Sen začíná ve výtahu, kdy do něj nastupuji a nalézám v něm své osobní věci, moje věci se tam stále objevují a mě dochází, že někdo po mě jde. Je to ďábel převtělený do podoby mého bývalého přítele. Bojím se, že jsem schizofrenik nebo snad blázen a svěřuji se se svým tajemstvím své mámě, která mi říká, že v našem bytě se ji jednou zjevil čert. Není pochyb - jde po mě. Jsem zoufalá a nevím, co dělat, potkávám kamarádku, která tvrdí, že zná zaříkávadlo jak se zbavit ďábla, jen že část ho zapomněla (součástí toho zaklínadla bylo slovo: "vyšumět"). Ďábel mě stále pronásleduje a já jsem čím dál tím agresivnější. Kdosi mi řekne, že se ho mohu zbavit, když jím prostrčím ruku (odzdola nahoru) a propíchnu mu mozek, o to se taky pokusím, a když se to stane, zprůhlední horní část lebky nějakému jinému pánovi. jednou jsem v krámě s kamarádkou a něčím ho biju (v záchvatu zoufalství), kamarádka se na mě zděšeně dívá a pak mi řekne, že jsem v krámě bila nějakou ženu (ďábel se začal převtělovat do jiných lidí a mást mě). Jsem zoufalá, že ubližuji ostatním. Záhy zjišťuji, že jsem těhotná a nevím zda to je s opravdovým bývalým přítelem nebo s ďáblem, sen končí když jsem na srazu budoucích maminek a sedíme tam v kruhu a já nevím, co budu dělat