Vážení najdisáci,po delší době a po zralé úvaze jsem se odhodlal otevřít jedno z ožehavých témat - téma závisti. Osobně se na ni dívám dvojím pohledem. Zřeno tím prvním, je to jedna z nejodpornějších lidských vlastností, právem považovaná za smrtelný hřích. Leč když na ni koukám z jiné strany jeví se mi jako jeden z projevů lidského ega, reagujícího na realitu života vyplývající občas z křivdy a zoufalství. Pohledů může být víc, třeba se vám podaří odkrýt mnohé další.Těším se jako vždy na plodnou diskuziZatím vás všechny zdravímVáš tělem i duchem oddanýKocour_Mivik
SLUNOVRAT
» Wolfinka Ano, je to cesta s krokem vpřed s motivací vyřešit problém tím, že do toho jdu celým svým srdcem. Nenechám si drtit srdce (závistí, nenávistí), neztrácím čas v životě z důvodů -strachu z prohry, starého zranění, která brání projevit zaujetí -z odrazující zkušenosti z minulosti, nepevné motivace -z rozporu ohledně cíle samého, že nejsme svým pánem -pocitů nedostatečnosti, neslučitelných přání -nedefinovaných tužeb tím, že jste nikdy nezjistili, k čemu vás srdce táhne Pokud jsou tyto pochybnosti nelze vykročit.Pokud se tomu neodevzdáme, budou naše snahy drhnout nebo se neuskuteční.Polovičatá snaha také nikam nevede. Tomu, o co stojíme, se musíme naprosto odevzdat beze zbytku-celým svým srdcem. Jenom takhle to funguje.. Tak jako „velcí“ lidé se vždycky odevzdávají , aby se ve vejcích na slanině stali slaninou.