Jóga a duchovní praxe - Diskuze a zkušenosti

rigpa » petamar Chápu ten přístup. Já mám jiný náhled i zkušenost s tím co formuluje jako dualitu. Respektive s tím co je relativní a ohraničené a omezené a tím co je absolutní a bez omezení. V tom pojetí neexistuje pravá jako opak levé a zlo jako opak dobra, ale jen jednota bez hranic. Pokud je něco odděleno pak je i ohraničeno. Pak je to popsatelné a mentálně uchopitelné. V absolutním pojetí, které lze obsáhnout jen neosobní zkušeností to možné není. Proto se nepotkáme ani v náhledu na to :)

Najdise.cz » seven Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele petamar, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Tak nějak a vzájemě se ovlivňují.

seven » petamar Obecně by se dalo ale říct, že pozitivní či negativní náboj dává energii sám příjímající.

Najdise.cz » rigpa Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele petamar, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Ne, ale to co psala Drahomíra a ty jsi říkal, že neznáš dobrou a ani špatnou. Otom to je. Jsou hrubohmotný vibrace a naopak. V dualitě je dobrý - špatný, + - -. světlo-tma. Platí to v naší 3.dimenzy.

rigpa » petamar Myslíš dualitou rozdělení na dobrý a špatný ? Chápeš dualitu jako dvoupólovost?

Najdise.cz » rigpa Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele petamar, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Špatná a dobrá, bylo asi míněno v dualitě, stejně tak dobrý nebo špatný člověk se dá poznat.. Jsou energie, které dokáží zabít, stejně tak jako člověk a naopak, vyléčit – uzdravit. Ve všem jsou zastoupeny oba póly.

Najdise.cz » Drahomiluše Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele petamar, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Je to velice jednoduché, náš svět je jakási stavebnice organizovaných a ovlivnitelných polí, vše je tvořeno vibrující energií.

Bosch » tulačka já nevím co v mysli nosíš ty ale já tam starověké pojímání bilaterálního světa neschraňuju. mně ty povídačky o bozích a ďáblech moc neberou.

Najdise.cz » Bosch Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele tulačka, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Nezatracovala bych to. Mně to sedí. Ďábla máme v mysli. A zdroj mysli? Astrál v této souvislosti vidím jako osobní rovinu - každý svůj. Neuvažuji zde o kolektivním poli, či egregoru.
Ale to jen tak, že jdu kolem

rigpa » musiúa Mnoho se používá termín Žít v přítomnosti, nicméně málokdo si uvědomuje rozdíl mezi pocitem přítomnosti a stavem bdělosti :)

Drahomiluše » musiúa Jenom vím, že když se zažeru do práce na zahrádce, nebo něco tvořím v keramické dílně.....jak se říká "mě to pohltí"....pak jdu domů a jsem o mnoho lehčí, odpočatější a šťastnější.....
.....že by to byla ta "síla přtomného okamžiku" ?

Najdise.cz » No.4711 Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele musiúa, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
ta poslední věta

No, jistě že žijeme v přítomnosti, ale vtip je v tom, že v ní nebýváme přítomní kolikrát za den něco děláme a myslíme přitom na něco jiného? A vždycky je to něco co už bylo, nebo něco co teprve bude... a největší problém asi je, když se tím trápíme. Myslím, že i bez toho přehrávání vnímáme kde co bylo špatně, nebo dobře atd. Jediné co ale můžeme ovlivnit je to Teď, a abychom to dokázali musíme být na to teď soustředění.. a blablabla - největší problém dneška vidím právě v tom, že jsou všechny ty krásné myšlenky a slova - vhledy, tak omleté a sprofanované, že ztrácíme jejich skutečný smysl a jsme z nich unaveni a otráveni. Vlastně právem. Odvádějí nás od přítomného okamžiku navíc v nás vyvolávají představy a domněnky, zaměstnávají mysl, strhávají pozornost...

...jsem chtěla ale asi říct, že je to o tom mít vizi budoucnosti, pamatovat si minulost a soustředit se na vnímání toho co je...

no, jdu, protože i cesta MŮŽE být cíl

Drahomiluše » musiúa Ten "obyčejný člověk" když se tedy neustále soustředí na to, co právě dělá.....tak on žije neustále v přítomnosti, netrápí se minulostí ani budoucností a to právě mnoho lidí nedokáže.
Když máme cíl a pak je tu pocit, že cíl je dosažen, stává se, že cíl nic moc, že jsme čekali něco víc a ohledneme se na tu cestu a vidíme,
že ta cesta byla větším přínosem, nežli je ten cíl....taky se to stává.

