léčení hlasem - Diskuze a zkušenosti

Dlouho jsem se rozmýšlela jestli tento článek mám vůbec psát. Ale moje zážitky byly tak silné a neuvěřitelné, že jsem se rozhodla se s vámi o ně podělit. Podle sebe soudím, že když někdo píše z vlastní zkušenosti, je to zajímavější a tak trochu lákavější, než pouhé povídání o tom, co ten, ta či ti udělali a co umí.Někteří z vás Karla jistě znají z předchozího článku pod jeho dřívějším jménem Karel Kekeši.Osobně jsem ho poznala před lety na jednom vystoupení, a byl mi hned od prvního momentu velmi sympatický. Je to velmi příjemný člověk, usměvavý, a navíc umí naprosto úžasně zpívat!Zajímá se nejen o zpěv jako takový, ale i o zpěv léčivý. Ano, opravdu léčivý zpěv. Je to jeden z mála představitelů alternativní duchovní hudby. Když to vysvětlím (a teď se na mě, Karle, prosím, nezlob za to laické vysvětlení), jedná se o prozpívání člověka až do jeho nitra. Zaposloucháte-li se do různě frekvenčních, léčivých tónů, uvolníte-li se, na chvíli „vypnete“ a necháte-li do sebe prostoupit všechny tóny a zvuky, očistíte svou mysl od takzvaných emocionálních bloků (píší chytré knihy). Najednou se cítíte krásně, svěže a z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že opravdu „happy“.Ráda bych vám vyprávěla o tom, jak jsem byla na návštěvě u Karla doma. A nejen já. Byla tam ještě moje maminka, Karlův kamarád Ríša, který je shodou okolností léčitel, a moje, respektive naše společná, velmi dobrá kamarádka Petra Haasová.Než jsme vešli do bytečku, „vylítnul“ na nás malý raťafák Sellynka.Když jsem vešla do předsíně, omámila mě úžasně příjemná vůně vonné tyčinky a ještě příjemnější, uklidňující hudba.V první místnosti mi hned padl do oka masážní stůl. Později jsem se dozvěděla, že je Karel také výborný masér. Až na druhý pohled jsem si všimla, jak to tam má krásně a útulně zařízené.Když jsme se všichni pohodlně usadili, dostali horký čaj a nějakou tu dobrotu, povídali jsme si opravdu hodně dlouho… Byla velká legrace a mě opravdu zaujalo, jaký mají Karel i Ríša zájem o lidi, jaké mají pocity. Oba mají obdivuhodný zájem pomáhat, ať už jde o lidi jim známé i neznámé.Po příjemném povídání jsme uprosili Karla, aby nám zazpíval. Přesvědčování nebylo ani tak dlouhé… Karel měl jen obavu ze sousedů, aby je nerušil, jelikož jsme „krapet“ protáhli večerku. :-)Dostali jsme jednoduché instrukce: „Usaďte se tak, aby vám bylo příjemně, abyste se cítili pohodlně, a kdybyste v mém hlase slyšeli cokoli zvláštního, nevšímejte si toho a nechte do sebe hudbu prostoupit…“Poskládali jsme se do pohodlných posedů, Karel zhasl a rozsvítil malá světýlka v rohu místnosti. Svítila příjemnou, světle modrou a světle zelenou barvou. Zavřeli jsme oči a Karel začal.Očekávala jsem slova, melodii něco podobného, co všichni známe. Ale nic takového se z Karlových úst neozývalo... Tóny, které jsme slyšeli, byly neuvěřitelně krásné a uvolňující, že se to ani nedá popsat.Přiznám se, že jsem pootevřela oči, abych se přesvědčila, co se to děje. Byla jsem strašně zvědavá, jak to dělá....Jak je možné, že „jen“ z jeho hlasu slyším tak krásné věci, které by někteří nedokázali ani zahrát. Neuvěřitelné! Opravdu!Karel měl zavřené oči a „zpíval“. Bylo na něm vidět, jak je soustředěný. Někdy si pomáhal rukou, aby jeho tóny byly ještě výraznější.„Hepčííík!“ - To byla Sellynka, který si kýchla v době, kdy se Karel zrovna nadechoval. Karel se snažil dozpívat, ale nešlo to. Začal se strašně smát a upřímně řečeno – smáli jsme se všichni spolu s ním. Byl to pětiminutový, nepřetržitý, osvobozující smích. To opravdu nešlo vydržet! Myslím, že i tento osvobozující smích umocnil to, jak jsme se poté všichni cítili.Karel musel, chudák, začít znovu. Když skončil, chtěli jsme se dozvědět, zda je možné, že jsme slyšeli fujaru. S úsměvem přikývl, že to možné je. Pak nám vysvětlil, že v první fázi nás zbavil negativní energie, ve druhé nás "požádal", aby se do nás vrátila dobrá a pozitivní energie, a nakonec se zaměřil na naše problematická místa.„Cože? Jak ses mohl zaměřit na naše problematická místa, když jsme ti o ničem neřekli?“ ptali jsme se. Vysvětlil nám, že ve svém podvědomí, když si nás představil, rozpoznal nějaké nesrovnalosti na daných místech.Pořád jsme nechápali. Karel se opět usmál a zeptal se Petry, jestli je pravda, že má problémy s pravým uchem. Když jsem viděla, jak jí klesl spodní pant, věděla jsem, že má Karel pravdu. Petra nám pak řekla, že má opravdu problémy s pravým uchem, prý tam měla nějaký zánět a ucho že ji stále ještě pobolívá.Pak už jsme se rozloučili a domluvili se, že příští „sezení“ bude u Petry... Že musíme v povídání pokračovat a ona že nám připraví své vyhlášené Sushi, o kterém psala ve své knize Povídky praštěné třicítky.Byl to krásný večer spojený s příjemným posezením s přáteli.O Karlových schopnostech jsem věděla, ale nevěřila....Jsem nedůvěřivec - nikoli odpůrce - v oblastech alternativních, ale teď už vím, že to funguje. Karel je silná osobnost. Jeho charisma okouzlí každého a podle mě je to člověk s velkým Č.A co říci závěrem? Vřele doporučuji všem: zkuste to! A nezapomeňte, že Karel je kromě zpěváka-terapeuta také masér.... :-) Karel Richard Marinovzpěvák - muzikoterapeut♦ reflexní a klasické masáže ♦ léčení za pomoci zvuku a energie♦ očistný šamanský rituál ♦ koncertyemail: karel.richard@seznam.cz tel.: 777 142 615http://www.karelalikvot.estranky.cz/…