Neptun kvadratura Slunce a Neptun obecně - Diskuze a zkušenosti

aktigram Nádherné vlákno, nádherné odpovede všetkých, vo všetkom som si niečo našla - toto je to kam by sme mali ísť, obohacovať sa.
Krásne Vierko, ďakujem.
Ak budem mať viac času ja musím dať Merkúr, lebo u mňa nie celospoločenské planéty sú problém ale také základné Merkur, Jupiter či Venuša.

thééé » verka96 troufnu si říct , že neptunskou citlivost máš, jinak by se ti to neotevřelo...
Jenže je to právě schované, ten potvorný 8. dům je prostě problémový, jsou to jakoby spodní vody pod městem, kanalizace, podvědomí..propojuje tě to s rodem atd..taky mi přijde, že část života můžou být osmidomové témata nepřítelem, ale asi záleží na rodičích, coby prvních partnerech.
To jsou ty rodové vzorce, jak jsem psala...bude v tom tajemství, které máš odkrýt
Handa nafotím a pošlu

verka96 » thééé Tuto knihu nemám.
Senzitivita je spíš problém, naštěstí to takhle u mě není.. Bohužel je hodně dáno tou společností, jak to chodí. Naštěstí se to trošku zlepšuje, myslím...
Ale takový tranzit, kdy se mi to dost projevilo, když mi Jupiter šel přes Venuši a Neptuna v 8.d. To bylo fakt hodně Zážitek to se ani nedá popsat, ale mít to tak v nativu...

verka96 » aktigram Ano, já to měla hodně před očima doma...

verka96 » verka96 poslední strana.
Úvod do astrolige vodnářského věku, autor: Ján Kaleta, 2004

aktigram Pozor na preháňanie a to vo všetkom, to je ta odvrátená stránka Neptúnu.

verka96 » cimi Jojo...

thééé Věruš, a tranzity od Roberta Handa máš? Když tak ofotím.
...
chtěla jsem napsat ještě k tomu "soucitu".
Typický neptunik je plný soucitu, empatie (neptun je telepat, umí se nacítit, je hypersenzitivní), a senzitivity.
Bohužel ale společnost je k těmto vlastnostem dost negativně nastavená.
Prostě senzitivita je slabost. Společnost citlivost potlačuje, nejdřív kvůli přežití, potom kvůli studu.
Moc těchto nezpracovaných vlastností nebo témat vede k pozici oběti, nebo ke ztvrdnutí.
Já sama jsem to zažívala třeba od matky - ona sama má nezpracovanou lunu v rybách, coby tuplovaný blíženec.
V podstatě jsem celé dětství dostávala negativní zpětnou vazbu - nesmíš cítit, nepřeháněj, spoustu ponižování a opovržení, posměch. Ale ona je extrémně bez empatie, až psychopaticky - ke mě samozřejmě, protože jí přehrávám to nezpracované.
Učila jsem se to dlouho potlačovat. Asi ten saturn ke slunci v rybách, ale právě on mi dal nástroje to uchopit. Přes nesmíš k - jak nejlíp.
Znám hodně lidí tzv. HSP - s hypersenzitivitou, kde si můžeme předávat zkušenosti. Ty jejich zkušenosti jsou podobné jako moje. Když se člověk narodí neptunsky senzitivní a neumí to zpracovat, nemá podporu od dospělého , nabaluje si spoustu traumat , které tu citlivost, teď už nezdravou - zesilují. Potom to je přecitlivělost a zamrznutí v traumatu a úzkosti, panické ataky, alkoholismus, depky atd.
...
Většina mé práce byla s dětma, s nemocnýma lidma, a s jinýma dětma, pro mě to má smysl, ale nemyslím, že to by to bylo moc ceněno...jen děti cítí ty neptunské city, je to znát.Moje dcera je taky ryba, HSP, jsem vděčná, že ji tím už můžu provést vědomě, že nemusí svoje dary vnímat jako trapné mínusy.
....
Moc hezká knížka pro neptuniky - Probuzení zranitelnosti.
https://www.databazeknih.cz/knihy/…
...
takže kéž je neptun přijat a žitý s odvahu a asi i tou beranskou silou, kéž je vidět a nebo kéž máme jasnější ten vnitřní zrak

cimi » verka96 A další? : ))
Já vždycky s napětím očekávám to pokračování x))
Díky že to fotíš

Co to je za knihu?

verka96 » Sestra Luna Pěkný příběh. Zažila jsem několikrát, ale ne v moři, že v podobných okamžicích musí mít v tom prsty tam někdo nebo něco nahoře...
Ale v opačném případě se čas naplní a věřím, že to bude zážitek...

Sestra Luna » verka96 Celý život som trpela arachnofóbiou, keď Neptún vkročil do dvanásteho domu, začala som sa na pavúkov dívať iným pohľadom.

