Sny - rozbor - Diskuze a zkušenosti

Alberto SEN o hledání POKLADU

Jsem v jeskyni. Všude davy lidí, hrajeme jakousi hru. Hledáme poklad, snad nefritový krystal. K pokladu nejprve třeba najít mapu. Kde se ukrývá? Všichni běhají bludištěm a hledají tajné kódy, které by je přivedly k mapě.

Napadne mě - takto mě všichni předběhnou a nemůžu vyhrát, když se budu řídit stejnou taktikou jako všichni ostatní. Proto poslouchám svou intuici. Zastavím se, nikam neběžím. Soustředím se do srdce. Ta síla intuice mě vtáhne dovnitř do srdce a někam se úplně propadnu až mě to celé očistí a propláchne.

Pak otevřu oči a vidím, že všechny chodby a kameny v jeskyni jsou z nefritu, i všichni lidé jsou z nefritu, není nic, co by z nefritu nebylo. Jen mám otevřené a oči a musím se smát nad tou krásou, která je všude. Lidé ale dál běhají a hledají mapy, vedoucí k tajemnému pokladu a soupeří o to, kdo tam bude první.

MeloryNox » Alberto Jéé, poklad - štěstí máš v sobě. Mají to tak i ostatní lidi, proto je tak vidíš. Tys na to přišel, ale ostatní stále hledají. Takhle na mě Tvůj sen působí.

Alberto TAKY sem dam sen z posledni doby, vitam jakykoli komentar...

"EYES WIDE SHUT"

Jsem v obrovském podzemí, kde kolují davy lidí v hábitech a maskách. Chvilku si s někým povídám, pak jdu dál a povídám si s nimi zas o těch druhých lidech; dělají to tak všichni (vztahy, kde se baví o vztazích, všichni se vnitřně nudí, a proto pořád přecházejí jinam -korzují-, čímž vzniká dojem zábavy nebo zážitků). Potkávám i své rodiče a známé tváře - ale všichni jsou jakoby v jednom životním modu, jen oděvy a masky se mění. Předstírají vztahy, ale vlastně se nikdo nikomu úplně neotevře; jde dál, hledá "to" zase někde jinde. Je to rej masek jako z filmu Eyes wide shut. Zničehonic mi dojde, že je to stále dokola, že už mě to tu "dole" (v tomto zacykleném modu) nebaví. - Už ne, říkám. Chápu. Dost ! - Celá scéna začne mizet a sloupávat se jako pouhá kulisa (tapeta) reality, seshora se objeví proud světla a naplní mě v srdci milostí. Začne mě vytahovat vzhůru. Stoupám v euforii a slávě s rozpřaženýma rukama, a najednou vidím, že stejně jako já stoupají z té první úrovně mnohé bytosti různých barev do nesmírně obrovského prostoru (haly), kde se připojují k těm stejně "barevným" a vytvářejí tak různé "šiky", které míří do svých domovských světů - jako roje včel. Rozměry těchto procesů jsou nepopsatelné, odehrávají se minimálně na celé planetě, v makrokosmu, v tomto čase změn. Letím ještě výš, i nad tento prostor. Zní krásná hudba, která prýští ze mě... "Come to my heart". Tu si všimnu, že se mi v náruči zviditelnělo dítě. (V této úrovni už může být, dýchat, už je vidět). Držím jej s láskou v náruči a stoupám ještě výš, kde už se objevuje volná krajina na povrchu Země. Ocitám se ve velkém, krásném – svém - domě, jehož jedna stěna je celá prosklená. Skrze průhlednou stěnu je vidět kopečky s borovicemi. Stromy se chvějí v poryvech vánku, nádherný výhled. Cítím, že jsem zde doma, to je mé místo. Stoupání se zastavilo. Ano, zde jsem doma.

