Poradte,potrebuji cizí názor:-) - Diskuze a zkušenosti

Vsem preji krásný večer, jsem tu poprvé, je mi hodně smutno. Mám přítele skoro 2 roky,žili jsme spolu už po půl roce, a ted zase bydlíme kvůli zvlášt díky naším krizím, je o 11let starší z úplné rodiny, já žila jen s matkou, kt. se do dnešního dne nevyrovnala sama se sebou a je dost fixlá na mě.Dost se to na mě podepsalo.Na příteli jsem ventilovala svůj hněv, odnášel to sprostými nadávkami, škrábanci, fackami, kdykoliv se jen něco ve vykolejilo z mého normálu. On mě ale velmi miloval, a pokaždé se snažil odpustit co to šlo.Samozřejmě se to podepsalo i na vztahu, přes mou usilvnou a upřímnou snahu pracovat zejména na sobě.Teď je období, kdy se věci vyrovnaly, a došlo na lámání chleba, a je třeba, abychom vytvořili něco pevnějšího. Byli jsme i v poradně, ale ne úplně s úspěchem.Neustále se vracíme v hodně krátkým úseku, kde jsme byli předtím.Vznikne napětí a a je to pořád dokola. máme se moc rádi, ale nedokážem se přes ten odpor spolu pořád přenést, stále je co řešit, nevěříme tomu vztahu na 100%, nedokážem se vzdát toho vztahu ani jeden, ale šťastní nejsme, spíš se navzájem brzdíme.Nevím už jak dál, je to sebedestrukce.Je to román:-))ale díky moc alespon za přečtení, je to pro mě úleva jít s kůží na trh:-)