ahoj.chtěla jsem znát váš názor na život celkově.myslím tím žití celé osobnosti,klady zápory,snaha o změnu a podobně.co myslíte je lepší nic nepřipouštět,žít jen tak,nebo si uvědomit své nedostatky a vykompenzovat to jinými klady,snažit se žít hodně duševně(schválně nepíšu duchovně)i za cenu újmy na psychice,nebo si uvědomit sám sebe co mě tíží ale nesnažit se to násilím měnit,spíš s tím počítat.nebo to je úplně jinak .nebojte se pište,pište nikdo vás opravovat nebude je to přece váš život
bruno
Ahojik Heli vcelku zajimaci tema - zivot Podle myho by se mel prozit naplno kazdej den, niceho nelitovat, pac zivot je takova skola.. Taky ti ten zivot dokaze pekne nakopat prdel , ale vsechno co delas, kdyby sis nepripoustela a neponaucila ses z chyb, tak by to tu za nic nestalo.. je asi lepsi vsechno poresit a ne byt jen soucasti systemu a nic od zivota nechtit. No taky si myslim, ze ten, co zije zivot vice dusevne ho ma o dost bohatsi a mozna i smysluplnejsi. Taky je dost dobre mozny, ze jak si ten zivot udelas, takovej ho mas - je to sice takova otrepana fraze, ale ten, kdo ji namyslel, vedel, co rika a ma pravdu.. no rozhodnopadne je to s tim zivotem slozity - taky je podle me pravda to, ze kdyz ten zivot neprozijes sam, ale podelis se o nej s ostatnimi (at uz jsou to zvirata nebo lidi), tak je to veselejsi a utika ti to v nem lip a snaz se ti zije. Taky jsou tu deti - dalsi napln naseho zivota, deti jsou vlastne podstatna cast smyslu toho, proc ses tu.. Dalo by se pokracovat snad donekonecna, je to opravdu siroky tema a diky za nej Preju krasny den Helinko