Spojitost se smrtí.. - Diskuze a zkušenosti

Prosím prosím, třeba budete někdo vědět, jak to chápat, já jsem ztracená. Normálně si všechno v pohodě vyložím, vysvětlím, ale tady nevím. Včera a dnes jsem měla divný sen.. Popíšu oba, prostě mi něco říká, ať se zeptám, tak třeba je pak díky Vám víc pochopím.. 1. senMůj táta reálně zemřel 28.7.2009. Včera se mi zdálo, že jsem si půjčila jeho auto (reálně mám panický strach řídit, nikdy bych si za volant ani nesedla) a někam jsem jela. Zaparkovala, zamkla auto, odešla.. přišla a auto nikde. Jediné, co mě zajímalo bylo, abych to auto našla a vrátila tátovi než odpoledne zemře, aby mohl zemřít v klidu a nezlobil se na mě. Je možné, že by to byl sen z podvědomých výčitek svědomí?? Tátu jsem viděla naposledy dva týdny přes jeho smrtí, pak už byl nastálo umístěn na onkologii a tam se s dětmi nesmí a já tehdy neměla žádné hlídání, chtěla jsem za ním jet po převozu do hospicu i s dcerou, kterou miloval, aby aspoň slyšel, že jsme u něj, ale v jednu hodinu zemřel, nestihla jsem to.. to je tak nějak jediná logická spojitost.. 2.senTátova máma, babička moje je skvělá ženská, mám ji moc ráda, poslední dobou se kvůli mojí práci málo vídáme.. zdálo se mi, že jsem byla v práci, na místě, které strašně moc znám, ale reálně jsem tam nikdy nebyla a zničehonic jsem nějak vnitřním zrakem (obvykle takhle vídám lidi, aury, čakry a události při léčení nebo práci s lidmi) jak se moje babička zhroutila k zemi a odvezla ji sanitka, tu volal její spolubydlící a ještě v tom vidění mi říkal "neboj se, pomoc už jí jede, pojede do nemocnice". Tak jsem okamžitě drapla kamaráda medika, který je v Praze (zničehonic byl u mně) a oznámila jsem mu, že mě musí odvést do nějaké nemocnice.. nemocnice byla divná, vypadalo to jako něco mezi menší školou, márnicí, nemocnicí, panelákem a byly tam strašně klikaté chodby a já jsem zoufale hledala babičku, nenašla jsem ji. Nikde, ale věděla jsem, že tak je a umírá.Mám všelijaké strašně psycho sny, ale všechny chápu, tyhle nechápu nebo možná spíš podvědomě sama nechápu či nechci pochopit, ale potřebuju si je nějak utřídit, zklidnit se. Táta za mnou občas chodí, u toho vím, že je v pořádku, že je všechno, jak má být.. Nemám ráda, když mám v něčem zmatek.