Vztah se starým mládencem - má to smysl? - Diskuze a zkušenosti

Znovuzrozená » Mici Angóra Tak u ženských nevím, ale u chlapů mi to přijde akorát a v pohodě.
Mám známého, který se taky dlouhá léta jevil jako "staromládenec" (Saturn v 5.domě ), a pak najednou po čtyřicítce svatba a v 45l první dítě a do tří let druhé... a nyní je to nejlepší tatínek na světě....takže - nikdy neříkej nikdy...

Mici Angóra » player Začít dneska s dětma ve 35 je úplně běžná věc, ne?

player » Mici Angóra No , já mám jednoho kolegu muzikanta , který s dětma začal v pětatřiceti a do padesáti udělal 5 dětí čtyřem ženám - třem manželkám.

On to komentuje slovy - je to zajímavější , než si pořídit psa...
Naštěstí je nechudej , takže aspoň včas platí...

Mici Angóra Souhlasím s tím, co napsal Sosna a dodala bych, že spíš si myslím, že změní názor na tu svatbu než na děti, už je dost starej, aby měl jasno. Samozřejmě člověk nikdy neví, ale nespoléhala bych na to a brala jako bernou minci to, co říká teď. Navíc jsi ještě dost mladá, třeba moje kamarádka má 38 a chlapa o 8 let mladšího, který nechce nikdy děti. Jestli on jednou změní názor, asi bude trochu problém.

Každopádně-jsi zamilovaná, je ti s ním hezky, tak proč si to neužít, dokud to funguje. Nebo to najednou budeš lámat přes rozum a půjdeš hledat dál?

Sosna zvlčelý » player No však jo, nic jiného jsem ani nepsal. Jen to předjednání s někým konkrétním je mi v tom proti srsti! Ale to je osobní, protože já bych se s takovým postem nespokojil (čekat, až někdo dovrzá s někým, abych taky mohl).

player » Sosna zvlčelý Velmi moudré.

Až na jednu věc. Může to být absolutně šťastný vztah , dokonce by měl být.
Když budou féroví oba.

Dejme tomu , kdyby mu řekla: počkám dva roky a budu tě milovat , protože je mi s tebou dobře...ale pokud do 16.11 2019 nepřehodnotíš svůj postoj k mým reprodukčním orgánům , mám předjednáno s Oldou.

Sosna zvlčelý To je otázka, na kterou si musíš odpovědět jen a jen sama.
Hele, je nesmírně fajn, pokud Ti to řekl vše na rovinu. Nehraje na Tebe habaďůru s nějakým mlžením, prostě hned vysype, že svatba ne, děti ne. To je fér, na to má nárok.
Důležité je, jestli Ty jsi naopak toto řekla jemu taky na rovinu, jestli jsi necukla, když on toto vysypal ze sebe a raději nemlčela, ale při tom víš, že Ty svatbu ano, děti ano. Jestli mlčíš a doufáš ve změnu, jsi neupřímná a jeho udržuješ v omylu. Možná by vzal kramle, kdyby to věděl naprosto celé. A možná i z důvodu, aby Ti neublížil, ochránil Tě před nutným zklamáním.
Pokud jsi toto řekla jemu taktéž naplno, pak už to od něho je rovina pouze v tom případě, že jste se domluvili, že spolu budete jen tak dlouho, dokud vám spolu bude fajn a než ti začnou touhy po dítěti "zatemňovat" mysl (ve smyslu, že začneš víc a víc chtít to, co on ne). Protože pokud tato dohoda nevznikla, pak to není ani od něho úplně fér. Chlap by měl přeci předpokládat, že nakonec u ženy touha po dítěti propukne naplno.

Ta svatba je v tomto mnohem menší problém, ovšem kde se sejdou dva zásadoví vyznavači opačných trendů, tam to problém bude nakonec taky. Protože i když nakonec jeden ustoupí, tak se pouze podvolí, zpronevěří se svým vlastním postojům, okrade sám sebe. Zde se špatně dělá kompromis. Lépe jsou na tom ti, kteří nejsou až tak zásadoví ani tak, ani tak, protože u nich není kompromis nikdy až tak velkým ústupkem.
Ale můžete to vyřešit tím, že každý sleví v jednom, aby to bylo fakt fér. Takže buď svatba a bez dětí, nebo děti, ale bez svatby. Opravdu to tak chceš?


A můj pocit? Myslím, že jste tak odlišní v těch nejzásadnějších věcech, že to časem nemůže být šťastný vztah. Že tyto zásadní věci nakonec převáží to, proč nyní je vám spolu dobře. Ale to neznamená, že bys měla hned odejít. Naopak to vědomí Tě může osvobodit a Ty si ten vztah můžeš užít naplno v této době, kdy Ti mnohé dává. Proč si to teď kazit představou o něčem, co může přijít až za x let? To je jako nepořídit si děti z obavy, že je jednou může někde porazit auto. Může. Ale pokazit se může úplně všechno. Proto nemá smyslu se tím trápit, protože většinou se to prostě nepokazí. Ale jak jsem napsal v úvodu, rozhodnutí je na Tobě. Hlavně měj ráda sebe a zbytečně si neubližuj.

player Souhlasím s Glimem. Má to ohromný smysl. Ten člověk tě totiž s největší pravděpodobností obohatí.

A až na tebe přijde to tikání - tak si podáte ruce a zůstanete přáteli.

A pamatuj - cíl není v tom civilizaci rozmnožovat , ale zužovat a zkrášlovat.

Je nás moc a roděj se povětšinou hovňousci.

Ale starej mládenec , nebo dnes spíše se říká pravověrný single (to jsem já třeba taky) , ten se nenechá tlačit ke zdi , je většinou dost svobodomyslný , dopřeje druhému stejnou volnost , jakou si chce udržet sám.

Glimmer Man Nazdar.

Chození bez cíle je dobré, protože nikdy do žádného cíle nedojdete, a proto můžete pořád chodit. Pokud máte cíl, tak jakmile ho dosáhnete, hned vyskočí otázka "tak a co teď?", která může bát zrádná.

Nicméně to ale asi nebude fungovat, pokud jeden má cíl a druhýmu se k němu jít nechce. Taková pouť obvykle vypadá tak, že chvíli jdou tito spolu, ale jakmile chce někdo zamířit k cíli, obvykle se cesty rozcházejí.

A to si myslím, že bude i váš případ. Užijete si hezké období... ale tvoje touha po onom cíli tě dožene, zatímco on už, prostý počátečního opojení, rozhodně nebude mít chuť se kvůli tobě změnit.

A je naivní si myslet, že se změní.

Myslím, že to bude dobrá zkušenost, ale nečekal bych že to bude "na pořád". Dlouhodobý vztah bez společných cílů, to je oříšek.