ahoj.dlouho jsem se rozmýšlela,jestli to sem dát.situace je asi taková,že ve čtvrtek přivezli z nemocnice moji babičku a taťka říkal,že jí dávají tak měsíc.možná je to dobře,možná špatně,ale je při plném vědomí,pouze bere velké dávky prášků na bolest.jak se k ní zachovat,tváří v tvář smrti člověk trochu zpanikaří,možná,že se setkání i trochu bojím protože ji znám a vím že umí pěkně hrát na city a v téhle situaci ještě tak co myslíte.jet tam nebo na nimyslet doma,či pozdravovat přes tátu. dík za odpovědi.
alassea
Ahoj heli ,bojíš sa,že sa ťa babička jasne opýta,či umiera?a ty jej nebudeš vedieť klamať do očí?.Ja osobne by som to chcela vedieť a tiež by som chcela,aby bol pri mne niekto,kto sa smrti nebojí,pretože keď na tejto zemi zomriem,narodím sa na druhom brehu.Ak je schopná takéto veci prijať,tak s ňou o tom hovor,povedz jej ,že /aspoň v myšlienkach/ budeš až do konca s ňou,že ju budeš sprevádzať a potom na ňu nezabudneš a nech sa nebojí...tak a teraz plačem,babičku som mala veľmi rada.Keď zomrela,blaženejší pohľad ako mala ona po smrti som ešte nevidela. Držím ti palce.