Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele jezzynka, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu: =====
opakování
Stále se mi zdají sny o cestování k moři, o plavání v něm. Poté se mi zdává, že mě někdo honí a nikdo mi nechce pomoc, nevěří mi. Trvá to skoro dva měsíce, pořád dokola. Ve snu se vyskytuje vždycky muž, do kterého jsem " platonicky" zblázněná... takže ráno lituju, že se probouzím...
Glimmer Man
Nic to neznamená. To jen mozek dělá to, co je jeho biologická funkce. A to když při probouzení "nabíhá" tak prostě jen šáhne do paměťovýho centra, pár věcí vybere z paměti i fantazie a udělá z toho guláš. Trvá to chvilku, než se mozek rozběhne na plno, je to kratičkej moment, kdy se probouzíš. Sen nikdy nezačíná, vždycky se objevíš uprostřed děje a končí zpravidla probuzením. Takže se neprobouzíš kvůli snu, ale sen se ti zdá kvůli probouzení. Úplně klidně na to můžeš zapomenout...
Ale přidám ti ještě radu: nespi na zádech, ale zkus pravej bok, je tam prej jiný prokrvování... a možná by pomohlo si občas pořádně zakukat, jestli tak nečiníš, ono se to pak trochu uvolní...
Aika.
ahoj Jezzynko :) z celého toho příběhu vyplývá potřeba být v rovnováze a to opravdu nejsi. PLavání v moři - tuším, že bylo čisté - je svoboda, volnost a na straně druhé tě drtí vlastní svědomí - platonická láska, kdy se ani do běžného denního života nechceš probouzet, což je škoda, protože: co kdybys tomu platonickému muži vyjevila svou náklonnost? A....co kdyby sis uvědomila, co ti ta platonická láska dává? Tady totiž cítím nesoulad.... Z čeho jsi živa? Ze snů o lásce? A tak proč to nežít v životě? Proč jenom snít? (ta chuť to žít je to plavání v moři)