Láska k partnerovo synovi - Diskuze a zkušenosti

henry288 » Nuna Svatá pravda..chápu jeho nelehkou pozici,strach o ztrátu otce...jen stále hledám nápad na to,kde mám své místo najít já...přihlížet,stranit se,nebo vychovávat podle svého?Kdybych to měla konkretizovat-on není absolutně má "krevní skupina".Je pro mě jako dítě z jiné planety,nerozumím mu,mluvíme každej jinou řečí...kdo nezažil,nechápe,jak velký může být rozdíl ve výchovách a názorech.

Artep to je zapeklitá situace...já mám syna co má skoro 8 let a ten když chce dělat peklo druhé polovičce....tak ani prosby ani výhrůžky nepomáhají ....bohužel ....chce to čas , pevné nervy ...a nenechat se zastrašit ...je to hra kdo z koho


hodně štěstí

japadá » Nuna
Nenapsala bych to lépe.

japadá » henry288 Vím jak je to těžké, můj partner má syna (16), já mám syna (21) a společně máme dceru (4), jsme spolu 9 let.
Když to řešíš s partnerem, myslím, že je to dobře, ale nenuť ho si vybrat. Zkus zachovat odstup k jeho synovi, není dospělý, je to přeci jen dítě a asi neskutečně žárlí na Tebe na Tvoje holky.
Můžeš si myslet cokoli o jeho výchově, ale pořád to je jeho syn.
Zkuste ho více zapojit k Vám, ať má šanci -navrhne výlet nebo jinou aktivitu, zkuste někdy mimořádně ho odměnit za něco bezvýznamného. Zkus teď jsou prázdniny pro každého člena rodiny slavnostně vyhlásit jeho den a ten den zorganizovat dle přání - uvaření oblíbeného jídla, oblíbená aktivita, nebo cokliv jiného. Začni třeba dnem pro sebe a vymysli třeba absolutní ptákovinu, že budete do oběda v pyžamech a zkus je trochu nadchnout.
Sama je znáš nejlépe. Držím Ti palce!!!!

Nuna » henry288 "..notně mu lezeme na nervy,že jeho otec projevuje náklonost ještě ke mě a mým dcerám.."
- pouhý strach!
Strach ze ztráty jistoty,kterou dosud v otci měl. Na začátku to bylo fajn,jasně,bral to jako dobrodružství,snažil se na tomhle stavu vytřískat jen to nejlepší pro sebe. Dneska cítí ohrožení. Máte před svatbou,cítí se být mezi vámi navíc. Musí bojovat o své místo na slunci a pro děti je nejlepší boj "agrese". Neznají jiný,neumí použít jiné " zbraně",protože o tom neumějí přemýšlet tak jako dospělí. Vynucování si pozornosti je běžný jev a hysterické scény přijdou ještě horší,věř. Není to jeho vina. Ten kluk rozvod mámy a táty škaredě odnesl a potáhne si to celým životem. Když už vina,tak jeho rodičů.

Nuna Hm... Zvaž,jestli je ta svatba dobrá věc. Minimálně do doby,než si na syna svého drahého zvykneš a najdete si k sobě cestu. Je mi jasný,že Ti dělá - a bude dělat - co nejvíc nachválů bude moct - a samozřejmě šikovně,tak,aby to nebylo vidět,že to je záměrné. Věř,vím o čem mluvím, mám syna stejně starého v nemlich té samé situaci. Ze všeho nejvíc je mi ho líto. Tolik bych mu chtěla pomoct a přitom vím,že odžít si tuhle peripetii musí sám. Uvědom si,že to je dítě. Představ si v jeho situaci své dcery.

henry288 » japadá Partner chtěl kluka původně do své péče,pak z toho vznikla střídavá-to už jsme byli spolu.Z počátku jsem si vše malovala,jak to zvládnu a ze začátku měla i ten pocit,Čím to trvá déle,tím ten pocit ubývá.Partner o tom ví,mluvíme o tom spolu,musí mu být hrozně,sám asi neví jak to řešit..stojí uprostřed nás...
Snažil se ho zpočátku omlouvat,ale ted na dovolené to vygradovalo a musel uznat,že pravda je na mé straně.Promluvil s ním,ale to pomůže vždy jen na chvíli.Nic se z jeho strany neobejde bez komentáře,škodí mé mladší dceři(starší už se naštěstí umí bránit).Obávám se,že je stejně pozdě ve 12 letech na nějakou převýchovu-byl vychován jako jedináček a notně mu lezeme na nervy,že jeho otec projevuje náklonost ještě ke mě a mým dcerám...nevzdám se přece partnera,kterého miluju a i mé dcery jen kvůli jednomu nezbednému klukovi

japadá Jak dlouho žiješ s partnerem, poznala si ho a on už tu střídavou péči měl? Jestli ano, tak nemůžeeš zasahovat do něčeho zaběhlého a připravila bych si spoustu tolerance a respektu.
A jak se k tomu staví partner? Nebo to neví, že máš problém? To být Tebou přehodnotím společný budoucí život.