Hlíva ústřičná - Diskuze a zkušenosti

HLÍVY: ( ústřičná, plicní, miskovitá, máčková )povzbuzuje imunitní systém a tělo si vytvoří dostatek protilátek proti mnoha nemocem, tím se zvyšuje obranyschopnost organizmu snižuje hladinu cholesterolu upravuje krevní tlak ( pomáhá při nemocích srdce a cévní soustavy ) snižuje poruchy metabolismu cukru ( vhodné pro diabetiky ) mají antialergické účinky ( při konzumaci v syrovém stavu, nebo sušená při nízkých teplotách do 40°C ) při onemocnění kloubů má zmírňující a uklidňující účinek pomáhá odstraňovat bradavice virového původu má protinádorový účinek na některé druhy nádorů má radioprotektivní účinek proti záření způsobenému zeslabováním ozonové vrstvy houbová vláknina obsažená v hlívě pomáhá odstraňovat z těla jedovaté látky ( zabraňuje vstřebávání nežádoucích látek do krevního oběhu ), upravuje vylučování hlívy obsahují mnoho minerálních látek, nejvíce draslíku a fosforu; dále mikroelementy - zinek, selen, chrom, měď, bór, jód a vitamíny B12 a D2 Klobouky má masité, v mládí na okraji podvinuté a šklebovitě sklenuté, na povrchu hladké, barvy šedé, modrošedé až nahnědlé. Roste ve střechovitý trsek, plodnice vyrůstají z kmene listnatých stromů nad sebou. Klobouky mají průměr 60–180 mm. Lupeny jsou bílé, později našedlé nebo nažloutlé, poměrně řídké, vysoké 5–15 mm, dlouhé a hluboce sbíhavé na krátký boční třen. Třen je téměř vždy umístěn výstředně nebo po straně klobouku, je krátký (20–60 mm) nebo téměř chybí. Je plstnatý nebo hladký, bělavý s nádechem barvy, kterou má klobouk. Dužnina je bílá, bělavá, měkká, neměnlivá a trochu tužší. Příjemně voní a chutná. Výtrusy jsou velké 8–13×3>-4 um, válcovité, hladké, bezbarvé. Výtrusný prach je bílý s nafialovělým nádechem. Hlíva ústřičná roste v přírodě na podzim a v zimě (od října do března, nejvíce v listopadu a v prosinci). Najdeme ji na pařezech a kmenech listnatých stromů v místech chráněných před mrazivými větry; bývá nejčastěji na kmenech a pařezech vrby, ořešáku, jasanu, buku i dubu. Jen výjimečně se vyskytuje na jehličnatých stromech a pařezech. Roste v lese i mimo les, např. v parcích a zahradách.Je to jedlá a velmi dobrá houba, která je vítaným přínosem do kuchyně, neboť roste i v zimě a tvoří velké, masité plodnice, jež jsou vhodné v kuchyni pro přípravu nejrůznějších pokrmů. Výborná je v polévkách a omáčkách, ale i konzervovaná v octovém nálevu. Starší plodnice jsou někdy velmi tuhé.Záměna s jedovatými houbami je prakticky minimální. Podobají se jí jiné druhy hlív, také jedlé, např. hlíva miskovitá [Pleurotus cornucopiae (PAUL ex FR.) KUMM] nebo jedlá, ale tuhá hlíva dubová [Pleurotus dryinus (PERS. ex FR.) KUMM], popř. i další. V mnoha zemích i u nás se hlíva ústřičná s úspěchem pěstuje. Léčívé účinky hlívyDnes se má za to, že tato houba může být našemu zdraví velice významně prospěšná. Je to poklad mezi houbami a malý zázrak. Její léčivé účinky spočívají především v látkách, které mají schopnost aktivovat buňky, zajišťující přirozenou imunitu organismu.Nejzajímavější je na ní bezesporu to, že je to dřevokazná houba a roste na kmenech stromů. A právě od nich si bere všechny látky a živiny, potřebné ke