povídka přidej se také - Diskuze a zkušenosti

Artep » player na schodech se ještě otočila a koukla na zavřené dveře ve 4 patře panelového domu....

Otevřela vstupní dveře a vykročila v před své nové budoucnosti. Byl teplý večer a mírný vítr ji krásně ovlažoval, nasadila rychlé tempo směr k nádraží a po nějaké době ji projela hlavou myšlenka jak bude přijatá v domě svého otce , kterého před tou dávnou dobou opustila.Kolik to vlastně může být let....? 13 let, 13 dlouhých let nebyla doma, nebyla tam kde vyrostla, tam kde prožívala ty krásné léta svého života.
13 let až neskutečně se jí zprotivilo toto číslo....... mráz jí přejel po zádech a ikdyž venku bylo teplo, najednou cítila chlad..... takový co cítila poslední roky svého spackaného života .....kdy se to stalo, kdy se jen vše tak zhroutilo.... nemohla si vzpomenout a začala jí bolet hlava....ne, ne,nesmím vzpomínat , lékař tvrdil, že si musím vzpomět sama... jakýkoliv nucený prostředek ke vzpomínce jí nedělá dobře. ....Musím myslet na něco jiného , třeba na to , co budu dělat až se vrátím domů.

Na nádraží zrovna odbíjela 19 hodina.
Kde jen to může být,... koukala celá vyplašená a zmatená po celé nádražní hale kde jen můžou být informace,....áááá támhle , vydala se k malému okýnku v rohu nádražní haly , aby zjístila kdy jede vlak.
....V půl deváte, to mám ještě dost času. schovala lístek vytištěný z počítače s trasou a časem vlaku do kapsy svých jensů a vydala se k trafice koupit si nějaký časák na čtení. Vybírala mezi žena a život a Story, nemohla se rozhodnout, vzala si oba,šla k pokladní,požádala o žvýkačky,vodu,mars tyčinku zaplatila a šla si koupit lístek.

Renor » Artep ...ještě toho milého psíka v dáli viděla, jak šťastně běhá za míčkem, až se ji ztratil z dohledu...Šla dlouho, přes celé město, ale ta dálka ji alespoň dala čas vše si pořádně rozmyslet...ne, takhle žít už nechce, už ne...Ani nevěděla jak, ale najednou byla doma...doma? Ne, tohle není její domov, nebyl a nikdy nebude...Začala si balit věci... ani tady toho moc nemám, pomyslela si...všechen svět uplynulých tří let, se ji vešel do jednoho kufru...kufru ženských nadějí, vzpomínek...Na stole ještě zahlédla dopis, který ji napsal on, pod jeho Miluji Tě napsala...odcházím, odpusť...

Artep » Ilon spí s měsícem Pomalu se začala zvedat, v tom přiběhl psík s míčkem a začal jí strkat čumák do kolen.
..Chceš hodit míč??....pes jako by rozuměl začal vrtět osacem a čumákem ji dlubal do kolen,.. zas a zas.
......Sehla se a vzala míč který pak následně hodila.......pes okamžitě pochopil a běžel za míčkem....
Koukala směrem za psem a v tom si uvědomila, že chce být volná....ano, chce mít konečně svou svobodu, moct se sama rozhodnout co si vezme na sebe, co si uvaří k obědu,chce se bavit stejně jako její vrstevníci....v jednatřiceti nemá možnost se rozhodnout co bude dělat následující minuty,hodiny svého života.......
S úsměvem se vydala dlouhou alejí listnatých stromů přes park směrem k městu, ještě zahlédla psíka jak kouká jejím směrem ....

.....

Ilon spí s měsícem ...nebo ať vypadne on,...to bude klid,žádné kecy,
jenom ticho,klid...ticho...klid...a budu sama...
sama...!!!!...sama???...ale já nechci být sama,já snad nechci,ani to ticho,ten klid,...ano,promluvíme si.