Manželství - Diskuze a zkušenosti

Baděnka » Aillé dobre, ale ja myslim manzelstvi, kde problemy jsou, ale ti dva je neumi nebo nejsou schopni resit.
ja jsem bohuzel z rozvedene rodiny a rozvod rodicu byl pro me vysvobozenim, nejen proto, ze tam byly hadky, ale videt dva nemilujici se lidi, co z toho dite ma????

player » Baděnka Zkusím to trochu rozvinout.Ano - máš pravdu,mohlo by se klidně zrušit,není podstatné.
Koukni - jak tě tak z povzdálí pozoruju,ty jsi milovnice života.Až se pročteš do nadhledu,zjistíš 2 věci.Pokud budeš i nadále milovat život a Zemi na který žiješ,dokážeš pak i milovat realitu věci.Láska je právě tohle.Něco jiného je zamilovanost.Ta je éterická a časově ohraničená.Jenc pár vyvolených má to štěstí,že jsou zamilovaní až do krematoria.

ZAMILOVANOST MÁ TEDY TŘI PRŮBĚHY

1. pokračuje (vyjmečně)
2. zaoblí se v kamaračoft ( a tak jsou harmonická prostředí pro výchovu potomečků)
3.vektor se obrátí v nenávist a lhostejnost
(žel bohu,dnes ve více jak 50%).

A ti lidé by si měli umět předem říct.Až se přestanem zbožňovat,budem se kamarádit.Jinak - žádný děti.

Baděnka » player ja osobne jako dite bych preferovala rozvod rodicu nez videt pretvarky jak moc se miluji.. a to si pis, ze ja pretvarky poznam!
co kdyby se manzelstvi zrusilo? co kdyby se dva dohodli, ze si budou verni telem i dusi, aniz by potrebovali nejakej papir, protoze se opravdu miluji..

Aillé » Baděnka Život ani manželství není žádná růžová zahrada a je na nás dospělých, abychom svým potomkům dali to nejlepší, co jsme schopni. A nejsou to peníze, je to pávě šťastné a přiměřeně zájmům a potřebám dětí zajištěné dětství, kde láska, pozornost a péče nás dospělých hraje hlavní roli (nikoli honba za pěnězi). Rozhodně si nemyslím, že by rozvod byl pro děti menší trauma, než manželství, kde to sice není ideální, ale dítě má možnost na rodičích pozorovat a zažívat, jak se s problémy dokáží vyrovnávat a zpracovávat je. Pokud jsou rodiče kvalitní, je to pro dítě skvělá škola pro jeho další život.

Striga75 Tak z vlastní zkušenosti...také jsem se kdysi dávno vrhla do manželství. 2roky a rozvedli jsme se. Prostě se potkali špatní lidé. Teď žiji už 15.rokem "na hromádce" s přítelem a protože nám celé ty roky připadalo manželství zbytečné, tak ho plánujeme až teď. Vlastně už jen z rozumu. Co kdyby se mě či jemu něco stalo, máme dvě děti. Musíme jeden druhého zaopatřit pro takové chvíle. No a také kvůli dětem vlastně. Oni si to přejí také. Takže plánujeme svatbu, ale bez ní jsme již dlouhé roky spokojeni a myslím si, že společný život není o manželství, ale úplně o něčem jiném.

player » Baděnka Manželství je smlouva-V DOBRÉM I ZLÉM SI BUDEM STÁT PO BOKU.Šmytec.To,že ho dnes lidi považují za cár papíru je škoda pro jejich potomky,nikloi pro ně samotné.

Světu by momentálně prospělo míň dětí a míň manželství.

Aillé » player Souhlasím. Mláďata potřebují pro svůj zdárný vývoj dobré zázemí. A pokud se někdo cítil dostatečně způsobilý, aby je přivedl na svět, tak je taky povinnen jim zázemí dát a zajistit co možná nejlepší. Zvířatům je to jasný, jen my, lidi, s tím máme pořád nějaké problémy.