svému životu. Přitom stromy obsahují řadu organických i minerálních látek, které jsou lidskému organismu nanejvýš prospěšné a které si nemůžeme opatřit jinak. Takže hlíva ústřičná plní roli užitečného prostředníka, který nám může tyto vzácné látky dodat.Když to zestručníme a zobecníme, tak hlíva ústřičná obsahuje důležité proteiny, aminokyseliny, mastné kyseliny, vitamíny a stopové prvky. Nevypadá možná na první pohled příliš lákavě, ovšem má v sobě obrovský potenciál, pokud jde o složky, důležité pro naše zdraví.Hlíva v podstatě zpomaluje stárnutí. Jak je to možné? Zlepšuje látkový metabolismus, upravuje hladinu cholesterolu v krvi, snižuje krevní tlak a je prospěšná kardiakům. A také pomáhá díky svému složení astmatikům a alergikům. Upravuje střevní peristaltiku, zmírňuje chronické infekce, záněty a bolesti kloubů a také odstraňuje únavu.Výzkumy ukázaly, že hlíva ústřičná se výborně osvědčila i při léčbě cukrovky. A kdyby jenom to! Hlíva ústřičná umí omezit vedlejší účinky, které vznikají při chemoterapii, a je dokonce schopná výrazně pomoci v boji proti zákeřné rakovině!Tato houba se osvědčila i při léčbě hemeroidů, bércových vředů, křečových žil a dokáže pomoci i při léčbě popálenin.Ruští vědci izolovali z hlívy ústřičné antibiotikum, jejich japonští kolegové se zase zasloužili o to, že prokázali význam hlívy ústřičné při redukci bujení zhoubných nádorů. Hlíva ústřičná se po staletí používá v tradiční čínské a japonské medicíně k přípravě léčivých tinktur, mastí a suchých přípravků.Hlívu si můžete vypěstovat doma buď na slámě nebo na dřevě. Máme vlastně štěstí, že se této houbě daří dobře v mírném klimatickém pásmu. Najdeme ji nejčastěji na pařezech a kmenech listnatých tromů – hlavně vrb, ořešáků jasanů, buků a dubů.Tuto houbu můžeme konzumovat buď tepelně upravenou nebo užívat kapsle, které obsahují její extrakt. Jinými slovy, lze si na ní výborně pochutnat, pokud víme, jak na to, ale jestliže chceme něco udělat pro své zdraví a chceme zapracovat na prevenci, tak je jednodušší a rozumnější dát přednost sušenému prášku či kapslím. Hlíva ústřičná (plicní, miskovitá) - Recepty(Pleurotus ostreatus, Pleurotus pulmonarius, Pleurotus cornucopiae)Hlíva na jehle - Dršťková polévka - Vídeňské řízky - Hlívová omáčka - Sladkokyselá sterilovaná hlíva se zeleninou - Hlíva v alobalu se slaninou - Hlíva na divoko - Hlíva na víně - Hlíva na hořčici Hlíva na jehlekostky vepřového masa, kolečka cibule, kostky slaniny, klobouky hlívy (menší), sůl, pepř, paprika, drcený kmínKloboučky, maso i slaninu okořeníme veškerým kořením. Na jehlu postupně napichujeme kostku masa, kolečko cibule, slaninu, klobouček hlívy. Pokračujeme až na konec jehly. Pečeme v troubě přes pekáč napříč položené, pokapeme máslem. Doplníme bramborovou kaší a zeleninovým salátem. Podáváme teplé.Dršťková polévka500 g hlívy, 50 g sádla, česnek, mletý pepř, 30 g mouky, majoránka, paprika, sůl, 15 g tuku, 2 cibuleNa sádle podusíme cibuli, přidáme hlívu nakrájenou na nudličky. Dáme do hrnce s vařící vodou, přidáme česnek utřený se solí, okořeníme pepřem a zahustíme jíškou připravenou ze zbytku sádla a mouky. Hotovou polévku okořeníme majoránkou a