Od začátku vztahu si nejsem jista nad tim,zda-li s partnerem zůstat a nebo odejit.Někdy je to pro mě velmi těžké a cítím marnost a smutek.Mám pocit,že mě dosadili :-) někde,kde jsem vůbec nechtěla být.Chci vztah ukončit ,ale on mě nechce nechat odejít a já se chytím...To je asi moje slabina.Na druhou stranu mám pocit ,že nám tento vztah byl dán z vyššího záměru,ale pořád mi uniká o co vlastně jde?Taky na mě dost visí a jakoby na něco čekal,něco po mě chtěl..ale nemluví,takže nevím.Celkově se v něm nevyznám..Děkuju za názor a přikládám data narození.je se na co dívat :-) jenom mi chybí objektivita.Datum setkání:15.5/2011Já 23.3.1966 11:00 Kroměříž. On 26.8.1979 01:30 Kroměříž.Děkuju za Vaše výklady. Víc očí víc vidí
mikiduc
Největší závazek, který jsme sami sobě dali, když jsme se rozhodli jít sem na Zem, je právě to, jak se zde budeme cítit. Jak? No přece dobře! Chceme být spokojeni? Tož, starejme se o to. Pochopme pravidla hry na tomto světě, pochopme sebe! Ujasněme si, co chceme a to dělejme. Chceš spokojený vztah? Inu, najdi si též někoho, kdo má zájem být se svém životě spokojený. A hlavně se o to chce starat. A že to chce každý? Nemylme se, ne každý kdo to říká, to tak myslí...a jak poznáš, že to tak myslí? No přece, že to tak dělá a že mu to funguje