Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele maruskami, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu: =====
navždy
chci se na něco zeptat: mám přítele od roku 2001, chodíme spolu tedy už skoro 8 let, je to můj první kluk, každý mi říká, že jsem se nevyblbla, že to příjde až budem starší a bude to mnohem horší, minulý rok jsme koupili baráček a máme v plánu spolu bydlet. Před 2 rokama jsme měli asi dvouměsíční pauzu, ale vrátili jsme se k sobě. Máme docela hezký vztah, je na mě moc hodný - ta horší jsem asi já nevím jestli ho ještě miluju, ale mám ho moc ráda, myslím,že teď už to je o tom jestli si rozumíme a jestli spolu vycházíme, ta zamilovanost vždy trvá tak půl roku
Tyna_Tynka
Já podobně. Jsem s přítelem od 15ti, tedy 7 let. A je to nejlepší člověk, kterého jsem v životě potkala. Miluju ho a zároveň je to můj nejlepší přítel. Jo, někdy problémy byly, ale vždy jsme to překonali. Bydlíme spolu teď půl roku a je to fajn - jo nějaký čas nás to taky trochu prokleplo, ta změna, už fakt naprosto regulérní každodenní soužití, kdy už člověk musí dělat opravdu kompromisy.
Neříkám, že není možné, že se jeden z nás jednou "zblázní" a bude se chtít vyřádit. Ale nebojím se toho. S přítelem jsem šťastná a myslím pozitivně. Chci s ním být, a tak to bylo vždy, že jsem s ním počítala do budoucnosti a že s ním budu. Protože pro mě vztah, kde si člověk řekne - no tak jen tak nezávazně s někým budu a když to za měsíc zkončí, tak se nic neděje; nemá cenu a nikdy neměl (ani v těch 15). To říkám POUZE ZA MĚ. Nevím, jestli je to "obecně dobré, nebo špatné", ale já to neřeším. Žiju tak, jak to cítím.