paprikou zpěněnou na tuku. Podle potřeby přisolíme a podáváme.Vídeňské řízkykloboučky hlívy, sůl, mléko, hladká nebo polohrubá mouka, vejce, strouhanka, tuk na smažení, sýr, šunkaVídeňské houbové řízky můžeme připravit také různým způsobem. Klobouky osolíme, namočíme do mléka, obalíme v mouce, ve vejci a ve strouhance. Po obou stranách osmažíme. Kypřejší řízky získáme, když řezy z hub potřeme tuhým sněhem, posypeme strouhankou a osmažíme v rozehřátém tuku. Labužníci si mohou nastrouhat sýr a šunku (šunkový salám), přidat vejce, promíchat, směsí potřít klobouky, obalit ve strouhance a osmažit.Hlívová omáčka30 dkg nakrájených klobouků hlívy, kyselá smetana, trochu cukru, sůl, hladká mouka, máslo nebo olejNa tuku dusíme nakrájené hlívové klobouky do měkka. Zalejeme hovězím vývarem. V kyselé smetaně rozmícháme trochu hladké mouky a vlejeme do vývaru. Až začne houstnout, odstavíme z plotny, aby se smetana nesrazila. Dochutíme solí, cukrem, případně citrónovou šťávou. Podáváme s houskovým knedlíkem a uvařeným hovězím žebrem.Sladkokyselá sterilovaná hlíva se zeleninounakrájená hlíva (i s tření), celer, cibule, mrkev (zeleniny nesmí být více než 20 % objemu naložených hub), nakladač NOVA, ocet, příp. cukr nebo sůlHouby ovaříme 5 minut v osolené vodě, na sítě opláchneme studenou vodou. Zeleninu nakrájíme na kolečka nebo kostičky. Nakladač NOVA svaříme dle návodu na sáčku. Houby smícháme se syrovou zeleninou a dáme do svařeného nakladače na 48 hodin do ledničky. Po této době dochutíme. Plníme do malých sklenic Omnia. Nálev sahá 2 cm nad houby. Sterilujeme 20 minut při 100 °C.Hlíva v alobalu se slaninou25 dkg hlívy, 12 dkg cibule, slanina, sůl, pepř, sladká paprikaCibuli pokrájíme na kolečka, položíme na střed alobalu, na cibuli položíme po obou stranách posolené, popepřené a popaprikované kloboučky hlívy. Na povrch položíme plátky slaniny, obsah zabalíme. Necháme v troubě zapéci asi 45 minut. Podáváme s bramborovou kaší nebo chlebem.Hlíva na divoko25 dkg hlívy, 12 dkg cibule, tuk, 10 dkg mrkve, 5 dkg petržele, 5 dkg celeru, mouka, trochu octa, sůl, cukr, mletý pepř, tymián, vodaNa tuku usmažíme cibulku a přidáme na drobno nakrájenou hlívu, sůl, chvíli podusíme. Pak přidáme nakrájenou zeleninu a pepř. Dusíme do měkka. Vydusíme veškerou šťávu až na tuk, přidáme mouku, případně dopepříme. Dle chuti ocet a cukr. Podáváme s knedlíkem, příp. s uvařeným jazykem nebo kouskem vařeného masa.Hlíva na víně24 dkg hlívy, 12 dkg cibule, 5 dkg tuku, 12 dkg mrkve, 5 dkg petržele, 5 dkg celeru, mouka, bílé víno, pepř, sůlCibulku zpěníme na tuku, přidáme kousky nakrájené hlívy, posolíme, popepříme a trochu podusíme. Přidáme na kousky nakrájenou zeleninu, dusíme do měkka. Až je všechna šťáva vydušená na tuk, přidáme mouku, víno a dochutíme cukrem. Podáváme s rohlíkem nebo s knedlíkem.Hlíva na hořčici25 dkg hlívy, l2 dkg cibule, 5 dkg tuku, hořčice, cukr, citrónová šťáva, pepř, sůl, hladká moukaCibuli zpěníme na tuku, přidáme drobně nakrájenou hlívu, sůl, popepříme. Dusíme do měkka. Necháme vydusit až na tuk, přidáme mouku, opražíme, přidáme hořčici, cukr, citrónovou šťávu, případně vodu. Podáváme s rýží nebo knedlíkem, či noky.