Baděnka » player to teda myslis zustat v manzelstvi, kde tedy nevladne alkohol ani nasili, i kdyz se tam vytratila laska a zustat v nem jen kvuli detem?
to myslim neni moc rozumne, ty deti vyciti, ze mezi rodici neni laska a budou se moc trapit..

player Já myslím,žeje to instituce velmi vhodná ekonomicky a duševně pro odchov potomstva.Proto bych se vrátil k modelu,že rozvody jen u alkoholu nebo domácího násilí.
Chtěli jste děti? Tak zapomeňte na vše předešlé a 18 let budete žít pro ně,pak si dělejte co uznáte za vhodné.

miluška medvídková » Baděnka Asi je to hodně dané osudem, někdy prostě dostaneme do života prevíta, který nás má něco naučit.
Jinak, někdo spolu žije jen tak třeba 6 let a najednou se rozejdou. Moje kamarádka znala kluka 14 dnů, hned se vzali, mají 4 holky, Jana a Jan (jestli jste nečetli kdysi dobrou knížku) a pořád se moc milují a nedají bez sebe ránu. A je to už třicet let.

Baděnka » Tanisek no dobre vyresis si tu otazku proc se brat, protoze dotycneho miluji, chci s nim mit deti, chci s nim zit spokojeny a stastny zivot a ono se to presto v manzelstvi nemusi stat. je to pry tak pul na pul, pulce to vyjde a pulka se rozvadi, no i ty pulce co to jako ze vyjde, tak jsou spolu i presto ze je tam milenec/ka. hlavne si myslim, ze nejvetsi blbost je, kdyz se lidi berou mladi, poradne se ani neznaji, ale ze jsou zamilovani, tak do toho jdou.. myslim, ze se to ale meni k lepsimu

Aillé » Sem.miš V podstatě s tebou souhlasím, jen si myslím, že snahy posvětit nebo nějak jinak zpečetit vztah dvou lidí tady byl mnohem dřív než stát nebo církev. Je to prostě v nás lidech. Ta snaha mít neustále něco pod kontrolou, něco vlastnit, něco mít. Asi.

velekněžka » Sem.miš vidíš to velmi realisticky a já bych se pod to podepsala smutné je ,když se opravdu až po svatbě zjistí jak to kdo s tím svazkem myslel když se teda "nemusí" snažit jako v době chození, přitom to není o tom muset, ale chtít ze své vlastní a svobodné vůle něco společně spoluvytvářet a vzájemně si předávat a to je pak ten kámen úrazu a nevysvětlíš to a nevysvětlíš,protože ten druhý je na jiné vlně

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Sem.miš, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Manželství je nápad lidí - protože zvířata netouží nikoho vlastnit. Jakmile člověk pobral trochu rozumu, chtěl mít něco jen pro sebe - a partnera taky. A pak přišla církev a posvětila to po svém. A pak se ukázalo, že takové ustanovení není až tak ideální z hlediska dlouhodobého a tak přišel stát a přimaloval k manželství i nějaké výhody. Jenže pak stát zjistil, že na to asi zrovna moc nemá a výhody pomalu zkrouhnul. Dnes je jedinou výhodou to, že nemusíš psát závěť, která se odjakživa psala, protože majetek partnerovi připadne ze zákona. A to je vše. Manželství přišlo s civilizací.

Když někoho moc a moc miluju, tak vím, že s ním chci být ze svobodné vůle. Z jeho pozice - když mě bude milovat taky tak, tak se mnou taky bude chtít být ze svobodné vůle. Jakmile by nás do toho někdo nutil, tak už z principu se tomu budeme bránit. Takže stát a církev nás do manželství lákají na sladký řeči, jako sňatkoví podvodníci.

Ale protože jsem vyrůstala v této době, tak mám tendenci jako spousta ostatních žen, když partnera miluji a věřím mu, se vdát. Ale ne "si ho vzít". Mě se příčí sousloví "berete si..." protože nikdo nikomu nepatří, jen spolu chtějí žít a chtějí to jaksi "zastřešit". Nikdo není ničí vlastnictví. Takže když už bych se znovu vdávala, budu trvat na tom, abych tam zrovna tohle neměla. Chci s ním žít v dobrém i ve zlém, chci se mu oddat tělem i duší, ale nechci si ho brát jako kus majetku.

