V korunách našich stromů,kde chceme dlouho žít,létat a bílá křídla mít,a vždy se vracet domů,každým dnem se něco naučit,kde obzory nekončíc a hledaje,další, jež nechtějí se plahočit,ale ideu v srdci nemaje,hledat spolu drobné listy,schované v celém kraji,a znovu v nich zažehnout jiskry,když překonají pasti,které svírají jejich srdce,jako jsou strach, pomluva, či nenávist,a ze všech složit velký list,nedělat však soudce,jednoduše jej zahodit...