Panická porucha - Diskuze a zkušenosti

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele KOZLÍK, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Mám panickou poruchu už osm let,nejhorší je pro mě cestovat v horku autobusem nebo tramvají.Když mi to poprvé začlo skončila jsem na intenzivce ve špitále,protože jsem to nezvládla.Po těch osmi letech kdy někdy mám záchvat jednou za rok a někdy i dvakrát za týden podle toho v jaké životní situaci jsem,jsem si na to zvykla a snažím se to brát normálně.Někdy když jsem v období kdy se mi fakt nedaří a nevěřím si tak mám pak problém jít i do obchodu nebo vůbec kamkoliv mezi lidi.Když někam jedu nebo musím něco vyřizovat tak sebou v kapse vozím Lexaurin ten mě zklidní kdybych dostala záchvat.Důležité je jíst hořčíkové tablety a vitamín B forte to je hodně dobré na nervíky .Taky hodně pomáhá jíst víc medu a ořechy.Nevím jestli někdy ty záchvyty zmizí úplně to asi záleží hodně na životě jaký člověk žije,jestli je spokojený doma v práci a vůbec celkový životní styl.

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele twister, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
měla jsem před třei,čtyřmi měsíci panický záchvat,ruce se mi klepaly,horkost v těle,strach v očích,vyděšenost,nedůvěra,škrcení v krku,stahoání jazyka do krku;).....nikdy víc,doufám že tohle už nezažiju..co mi pomohlo..pomohlo mi být v klidu mezi příjemnýma lidma,když d o mě někdo hučel,což dělala babičk,ZAČALO TO ZAS..takže to chce kld,minerály papat,zinek hořčík,béčko,vitamin C,pravidelně jíst nezatěžovat se problémama druhých..hlavně být s někým,kdo na tebe dohlídne.člověk v panice nikdy neví,co je schopen si udělat.

Najdise.cz » xlolix Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele onka, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
... jaká je pomoc? Snad uvědomit si, že není možné mít vše pod kontrolou. Člověk, který chce vše monitorovat, je dříve nebo později zahnán do kouta, neboť není v jeho možnostech a silách být všude. Vše je o strachu, že se věci nestanou tak, jak očekávám a já nemohu nic pro to udělat. Ta příčina může pocházet i z daleké minulosti, kdy na nás rodiče nakládali příliš velkou odpovědnost a jako děti jsme žily ve strachu, co se stane, když vše nesplníme.