Ahoj všichni,asi se potřebuji někde svěřit a nechci už před kamarádkama,protože už to slyšeli tolikrát...Sem s přítelem již 10 let,včera jsme měli výročí,dostala sem akorát sprdáka,že nejsou umyty okna a že ty vrata co sem loni natřela jsou natřený k svi..,to je jen tak na okraj.Hlavní problém je v tom že nevím jestli to ukončit nebo setrvat.Každý sme úplně jiný,já sem společenský typ,plno kamarádů a kamarádek,ráda se bavím,je pravda že nejsem domácí typ,ale to neznamená že mám doma binec.Může přijít náštěva kdykoliv aniž bych se styděla ,že nemám uklizeno nebo že nemám co nabídnout.Ale on je prostě puntičkář,zapomenu třeba hrníček na stole a už mi to připomene,krom toho je žárlivej,kamkoliv jdu mám prý milence a takový podobný narážky slýchávám často. On nemá žádné opravdové kamarády,občas jde s někým na pivo.Na druhou stranu je spolehlivý,zodpovědný,což jsou vlastnosti co mi chybí a když uvažuju do budoucna ,myslím že by se o rodinu postaral(tím nemyslím finančně).Ale zase není dobrodruh je nejradši doma u PC a je spokojeny že má co jíst,ale to mi nestačí,já bych podnikala plno věcí ,ale ono se mu nechce,pak se diví že sem radši s kámošema.Vadí mi i to že mi nikdy nic nekoupí pro radost,prostě jen tak,já mu kupuju,ale jemu to nedocvakne.Furt si stěžuje,že není doma sex,ale kdo má mít náladu po jeho narážkách a rejpání? Nevím co mám dělat rozejít se nebo počkat kdybysme měli děti? Důležitá věc je ,že spolu jsme postavili barák,který máme napůl a ani jeden nemá na vyplacení druhého,když sem kolikrát navrhovala že ho prodáme,tak s tím nesouhlasí.Je to začarovaný kruh.Jak už bylo v jednom příspěvku řečeno,kdo je v kleci chce ven,ale co když venku to nebude ono??? Omlouvám se,že je to asi trošku zmatené,ale písu jak mě to napadne.Poradte kdo má víc životních zkušeností,budu ráda ža každý váš názor.Díky
lu.bella
Mít společně dům je jedna věc, ale mít spolu děti ? to už pak neutečeš ... je to složitá situace a rozhodnout se musíš sama - žiješ jen jednou - přeju hodně štěstí