Propojení lidí - Diskuze a zkušenosti

Tohle téma se mi táhne životem jako něco nenaplněného. Samozřejmě, mohlo by to být něco zatím nedetekovaného z autistického spektra, jako vrozený způsob (ne)vnímání, ale také to může být vzpomínka, kterou jsem v životě nezažil, a ke které se přesto chci vrátit a žít jí. Nehledám nyní odpověď, co to ve mne je.

Jde o propojení vjemů, pocitů lidí v reálném čase. Není to o schopnosti interpretovat přirozené situační grimasy nebo pohyby druhého, kdy třeba pokrčení nosu znamená nesoulad s řečeným. Není to o soucitu, kde mohu prožít emoci druhého podle toho, že tutéž emoci jsem už prožil. Není to vysílání ve smyslu sdílení/komunikace.

Je to o intuitivně založeném propojení, kdy víme, co druhý má zrovna v sobě. Funguje to na principu pozornosti a ne nutně v přítomnosti druhého, i když osobně je to silnější. Není to nutně partnerské, sexuální nebo příjemné, je to intimní. Mělo by to fungovat i jednostranně, co si o tom myslím, a mělo by to být poměrně časté u žen v různé síle (dlouhé roky kultivované), ne vždy vědomé. Lze se tomu uzavřít (i nevědomě).

Sám jsem to nezažil, ale jsem zvyklý, že když o něčem takovém vím, tak že to existuje nebo existovalo a že je to nějak nebo někomu dostupné nebo běžné.

Kdyby to byl talent, tak lidé s talentem obvykle o svých talentech nemluví, maskují ho za něco všedního, můj odhad je 80% takových talentovaných lidí má tuto ochrannou strategii zatloukat. Kdyby to byla naučitelnost, tak je třeba najít správné naladění. Nemám ho, zatím. Jsem pyšný, že jsem pochopil aspoň toto. Když je žák připraven, učitel se vždycky najde. Nebo žák není připraven, nebo není připravitelný, může být.

Jaké jsou vaše zkušenosti, myšlenky, prožitky?