A tím se dostávám k tomu, co ses ptala - proč se to většinou po svatbě tak změní. Protože někteří lidé si toho druhého prostě vezmou - mají pocit, že teď už jim patří. Už se nemusí přetvařovat, začnou být sami sebou a mnohdy o sebe přestanu dbát. Nejde jim o to, udělat někoho jiného šťastným, ale udělat šťastným sebe - splnit si svůj sen a svatbou to skončí. Pak už se nesnaží. Někteří - jiní se snaží toho druhého předělat a dělají mu z manželství vězení a peklo.
Tak to vidím já.

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele , který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Jak se citi podvedena zena svym manzelem,i kdyz on tvrdi ze s ni nespal? Veri mu i nadale?

miluška medvídková » Aillé možná,ale je dobře, že už o tom mladí přemýšlejí a věřím, že nový věk přinese zase lidem víc lásky do duší, ale jak říkáš, je toho hodně zaseto negativního.

Aillé » miluška medvídková Taky jsem o tom přemýšlela. Přijde mi, že dříve se kladl větší důraz na mravnost, zodpovědnost. Možná to bylo tím, že lidi víc chodili například do kostela, svědomí nebyl prázdný pojem. V době bolševiků mohli zjednodušeně všichcni všechno. Morálka šla k ledu a mravy s ní. Tak to dnes sklízíme, co jsme před lety zaseli ... ale mohu se mýlit, třeba je to ještě jinak.

miluška medvídková » Aillé je to hodně moc o toleranci, myslím, že dřív si k sobě lidi nedovolili tolik škaredého, co dnes. A možná, že když si pradědeček s prababičkou vykali, že tam ta úcta byla úplně největší.

Aillé » miluška medvídková Je strašně důležité, aby ti dva měli jasno přibližně stejně. Nestačí, abych měla jasno jen já. I ten druhý přeci se mnou musí držet krok (a já s ním, pochopitelně) a to je asi právě nejtěžší. Najít toho pravého, který nezklame, neselže a pokud se stane něco špatného, tak se k tomu postaví tak, aby škody byly co nejmenší. Kvalita manželství se odvíjí od kvality těch, co ho spolu uzavřeli. Největší úskali vidím v tom, najít toho správného partnera. A to je asi důvod, proč se mnozí z nás zdráhají vstoupit do manželsví. Nedůvěra. Pochybnosti.

teta Pa Co nalézt v manželství? Ideál: najít parťáka pro celý život, neboť ve dvou se to lépe táhne. Realita: manželství po staletí degradovalo do jakéhosi druhu obchodní smlouvy, kdy se sňatkem řeší děti, majetek, povinnosti a závazky jeden ke druhému a postoj společnosti k manželům. Nic víc. Uzavření manželství není pojistka na spokojený vztah, je to jen právní úkon. Když jsem se vdávala, tak jsem věřila,že optimismus a láska vše vyřeší, ale srážka s reálem byla tvrdá. Všichni máme ideály, ale čím jsou větší, tím je náraz bolestnější. Myslím, že je lépe stát nohama na zemi

miluška medvídková Ale to přece záleží na každém z nás, nesvádějme to na ostatní, že se každý rozvádí, začněme u sebe. Chci si toho druhého vzít jen ze sobectví, protože si myslím, jak se s ním budu mít dobře a nebo proto, že se chceme navzájem o sebe starat, pečovat o sebe, milovat, hladit. Kdo v tom nemá jasno, ať do toho nechodí, pak jsou děti chudáci.

Aillé » Tanisek

Tanisek » Baděnka NO to je právě otázka - proč se brát? Co od toho čekáme? Protože pokud si nesrovnáme v hlavě tuhle otázku, tak snad ani nemá cenu do toho jít :-/

Baděnka » c.ooper taky si myslim.. manzelstvi neni zaruka spokojeneho vztahu.. cim jsem starsi, tim vic premyslim o tom, jestli do toho vubec nekdy pujdu.. se uvidi :)

Brid Hopki » celebrita To chápu, pokud je chlap neschopnej, nemusí se ženská starat ještě o něj...