Ti spím normální sen venku a najednou jsem u sčebe v pokoji,ležím na boku ve tmě a slyším jakoby kroky těžké dunivé..V tom snu nebo spíš lucidní snění páč najednou jsem se zas nemohla hýbat ale jakoby moje duše ano a začala se schovávat pod peřinu v tom mě něco chytlo za krk a vytahovalo mě z postele já měla zavřené oči ale přitom jsem viděla jak jsem nad peřinou a otáčím se směrem k robotu a cítím jak se dusím...V to okamžiku jsem si řekla at vše zlé zmizi ...a otevřela jsem oči spocená a srdce mi bušilo na poplach ...