Už je to zase tady, přemýšlím o myšlenkách a jejich účinku.Jasně že dobrá myšlenka má dobrý následek, ale jak vždy dokázat vyplodit právě dobrou - pozitivní myšlenku, když to někdy prostě nejde , teda mně se to stává.Třeba když se o to nějakou dobu snažím a najednou to všechno spadne jako domeček z karet a je to fuč, všechno to snažení, to pozitivum .Ať už se to týká práce, když člověk hledá, nemá, nenachází, pak si uvědomí, tak takhle ne, začne pozitivně, věří a NIC.Ale proč to mám v oblasti zdraví a nemoci? Mám právě na mysli myšlenky ve smyslu našeho zdraví, kdy to všechno se podepisuje na našem zdraví a nervech - pak jsou z toho i deprese, jak jsem už dala diskuzi vedle.Ano, přemýšlím pozitivně, pak brknu a najednou je všechno v ce. Jistě že tam byla nějaká chyba, ale to je právě ono, pište, jak z toho ven, prosím .Jsem momentálně v takovém stavu, kdy nemůžu nebo nejsem schopná vůbec pozitivně myslet kvůli bolestem mé nohy, už mě to deprimuje, bolí to najednou nesnesitelně ve dne i v noci a já nemůžu spát, jsem unavená a podrážděná a nechce se mi nic dělat, prostě jsem protivná už sama sobě .Jj, dnes jsem to trochu protáhla, omlouvám se a děkuji za vaše příspěvky, těším se
"Být v kontaktu s tělem vyžaduje hlubokou citlivost. Stává se, že svoje tělo vnímáme pouze tehdy až jsme nemocní. Bez bolesti hlavy si svoji hlavu neuvědomujeme, nejsme s ní v kontaktu. Pokud už nás hlava bolí, dostáváme se do kontaktu s bolestí, s nemocí, ale nikoli s hlavou. S hlavou je možný kontakt pouze tehdy pokud nebolí a je plna pocitu zdraví. Malá pomůcka jak postupně navázat kontakt se svým tělem, když je v pořádku: pohodlně se posaďte, uvědomte si kde v těle máte napětí, toho místa se dotkněte a řekněte „Prosím, uvolni se."