ahoj.dlouho jsem se rozmýšlela,jestli to sem dát.situace je asi taková,že ve čtvrtek přivezli z nemocnice moji babičku a taťka říkal,že jí dávají tak měsíc.možná je to dobře,možná špatně,ale je při plném vědomí,pouze bere velké dávky prášků na bolest.jak se k ní zachovat,tváří v tvář smrti člověk trochu zpanikaří,možná,že se setkání i trochu bojím protože ji znám a vím že umí pěkně hrát na city a v téhle situaci ještě tak co myslíte.jet tam nebo na nimyslet doma,či pozdravovat přes tátu. dík za odpovědi.
Už jsem párkrát i hodně přemýšlela, jak to vlastně máme divně v té naší kultuře zařízené se vztahem ke smrti. Přitom rozloučit se a projít to všechno je TAK DŮLEŽITÉ!!!
Babička má štěstí, že si poslední chvíle může prožít se svými blízkými, ve svém prostředí. Neznám ji, takže nevím, jak prožila všechny předchozí období života a jak je vlastně s událostmi minulými i nadcházejícími smířena... Ale ať je to jak chce, v tomhle období je prostě čas říct sbohem všem drahým, čas poděkovat,... sladcehořká doba... Nepřipravte se o ni. Držím palce...