tak vážení a milí.předložím vám dva své noční zážitky,které se celkem pravidelně opakují.andria ve své snové poradně zatím není,tak třeba poradíte vy.upozorňuji že to může být ovlivněno i mými představami a typem literatury,kterou čtu.1.jedu na kole,přijedu ke vchodu do jeskyně,vejdu dovnitř.jeskyně má blankytné.slyším vodu.potom přijdu k takové kašně kamenné.voda z ní proudí do všech světových stran.2jdu do nějaakého kostela,ale kostel v pravém smyslu to není,spíš místo setkávání.v jednom ze sálů je obrovsk nádrž na vodu talířového tvaru.uprostřed je železná socha krista na kříži,nohou se dotýká vody.bohoslužba v tom místě se provádí rozezněním té sochy,to čeří vodu a vibrace vody naplňují sál.no tak a patřím do klubu šílenců
Místnosti, jeskyně, svatyně... symbolizují prý naše podvědomí - tedy jak tomu říkat jinak, nemám tuto definici ráda - naše niterné já... náš příbytek duše. Tím, že jsi vstopila do jeskyně, či svatyně... vstoupila jsi do vlastní podstaty... voda zračí naše city... voda ve tvé svatyni - ve tvé duši je čistá, čirá a klidná a tryská do všech stran--- tzn. Tvé já je bezelstné, ničím nerušené a má možnost tryskat do celé tvé osobnosti a do okolí... Vibrace zpěvu by mohla být rezonance tvé vlastní energie... s energií ostatních ...
Tím, že přicházíš do styku s Jéžíšem, s Bohem a vírou, rezonuje i tvé niterné já a víra ti je ku prospěchu...
Ale záleží na tom, jak jsi se v tom snu cítila...
Každopádně, je to jen můj osobní výklad... Heli...