Objavujem ich krásu, pozorujem ako si tkajú siete, zachraňujem ich, keď sa nachádzajú na nevhodnom mieste, napr.
sa mi podarilo zachrániť celé potomstvo mini križiakov, prišli na tento Svet, na najmenej vhodnom mieste, v plnom kontajneri odpadu.

Zachraňujem, všetko, čo mi príde do cesty, všetko, drobné, zraniteľné.

Umierajúcu včielku z rozpáleného chodníka nežne preložím na rozkvitnutý kvet, dážďovky, slimákov z asfaltu na orosenú trávu.

3 roky som kŕmila túlavú, veľmi plachú vychudnutú mačičku.
Keď nastal čas môjho odchodu z miesta, kde sa mačka zdržiavala, trpela som veľkým smútkom.
Nakúpila som jej krmivo v hodnote 300 eur, v jej mene a s jej fotkami vystrihnutými do tvaru srdiečka, som napísala srdcervúco dojímavý list, do ktorého som vložila 50 eur. List položila na dve plné tašky krmiva s krásnou keramickou miskou. Prišla som k najbližšiemu rodinnému domu, kde sa mačička túla, všetky dary položila k vchodovým dverám a s plačom sa od miesta vzdialila.

Veľmi dlho som sa z tej bolesti, ktorú som cítila vzpamätávala. Okolie ma považovalo za blázna. Trpieť kvôli túlavej mačke.

Som plná súcitu, empatie, lásky k všetkému živému, Neptún moju vnímavosť k bytostiam v núdzi ešte viac zvýrazňuje. Je to krásne obdobie, aj keď popretkávané smútkom.

Sestra Luna » verka96 Príbeh je reálny, skutočne sa udial.

Ja som dievčatkom, ktoré v mori na krátku chvíľu spanikárilo, pretože si uvedomilo, že nôžkou nedotiahne na dno a v šírom okolí nikde ani živej duše.

Myšlienky, pocity, prežívanie reality, ktoré sú vyššie uvedené, sú taktiež skutočné. Ovplyvnené Neptúnom v kvadratúre na Merkúr v Rybách, v 12-om dome.

A možno ma aj samotný Neptún v pravý čas zachránil.

Na mieste, kde sa ma zmocnila panika, tesne pod krehkým dievčatkom, aký to Zázrak, sa nachádzal obrovský balvan, záchytný bod, pevná zem v mori, na ktorú som sa mohla postaviť, oddýchnuť si, porozmýšľať o svojom konaní. Poďakovať sa Vyššej moci a od dojatia sa rozplakať.

Neuveríte, aký pocit šťastia zo mňa vyžaroval, keď som doplávala k brehu.

A verte, či nie, každý, komu som príbeh prerozprávala, sa na mňa díval neveriackym pohľadom. Ani mamka neverila.

Bolo to moje prvé stretnutie s Bohom Mora.

Tranzitujúci Neptún je v konjunkcii s natívnym Merkúrom.

verka96 » verka96 a další...

verka96 » cimi další...

cimi » verka96 Prosím vyfotila bys i ten čtvrtý kvadrant?

aktigram » verka96 Veľmi pekne napísané, presne tak aj ty prechádzaš silným vývojovom obdobím ktorý človeka vynesie vyššie. Veci sa zmenia uhol pohľadu sa zmení, ty sa zmeníš.

verka96 » verka96 pokračování...

verka96 » aktigram Dívala jsem se do jedné knížky, kterou jsem našla v jednom antikvariátu. Ofotila jsem celou kapitolu o Neptunu. Tady o něm autor píše, že jde o planetu EVOLUCE na duševní úrovni. Ale ta evoluce jde poznat až po letech, jak píšeš ze své zkušenosti. Posouvá jinam. A mě nyní asi také...
Myslím, že u mě ta evoluce půjde více, až projde 12.dům a přejde přes asc. To pak bude...

verka96 » aktigram Trošku dávám na svou intuici, i když to racionální myšlení je někdy problém, tak ta intuice mě nikdy nezradila, naopak vždy pomohla.

verka96 » cimi Já myslím, že se tu vystavuju už dost dlouho , jo bylo období, kdy jsem v podstatě živořila, musela jsem sama se postavit na vlastní nohy, zařídit si vlastní život, vystudovat a nyni i podnikam. Tak jsem byla šťastná, že se mi to povedlo.
Ale určitě je ještě velký potenciál, který mám ještě před sebou.

cimi Hele teď jsem se teprve koukla na tvůj samostatný nativ a první co čumím že tam máš s tím neptunem velký trigon ba co možná i tak trochu draka kde nejsou žádný béčkový planety…tam je venuše mars luna jako základ a ten neptun pluto…chiron na asc…atd
A pak mi přišla jasná otázka…žiješ vůbec svůj potenciál?? Tak jsem se musela přihlásit a zeptat se tě :-D co vlastně ty děláš? Žiješ svůj potenciál?

tajga » verka96 Ano tebe, protože máš taky kvadrát. Tak to není naštěstí nic hrozného

Já mám narozdíl od tebe i v soláru těsnou kvadraturu na Slunce s Venuší, tak jsem spíš smířená s tím, že se něco, čeho si určitě všimnu, dít bude a že se to možná trochu bolet bude...

