Holotropní dýchání - Diskuze a zkušenosti

Jan1na Tak koukám, že se to tu trošku rozjelo a nechce se mi všechno číst. Mám jen a jen pozitivní zkušenost se zkušeným psychoteraupeutem, který skupinu vždy vede.
Pokud bys chtěla něco konkrétního, tak případně vzkazník..

Jan1na » exit To máš těžký, takhle mluvit obecně, že se o následky málokdo = nikdo nepostará..
Jako za kolik lidí můžeš mluvit? Jakou znáš "statistiku"?
S kolika lidma jsi mluvila a jak je znáš do hloubky?


Jako za ty roky, co jezdím na holotrop (byla jsem celkově 4x na týdenním pobytu) a i od lidí, co tam jezdí třeba 30 let vím o jednom případě, kdy ten člověk z toho holotropu odjížděl a všichni jsme tam věděli, že to nebylo dobrý. Jenže, přesně jak píšeš, ten člověk už se v minulosti léčil s psychickým problémem.
Nevím, na kolik má ten člověk zodpovědnost sám za sebe a může posoudit, jak je v pořádku a jestli může "dejchačku" podstoupit. Nebo jestli má psychoterapeut dejchání této osobě zabránit... Těžko říct..

Několikrát se po dejchání stalo, že se ten člověk "úplně neprobral", ale velící psycholog ho z tohoto "nebrobraného stavu" VŽDY dostal. Byla jsem svědkem několika takových neprobrání a následné "práce" teraupeuta, kdy ho z toho stavu dostal..

A ještě taky vím, že jedna holka si "dýchala" sama doma, jenže to je fakt nebezpečný a to ti právě fakt může jebnout. A jí pak fakt jeblo...Skončila na psychiatrii, to vím z doslechu.. Vždy je důležité dýchat pod dohledem zkušené osoby.
Ale ona i byla jak to říct.. hodně "otevřená".. Třeba dělala sittera u dejchačky, měla dávat pozor na dýchajícího a místo toho si začala na tu podporující hudbu u dejchačky tancovat a za pár sekund "ujela", dostala se do tranzu (bez dýchání) a úplně do jiných dimenzí.. to se přece "neotevřené" osobě jen tak nestane.. Označila bych ji za takovou hodně nedisciplinovanou... Prostě i u věcí jako je holotrop je třeba dodržovat nějaký pravidla a hranice..

PS: když se odkryješ, tak Ti třeba odpovím víc

Jan1na » exit Ten jeden případ, kterej známe, je prostě fakt spornej.
Slyšela jsem, že se terapeut toho člověka ptal, než tam šel, jestli je v pořádku (páč se znali trochu z dřívějška) a člověk odpověděl, že už několik let ano.
Jako já prostě nedokážu posoudit, jestli ten psychoterapeut udělal chybu, že tomu člověkovi vůbec povolil dýchat.
A už vůbec si nechci hrát na soudce.
Prostě znám jeden příklad, konkrétní dopad x příčinu (nebo nevím, jak to mám nazvat) nemůžu sama posuzovat.
Navíc, jak to bylo (proč a za jakých okolností) terapeut dovolil tomuto člověku dýchat znám jen z třetí ruky.

A vůbec, mně už se to vlastně taky nechce rozebírat.. vím, že tam pak proběhlo ještě několik dlouhých "soukromých" sezení: terapeut x klient, ale co se tam odehrálo, k čemu se pak dobrali x nedobrali a tak dále vůbec nevíme. To ví jen klient x psycholog.
Psycholog pak nechtěl té osobě za žádnou cenu dovolit odjet (ukončit) kurz dřív a chtěl se s tou osobou k něčemu dobrat, jenže želízka tomu člověkovi nasadit nemůže. Osoba se sbalila a odjela.

Já se toho psychologa děsně zastávám, protože vím, kolika lidem pomohl.
Znám jenom jeden případ, kterej je spornej.
Někteří k němu jezdí rok co rok celých těch 30 let a to o něčem svědčí.

Je správné, že vnímáš zodpovědnost (já také a věř, že kdybych tomu člověkovi nevěřila, tak se svým asc. v panně do tohoto NIKDY nejdu - BTW to je taky dobrý postřeh ), jenom si prostě myslím, že se tu řeší něco, k čemu ani jedna nemáme dost "materiálu" na skutečné posouzení.

PS: ohledně nicku - změna je život