Mládeži a starožitníci, nebuďte tak vážní, aneb blbnout se má v každém věku... ;-)
Simsala bim a je tu klín.Když nevíš coby, začni brát drogy.Přišel, viděl, Litovel(a co tam jako budu dělat?)Kdo jinému jámu kope, je holt de*il...(leda za pořádný money)Občas si všimnu, že dospívající jsou příliš svázáni pravidly a nařízeními, neboť doba do nich hustí, jak by se měli chovat, jak by měli mluvit, taky s kým a o čem...co už je OUT a osobně když někoho takového potkám, musím se smát - v lepším případě vnitřně.Nebo jsou i tací, kteří mají mít už ve svém věku životní nadhled a oni se zaměřují pouze na to horší, jako by nemělo smysl nic hezkého, vstřebávají jen to špatné...Vzpomínám na jednu situaci kamoša, kdy přesáhl třicítku a naprosto zvážněl.Asi mu ulítly včely bo co... Nebo se hodně stává, že lidé co sledují zprávy každý den a nechají masírovat svůj mozek jenom tím co je na dvě(tři) věci, ztrácí časem optimismus, aniž by měli nějaké vlastní problémy, načež z komářího lejna udělají třeba velrybí...(např. takový keporkak, žhe?) Je tak těžké si v dnešní době udržet optimismus???Asi ano, ale proč???Mě to potíže nedělá...tak to asi nechňápu.
Charis
» Ladislava*eL
úplne presne máme svoje strachy, ktorými sme sa obrnili a tie nám nedovolia byť spontánny. Jedna moja známa učiteľka v škôlke mi hovorila , ako závidí deťom, keď idú na prechádzku a oni všetci do jedného skáču do barín (louže?) a sú z toho celé šťastné a ona si to nemôže dovoliť, je predsa učiteľka. Teraz to robí tak, že keď ide sama a nikto ju nevidí, tak skočí do každej mláčky a strašne ju to baví.