Dobrý den, přátelé,dnes by mě zajímalo, jaký máte přístup k dárcovství krve. Co si o tom myslíte a z jakého důvodu darujete či nedarujete krev :)Předem děkuji za reakce a přeji krásný den
Pižlík
Poprvé jsem krev začala dávat v devatenácti letech před 32 lety. Pamatuji si, že vždy, když mi vrazili do žíly jehlu, projela mi celým tělem tupá bolest. Což o to, ale oni se většinou netrefili a někdy se stalo,že jsem jim tam po třetím pokusu zkolabovala. Úspěšné odběry jsem absolvovala tři, pak jsem se na to vykašlala, protože mi sestra řekla, že nic nevydržím. Několik alších let mi chodily pozvánky, jednou i telegram, ale já jsem stejně nemohla jít, měla jsem málo krevních destiček. Letos jsem s kamarádkou zkusila znovu darovat krev a zjistila, že jsou úplně jiné podmínky. Dokonce to vůbec nebolí a i ten přístup je mnohem lepší. Navíc sedím na polohovacím křesle, takže v případě,kdyby se mi udělalo špatně, sestra mě sklopí. Dříve to tak nebylo. Odběry má letos dva.
vltavínka
» Pižlík
Taky nemám nejkvalitnější žíly a třeba u obvoďačky se sestřičce moc nedaří tu moji tenkou žílu došmátrat...To je vždycky pokusů Ale na transfuzce se mi to v životě nestalo, tam jsou prostě jen samé šikulky - no, podle čeho jiného by je tam taky měli vybírat, že jo?