Najdise.cz ... najdi a poznej lidi, kteří se narodili ve stejný den jako ty ...
Zpověď - Diskuze a zkušenosti
- Astrologie
online Osobní horoskop (radix) Partnerský horoskop Tranzitní horoskop Psychologická astrologie Online výpočty
solár, direkce, revoluce, kompozit a další ...
Lunární kalendář
- Horoskopy 2024
kalendáře a jiné Znamení zvěrokruhu Partnerský horoskop Ascendent a Descendent Horoskopy na rok 2024
Čínský, Keltský, Výklad karet, Léčivé kameny, a další ... Kalendáře na rok 2024
Čínský horoskop 2024
- Slavné osobnosti
astro databáze - Narozeniny
jména, svátky - Numerologie
online - Poznej
znamení - Galerie
uživatelů - Diskuzní
fórum
Zpověď
22.11.2008 - 13:21
Jospau
Zpověď
Zpověď je tuším něco co se dělá v kostele, v takové té budce, kde sedí farář na jedné straně mřížky a hříšník na straně druhé. Tam se hříšník vytahuje před farářem kolikrát a s kým a farář mu to odpouští... Omlouvám se těm kterých jsem se tímto dotkl. Jsem křupan a ohledně víry jsem dost neznalej. Zpověď může mít samozřejmě nekonečně mnoho podob a forem. Pokusil sem se zažertovat jen proto, abych se uvolnil a mohl se pustit do toho, do čeho se chci pustit - do své "zpovědi". Mám totiž dojem, že dneska by to šlo! Taky díky tomu co na najdise.cz čtu a vidím. Pokud v boha věřím (nevím to zda věřím - spíš doufám, že věřím) první hřích?, pak jistě né podle návodu nějakého náboženství, nebo církve! Sice se snažím držet se nějakých těch desater (těch částí, co se boha netýkají), liběj se mi neděle, šábes a pátek islámu, ale spíše mi to přijde legrační. Určitě se ale nesměju všemu - nejméně sám sobě. Před farářem se mi komedie hrát nechce už proto, že nevím jak se ta komedie vlastně hraje a jen fakt, že jsem taky pokřtěn mne do kostela opravdu nežene. Kostely mám ale velice rád a cítím se v nich dobře! Pokud se tam právě neděje nějaký obřad, či mše. Docela mi stačí pokud někdo hraje na varhany - víc od kostela určitě nechci. Na tom hraní na varhany samozřejmě netrvám, kostely a chrámy obecně jsou krásné i tichem! Obřady mi přijdou neuvěřitelně směšné a pokrytecké - tolika komedie bych možná jednou neustál a vybuchl vzteky nebo smíchy. To bych nechtěl, bo lidem víru přeji téměř v cokoliv, tedy i v obřady a církeve, když chtějí oni a nikomu to neubližuje. Druhej hřích si myslím, že je moje lhaní. Tak nějak. Nelžu totiž úplně - spíše mlžím, nebo neřeknu vše. A docela jistě neříkám pravdu, neb to považuji za nemožné už jen proto, že ji prostě a jednoduše nejde znát a tedy vědomě poudat. Hlavu si nelámu ani když lžu sobě. Omluvím si to, vysvětlím si to a nejde-li to jinak beru to jako lež milosrdnou. Prostě si lžu na "plné pecky"! Koneckonců je to vidět v třetí větě za druhým hříchem - ještě jsem se nedostal k tomu co vlastně napíšu, ale už si to omlouvám a vysvětluji. Třetí hřích jsem myslím já. Snažím se skrývat nálady, pocity, balím se do "fasád" a "slupek" jak cibule, jen abych se neukázal já, jak jsem slabý a špatný. Stydím se za sebe a maskuji to věcma, za které bych se měl stydět mnohem víc. Aby toho nebylo málo, vím to! Čtvrtej hřích je to co nemaskuji a dokonce často předstírám. Strach. Zase tak často ho předstírat nemusím, vzhledem k tomu, že ho mám téměř stále. Jen pár chvilek se najde kdy nemám ani nepředstírám strach. Jenže to jsou chvilky, kdy jsem spíše mimo tento reálný svět, nebo se právě něco tak strašně pokazilo, že jsem propadl až euforické apatii. K "vycestování" ze světa využívám snad každý okamžik, kdy to jen trochu jde. Cestuji velice rád do světa fantazie. Ať už svojí, když se zasním, nebo cizé fantazie, když třeba čtu, nebo poslouchám něčí příběhy. U kompu jsem asi taky v jiném světě, u piva, při hlazení a milování se to taky někdy povede... Někdy ovšem strach beru i do těch míst, kam strach vůbec nepatří. Hlavně u toho milování mi to vadí. Strach předstírám proto, že jsem dvakrát strach neukázal (ač sem ho měl) a málem jsem zabil dva lidi. Ale o tom mám dodnes strach mluvit. Pátej hřích - jsem línej jak prase! Jsem dokonce tak línej, že občas když něco dělám, nechci přestat. Né proto, abych dokázal, že línej nejsem, ale proto, že když přestanu budu muset zase znova začít, znova se přemáhat, znovu trpět jako zvíře, až se zase budu muset začít hejbat. Zaměstnání které dělám je naprosto nenáročné a špatně placené. Než bych to změnil, raději spím v autě na ulici před fabrikou. A něco na vytahování se, kdyby si chtěl počíst i farář... Šestej hřích - kradl jsem, myslím že ještě budu krást a nelámu si s tím hlavu. Sedmej hřích - smilnil jsem jen proto, že byla příležitost a pokud ještě bude a já ji nevyužiju, asi si to budu vyčítat... Osmej hřích - jsem lakomej i na sebe. Devátej hřích - obtěžuji kdekoho, jak jen to jde - hlavně kecama. Desátej hřích - nakonec si stejně ze všeho dělám prdel - jako terazky! Jen ať je toho deset kusů... A to jsem určitě na něco zapomenul a "zapomenul"
23.11.2008 - 19:29
| Filtr
sslavek
hezký psaní..taky se v něčem poznávám..a kdo z nás někdy nehřešil...a když ne v činech tak v myšlenkách...osobně považuji desatero za pokyny které mají život ulehčit a pomoci se v něm orientovat...protože jsou odrazem vyšších vesmírných zákonitostí(tedy většina..některé jsou i odrazem ekonomických potřeb prorokových současníků )...které nás zase mají dovést do vyšších světů...a tyto činy a myšlenky odpovídají světu lidí...aneb jak jsem
sám na sebe nedavno promluvil, když jsem opět cosi zkopal..kdybych nebyl debilem, nestal bych se člověkem
sám na sebe nedavno promluvil, když jsem opět cosi zkopal..kdybych nebyl debilem, nestal bych se člověkem
© 2007-2024 Najdise.cz