Najdise.cz » rigpa Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele musiúa, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
ano, a neříkám přeci, že člověk nemá dělat nic, spíš jsem chtěla naznačit, že na člověku a na tom co dělá, nebo nedělá, až tak nezáleží - to ego si právě myslí, že ano, že nějakým cvičením, nebo zasvěcením něčeho dosáhne, nebo dosáhlo... pokud má člověk štěstí, Bůh mu to všechno sebere a pokud má člověk štěstí dojde mu, že to nebylo nic.... křesťani říkají, že víra je dar a mají pravdu. Člověk sám nedosáhne ničeho a neudělá nic, může tomu jenom připravovat cestu... sami nikam nedojdeme, Ono to dojde k nám.... je to jako s ohněm, někdo může věřit tomu, že tím, že jej zapálil jej stvořil, ale moudrý člověk ví, že jen umožnil ohni, aby se projevil...

"Ani ne moc Sebe, ani ne moc Boha" moje oblíbená věta z oblíbeného filmu

jinak líbí se mi cos napsal a tak nějak není co dodat

rigpa » musiúa Jedno tibetské přísloví říká "dokud to není všechno, není to nic". To je aplikováno zejména na cestu poznávání a hledání a nalezení. Zejména zde, na západě, se projevuje, já tomu říkám názor ega, přístup, že všechno tu je v nás již obsaženo a tak není potřeba nic hledat a nic dělat. Je to možná podobná krajnost, jako onen určitý fanatismus duchovna, jak o něm píšeš. A s tím určitě souhlasím. Každá krajnost je nerovnováha. Je velkým klamem naší oddělenosti, že vlastně nic nemusím, že to všechno již mám. Píši to jako člověk, který se tím také určitý čas opájel. A byl to odraz jen mé vlastní lenosti a pohodlnosti, nic víc. Ano prostota života vytváří dobré prostředí, ale nijak bych si to neidealizoval. Ona posedlost sebou sama se ukazuje všude. V tom skromném prostředí mnohdy naopak o to víc touhou a závistí. Strach, identita a oddělenost, ego. Ono se to ukazuje všude a v mnohých formách. "Ani ne moc Sebe, ani ne moc Boha" říká jeden šaman v jednom filmu :-). A něco na tom bude. Najití harmonii a rovnováhu. Nesednout si na zadek ze sebe, z duchovnosti, ze života. Být toho součástí. A tak každý je na cestě a každá cesta je jiná a pro mne je opravdovým ukazatelem stavu bytosti to, jak laskavý dokáže zůstat ve vztahu k okolnímu prostředí ve chvíli, kdy ono prostředí je nelaskavé k němu. .

Najdise.cz » Drahomiluše Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele musiúa, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
No já nevím, myslím si, že pokud nemáme žádný cíl, nevydáme se na cestu...

Pokud jde o duchovní praxi - už ten samotný pojem je takový trochu - míjející cíl. Život sám je duchovní praxí. Pokud se v nás vzedme touha po Bohu/božském/poznání - což je onen cíl - vydáme se na cestu. A těch je bezpočet. Vtip je v tom, že každá z těch cest se může stát zavádějící, třeba právě tím, že se příliš soustředíme na to, že jsme jogíni, duchovní praktikanti, věřící, mágové a na to co a jak se má správně a je správně a co něco je a co už to není - a uteče nám "smysl".
A sice ten, že všechny tyhle věci jsou jen nástrojem k tomu, aby nám to "došlo", zároveň ale můžou uvěznit naši pozornost a nedojde nám to nikdy... Obyčejný člověk žijící prostým životem, člověk který se soustředí na to co právě dělá, není příliš uvnitř posedlý sám sebou a výsledky, bývá mnohdy největším duchovním praktikem setrvávajícím ve spojení s celkem, aniž by to potřeboval definovat. A pak medituje, aniž by "věděl" co že to vlastně "dělá" při mytí nádobí, sekání trávy, nebo třeba míchání jogurtu... a takový život, takové ne/bytí je "můj" cíl, cíl na který se ale příliš nesoustředím...

Není to "tam" a nedá se k tomu dojít, protože je to tady.

https://www.youtube.com/watch/…