vím, že to je takové pro někoho možná "pubertální" téma, ale ráda bych znala vaše názory...jaké máte zkušenosti s platonickou láskou, jak jste ji řešili/řešíte?Co když existuje někde človíček, kterého vlastně pořádně neznáte, ale strašně vás na něm něco přitahuje, a není to jen vzhled...ale zároveň máte šílenej strach a chcete ty pocity a šílené emoce v sobě zničit, protože tušíte, že jinak budete trpět??? (jsem zvědavá, jestli budou odpovídat rozdílně muži a ženy)
bojka-new
Platonická láska se dá zažít v každém věku.já se třeba taky zamilovala do muže a to jsme se vůbec neviděli.Ale psali jsme si a věděli jsme že oba k sobě něco cítíme.Ani naše první setkání na mě nezanechalo něco negativního.I ted co už spolu nejsme mě přituhuje takže ho tajně mám ráda.