Alberto » ohenvoblacich dám ti velmi banální interpretaci. mě smysl toho snu zní jako: kdysi jsi se k někomu zachovala krutě. jednou se zase zachová krutě někdo k tobě, možná v okamžiku, kdy to vůbec nebudeš čekat. a on(oni) to tehdy nečekali. (jinak scéna hodná holywoodu, opravdu ;-)

ohenvoblacich » Alberto Právě se chystám Ti též napsat

Děkuji možné to je..nyní jsem pod psych.tlakem a často jsem nucena chovat se navenek jinak než cítím uvnitř..v práci nemám soukromí..bez zvláštního zjevného důvodu čekám každou chvíli útok,co se týká profesní sféry.Jen intuitivně z někoho v mé blízkosti cítím faleš,i když se ke mně ten člověk chová normál..

Hezký popis tvého snu..čas od času se mi zdají podobné..já bych to interpretovala jako nechuť k pozlátku společnosti,neustálé hledání na duchovní cestě a touhu po svobodě..té vnitřní.Ale to fakt jsou první myšlenky,co mě teď napadly

Alberto » ohenvoblacich k tvé reakci - napadla mě další interpretace tvého snu: nechováš právě ty nenávist nebo touhu po pomstě k někomu z tvého nejbližšího okolí? - kterou si ale projektuješ navenek, tzn. jako obavu z útoku někoho druhého?

ohenvoblacich » Alberto Víš..temperamentovým založením jsem cholerik,s dobrým sebeovládáním.V práci musím projevovat velkou diplomacii a trpělivost,chovat se akurátně bez spontánních projevů..toto chování mi však NENÍ vlastní,tzn.že jdu proti přirozenosti,už to trvá dlouho..často cítím vztek,který ale nesmím projevit navenek,jen si pro sebe tiše brblám..a ta nedost.kompenzace,nedost.zpracování těchto emocí se zřejmě ukládají do podvědomí a dál..se promítají ve snech.

A máš recht-nenávidim Rakousko ( řečeno s nadsázkou,pr.doopravdy nenávidět neumím)

Alberto » ohenvoblacich tak se nauč doopravdy nenávidět.

ohenvoblacich » Alberto Proč? mně stačí se vybouřit,dát pořádně průchod emocím.Nenávist nikdy nikomu nic dobrého nepřinesla..a navíc tím ubližujeme nejvíc sobě, "požíráme" se zevnitř.

Alberto » ohenvoblacich no sama sis odpověděla nejlépe jak to šlo... máš pravdu. na druhou stranu, nenávist je stejná energie jako láska. to, co nás rozežírá, je potlačená nenávist. lidé, kteří jsou na všechny pořád milí, mají největší náběh na rakovinu.

ohenvoblacich » Alberto Máš asi na mysli,že to může být stejně intenzivní energie..no,nejhorší je jednoznačně lhostejnost,apatie..

Být na všechny pořád milej zní už samo o sobě dost podezřele Nejlepší a taky žádoucí je být sám sebou..

MeloryNox » Alberto Na mě to působí tak, že se duševně hodně vyvíjíš. Jako by sis to vrealitě ani moc neuvědomoval (není čas na takové věci myslet). Tak Ti to říká Tvůj sen.

Alberto » MeloryNox díky, mohlo by to tak být.

Alberto » dazing příjmám tvůj výklad, díky. učím se neposuzování a pokoře. :)

první sen výklad nepotřeboval, vždyť je sám výkladem, zdál se mi před mnoha roky, je to vlastně alegorie. ten druhý sen se mi zdál před pár týdny - od té doby se mi zdálo zas mnoho jiných snů.

ano, občas jsem psával povídky nebo pohádky.

s tou rakovinou - samozřejmě být milý není náběh na rakovinu, to je přeci jasné :) - jen podle statistik vyplývá že lidé s "patological likeness" - být za každou cenu na všechny pořád milí - kteří tedy potlačují agresi - trpí v průměru rakovinou o něco více.