Volala mi dnes mladšia sestra-mala minulý víkend prísť aj s malou neterou-neter u nás mala 3 dni zostať.Písala mi sms ,že nepríde,že Lucka je nejaká divná-myslela som,že smutní,lebo bude u nás bez mamy /má 6 rokov/,ale dnes mi vysvetlila,čo tým myslela-a bolo to naozaj zvláštne,najma preto,že sestra na tieto veci medzi nebom a zemou moc nedá.Neter sa správal celý čas divne-nechcela ,aby k ná išli a sestra nejak vycítila,že by naozaj nemali-taký pocit,že sa niečo stane,keď pojdu.Tak nešli a potom ju seklo v krížoch a pár dní sa nepohla z postele.Počúvla vnútorný hlas?-a možno-za odmenu dostala "iba" bolesti chrbtice.Ktovie ,kto komu pomohol-dcéra matke alebo matka dcére.Často nám možno dáva osud šancu zmeniť životné udalosti,ale asi to málokedy vnímame.
Elenor
Ahoj,ne vždy svuj vnitřní hlas poslechnu,pak bych si nejraději namlátila.Ale určitě jednou mi zachránil život.Když jsem stála po práci u budovy a čekala,až pro mě přijede známej. Najednou mě napadlo,že půjdu na druhou stranu silnice za kolegyní i když jí měl jet hned autobus.Přešla jsem,kolegyni přijel bus a když odjel,tak se ze zatáčky vyřítilo auto,nezvládl zatáčku a vletěl do zdi,kde jsem ještě před pár vteřinama stála já.Pěkně si zamačkal zadek auta,byla bych na místě mrtvá.Tak říkám:Poslouchat vnitřní hlas?Určitě.