Osud ve jméně - Diskuze a zkušenosti

Habakukk velice zajímavé. V mém případě jméno nehraje významnou roli, vždy mě lidé okolo měli tendenci označovat jinak, aby si mě dokázali zařadit. Jediný člověk, který mě oslovuje jménem, je moje matka. Jinak ať už se objevuji v jakékoli společnosti na kterémkoli místě je mi přisouzeno jiné přízvisko. Možná to o mě i leccos vypovídá, nic z toho jsem nevymyslel a je to reakce ostatních na mé jednání: Bob (asi marley), mimoň (občas duchem v oblacích, nebo hluboko v jádru), Dread (angl. Strašlivý, asi kvůli mému děsivému vzezření), Ďobek (možná je to název tvaru mého nosu), Šiďas (vždy jsem se snažil vymýšlet jednodužší způsoby splnění zadaných úkolů v práci - ošidit to), dále Mučač, Barbar, Bobštajn, Bobek, Habakuk, Tělocvik, a díky kombinaci mléka a třešní mi v práci nějaký čas říkali Smraďoch :D ale dodnes mám v živé paměti, jak se můj třídní učitel na konci 9.r. Zš zamyšleně díval do třídnice a po dlouhé odmlce prohlásil; ,,Bobe, jak že se vlastně jmenuješ?" já se se svým jménem neztotožňuji, stejně jako se systémem, který jej vyžaduje a mylně považuje za identitu. Jsem tím, za co jsem považován, ne tím, co mi bylo vecpáno :)

Puzzlle » Habakukk pěkně

Habakukk » Dévi Ano nedotažené. Napadla někdy někoho možnost časově nelineárních znovuzrození? Zahrnul to někdo do výpočtů? Zjednodušeně hypotéza, že se duše reinkarnuje cik-cak (různě) napříč nekonečným časem a nezměrným prostorem. Těžko to popsat slovy, rozvoj této hypotézy může vyřešit mnoho otázek.., žel, já jen dělám do včel

Puzzlle » Habakukk Tohle mě napadlo mimo jiné taky... čas bych vůbec neřešila....

Habakukk » Puzzlle čas je ale za jistých okolností s prostorem svázán, už jen stačí zjistit, jak to vlastně funguje

Puzzlle » Habakukk Einstein to věděl ;-) no vlastně nejen on...
já věřím v paralelní světy a je docela možné, že všechno probíhá v jednom okamžiku najednou...

Habakukk » Puzzlle možné to je, i přesto jen jedna z mnoha těžko pochopitelných teorii. Jen těžko se přiblížit pouhou myšlenkou k pravděpodobnému rozsahu možností.
Je to k pláči, pokoušet se pochopit nekonečno :D Raději bych se držel při Zemi, přestože po tomto myšlenkovém výletu galaxiemi je celkem skličující, zjistit kde to vlastně jsem, kým jsem a jaký to má význam oproti celéééému zbytku vesmíru. Vesmír končí hned za rohem. A tam začínaj další :D
Ale zas už melu z cesty, hlava mi praská při přenášení neúnosně komplexních ideí do slov.
Nejde to ani napsat jinak, bez titulků pro osoby s poruchou mimosmyslového vnímání by to bylo snažší :D kéž bych jí neměl :D
Krásný zbytek dne přeji