Jiné formy existence... aneb jak vnímáte jejich přítomnost - Diskuze a zkušenosti

vydra iva Nikdy jsem je neviděla, ale vím že jsou.
Pomáhají, když potřebuji a já jsem jim vděčná.
Cítím je. Tuhle jsem ke svému ochráci mluvila a děkovala mu, že tu je. Najednou mě polilo teplo a já cítila odpověď: Není zač.
Tak nádhernej počit se nedá s ničím srovnat, snad jen s ... narozením miminka, když jsem poprvé viděla svoje děti. Tak bych ten pocit popsala.
Jsem vděčná, že tu jsou a snažím se je zbytečně moc neotravovat. Svůj život se snažím žít sama.

smajlinka » vydra iva ...ani ja som ich nikdy nevidela, ale cítim ich prítomnosť, neviem však k čomu to prirovnať ... je to zvláštne, keď som napr. niekomu rozprávala zážitok a obsah "ich monológu" s nimi, nikto mi samozrejme neveril, až sa "to" stalo, začali sa tak zvláštne na mňa ľudia pozerať ... tiež dokážem presne u určitých ľudí (kľuč som zatiaľ nenašla) do bodky popísať čo a ako kedy robili, kde boli... mnoho krát sa mi stalo, že to, čo som povedala, som musela dokazovať ...a keď sa pravda ukázala, obvinili ma, že som to zapríčinila ja... zjavia sa pri mne väčšinou vtedy, keď sa má niečo nebezpečné stať alebo keď niekto potrebuje pomoc...