Toulavej
Kyvadýlek mám více, ale jedno má pro mě velkou hodnotu, je zavěšené nad fotkou taťuli hned vedlu virgule u panenky Marie. Táta s ním pracoval a sám si ho vyrobil. Je to váleček a dole má vybroušenou špici pro práci s mapou aby přesně ukázalo bod. Uprostřed je dutina kam dával bud malé kristalky nebo bylinku. Celé se dá rozšroubovat a je zavěšeno na zlatém řetízku, hodně jemném.. Moc s ním nepracuju, je to památka na jednoho klidnýho moudrýho a dobráckýho chlapa..
lenyška
» Toulavej
Vždy jen tiše závidím,když se dozvím,že někdo má(měl)někoho kdo s něčím už měl určité zkušenosti .Sama se prodírám zkušenostmi jiných a poznávám nové.
Toulavej
» lenyška
..jo to já taky.. taťula mě moc naučit nestihl, žil jsem jinde, ale mnohokrát jsme se o věcech bavili. Dříve mi říkal co dělám špatně a jednou i nadal :) Než umřel, tak spíše jen naslouchal a usmíval se, už neměl potřebu diskutovat.. Časem jsem si uvědomil, že "pochopil" podstatu a jen se usmíval.. a věděl, že si k uvědomění si musí každý dojít sám, že to nelze nadiktovat, proto se usmíval..
lenyška
» Toulavej
Kdyby mi někdo říkal,co dělám špatně...Já stejně musím vše prozkoumat-pochopit,proč to tak je,jinak se v tom stále rýpu.Prostě musím to rozebrat až do posledního šroubečku,pak vím,proč to tak je a už to neřeším.I když mi moje učitelka-léčitelka řekla,že chci zbytečně vědět vše do hloubky,stejně mi něco uvnitř říká-proč to tak je a není to spíš tak,či tak?A to mě nutí se tím zabývat do hloubky.Někdy stačí trochu,třeba jaký je rozdíl mezi myšlenkou a intuicí?Stačí to správně pojmenovat a hned mám jasno.