dnes se to vsechno nejak posramotilo... - Diskuze a zkušenosti

Aika. Jeannie, buď klidná. Ano, dostává se ti do rukou obraz toho, co si přes den nepřipouštíš.
Příchod dítka znamená totální obrat v životě. Jsi na to připravena? Pokud ne- pořád máš čas se na to připravit :) není to tak hrozné :)
Pokud na toto ano - hledej další otázku: seš si jistá, že dítko budete umět zabezpečit? dobře ho vychovat? Víš... když ho čekáme, občas míváme pochybnosti tohoto typu - však jsem si to prošla a hned dvakrát.. :) Pokud máš v sobě pochyby - neboj se si je připustit - pak víš, na čem jsi a můžeš s tím pracovat :)
KDyby tě ještě něco napadlo, ozvi se.
pa, Ali

Jeannie2 » Aika. Alenko, jojo, presne takove pochyby ted mam...nejak se kolem nedari...budoucnost se mi zda nejista a to jsem analyticky planovac...jen to mimi mi asi dela vetsi potize v hlave, nez jake jsem ocekavala...snad se to nejak zmeni...takove sny jsou strasne a ja si to pak vycitam...diky

Aika. » Jeannie2 jasné. Jsi analytička - to je v pořádku. Jenomže ...mění se ti hormonální hladina. Z "dívky" - "ženy" se stává "matka". To mění situaci. Dříve by ses v životě rvala jen sama za sebe - teď tě tělo pomaloučku a jemně upozorňuje na fakt, že tu nebudeš sama, že tu bude cosi maličkého, co bude potřebovat tvou lásku. Asi jako lvice co se stará o lvíče. I jí se mění hormony. I ona - i ty - si najednou začnete uvědomovat, že váš postoj k životu a ostatním lidem se začne měnit. Proč? protože teď tu bude ten maličký prďolíček a život bude jiný - budeš se za něj muset umět postavit :)

Takže prosím v pohodě, neboj se nic.... :) takových okamžiků bude trochu víc, ale pořád měj na mysli - změna postoje k životu, protože to tak maminky prostě mají. Neboj se, že jej nezvládneš obstarat - zvládneš a naprosto skvěle. cítím to. Protože jsi analytička - tak tyhle citové věci tě občas poděsí. Důvěřuj sobě. Však tu analytiku budeš pořád potřebovat - i u toho prďolíčka.
A víš ty co? Něco ti povím: nesmírně ráda vzpomínám na to, jak jsem s mými malými spala. Měla jsem je položené na břiše, hlavičku mezi prsy. Pro oba z nás to byla nesmírně úžasná póza, já si to užívala , oni to milovali. Třeba v nemocnici sestry šílely - aby jí to miminko nespadlo. Nespadlo! Nikdy! A víš proč? Mateřský cit... :) takže.... užívej si pohyby v bříšku - jednou na to ráda budeš vzpomínat.... a jak na tebe přijde smuténka a divné city - jen si řekni - to je v pořádku, to se připravuji na maminkovství :) :) :)