Nejintenzivnější pro mě byla v minulosti konjunkce Neptunu s MC a byly to "pouze" vnitřní stavy.

Toho neptunského mám v sobě taky hodně, s rybí Lunou a 12.d. Řekla bych, že to byla dlouhou dobu taková toxická, sebedestruktivní touha po nádherném, dokonalém světě, podvědomé vyhledávání situací, které mi umožní hrát roli oběti , potřeba změněných stavů vědomí, alkohol, drogy.... A teď snad, už je to trochu jiné, jsem ráda, že můžu tvořit, že ten vysněný svět pořád nosím v sobě a že je to spíš jeden ze zdrojů radosti, než abych se trápila, že se mu reálný svět němůže nikdy rovnat....Takže Neptun jsou pro mě, jak ty největší sra.ky tak ta největší nádhera.

cimi » verka96 Však si právě myslím, že si to i u sebe dokážeš docela dobře pojmenovat....

"Já jej mám takového nenapravitelného romantika s růžovými brýlemi, co vidí "jen" to hezké. To druhé tak nějak nebere na vědomí, i když o tom ví."

A ty sny jsou prostě ten použitelný projev neptunu...

Kdesi jsem četla nebo už nevím...že o síle těch dvojích znamení...že ačkoli se třeba jedná o ryby, vždycky je tam cítit i ta protější polarita panny...
Já tam fakt hodně vnímám to "jestli se to dá použít a jak"

Třeba na příkladu těch růžových brýlí...uvědomit si nebo přehodnotit, jestli ti ty růžové brýle jsou vůbec k něčemu...(protože to není celistvý život...což takhle já vnímám toho neptuna)
Takže na tom příkladu, Neptun může být třeba i ten kdo tě pobízí přijmout celou škálu toho, co se ti nelíbí (venuše)...
Je to takový paradox...
Já mám zase merkur/neptun opozici...fakt celoživotně mě to nasírá skrz lži...ale letos nastala nějaká změna v tom vnímání...jakoby tě to znova a znova zkoušelo skrz ty zklamání až tam prostě přijmeš tu polaritu, obě strany toho principu...

verka96 » tajga Jestli se ptáš mě, tak ano. Ale není tolik zjevný. Souvisí to nějakým dloudobým vývojem, fyzicky nižší energií, jemně depresivními náladami (ale nejde o typickou depresi), trochu více sklony k nějakým obtížím (nemoci lehčího rázu). Slunce je jako životní energie (u mě), kterou tím Neptun trochu bere.

Sestra Luna Smiem vstúpiť?
... iba po špičkách, aby som nikoho, dunivým krokom, nevyrušila.

Môj Merkúr v Rybách je Neptúnom zaujímavo aspektovaný. Astrológ pri pohľade naň zaplakal.
A veru, v detstve som sa často topila v slzách. Vďaka bujnej fantázií a živým snom, som ustála i tie najtvrdšie rany uštedrené v reálnom živote.

9 ročné dievčatko sa prvýkrát nôžkou dotklo mora. Vlnka ju poláskala, srdiečko pookrialo, a tak sa duša spanilá, odvážne vrhla do neznáma.
Najradšej ležala na vlnách, ktorými sa nechala unášať, pozorovala mračná ako sa do nebeskej postieľky pre ňu zlievajú.
I v duchu si riekla: "V Nebi by mi bolo príjemnejšie ako spať na tvrdej zemi, modliac sa, aby ma v nočných hodinách opäť neprebudil krik hrôzy."
Môcť tak privrieť oči... a počuť ticho, oslobodzujúce ticho, šum mora, slaná chuť na perách, stratený breh z dohľadu. Ľudia mimo dosahu.
"Ach, čo som si to ja zas priala.
Nastal koniec? Je čas opustiť tento Svet?"
Dievčatku, súcitnému a milosrdnému, už i vták prestal z Neba mávať.
Pokúsila sa trasúcou nožičkou aspoň rybkám na rozlúčku zakývať.
Posledný krát natiahla vyčerpanú rúčku k Nebeským výšinám. Na znak úcty. Pokorne sa oddala hlbinám. Pri klesaní sa na ňu skala usmiala, k sebe ju vábila.
"Poď, len milá, poď, na chrbát mi skoč."
Dojaté dieťa na skale stálo a na vzdialený breh sa so slzami v očiach z mora dívalo.

Pre mňa je Neptún požehnaním.