Ahoj,jistě každý z vás prošel nějakým tím vztahem, ve kterém někdy nebylo moc fajn... Nemyslím jenom na ty klasické láskově partnerské vztahy, ale třeba i vztah šéf-podřízený, rodič-dítě, kamarád-"kamarád", tchýně-zeť, učitel-žák, soused-soused, člověk-zvíře, člověk-gauč (tímto zdravím PlyšovéhoKaktusa), sok/sokyně a pod.Jak jste takový vztah zvládli? A lze si z něj pro sebe odnést i něco pozitivního???
elaviel
Ahoj Atram, tak ja si teda dovolim zminit ten klasicky laskove partnersky vztah. Prozila jsem dost slozity a narocny vztah se svym ex-pritelem. Myslim, ze nas to oba stalo hodne nervu a slz. Nakonec to dal neslo, takze jsem to ukoncila. A myslim, ze v pravou chvili... Ale co mi to dalo? Hlavne me to zbavilo moji naivity, ukazalo se, ze jsem silnejsi, nez bych si kdy myslela a hlavne jsem se naucila (aspon castecne) vyjadrovat svoje pocity, s cimz jsem mela vzdycky dost problem. Momentalne mam pocit, ze vim, co od vztahu chci. Zivot mi dal brutalni lekci, ale ja ji zvladla a jak se rika, co te nezabije to te posili (v tomto pripade to plati skoro doslova ). Kazdopadne, ja jsem se pres vsechno dokazala prenest, bohuzel ten byvaly ne, ale to uz je jeho zivot. Myslim si, ze i ty zle rany osudu jsou rozhodne dobre pro nas vyvoj a jsem strasne rada, ze jsem tohle obdobi ve svem zivote prosla, i kdyz prozit znova bych uz ho nechtela.
Najdise.cz
» elavielSystémová zpráva: Příspěvek je od uživatele živočíšek, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu: =====
jj, jenom dýně roste vleže .....