dost často se tady říkala věta nejsi dost duchovně zralý(á).bez urážky k autorovi.tak mi definujte tu pravou víru a duchovní zralost.příklad:moje kamarádka,která se považuje za silně věříci mi řekla-já už bych chtěla být u ježíše,třeba bych v nebi myla záchody,jen abych se tam dostala.moje reakce vnitřní byla asi ale potom mě napadlo.má cenu něco odsuzovat,když je o tom přesvědčená.
jannisha
Nejsem si jistá, jestli na to existuje jednoznačná odpověď. Každý věří v něco jiného, jinak. Co třeba když řeknu, že nemám potřebu se tím zabývat, necítím pochybnosti o sobě samé, není to dost? Mnoho lidí tohle nemá!