Neptun kvadratura Slunce a Neptun obecně - Diskuze a zkušenosti

aktigram » cimi Ja som to už v začiatku napísala - podala som mu ruku a on ma previedol mojou temnotou aby som našla ozajstné svetlo.
Takže áno, áno prijatie polarity.

cimi » thééé Myslím, že klíčové pro zbavení se všech negativních projevů neptunu je přijetí temnoty/zla...tzv dolního světa...jak je tu vedle v diskuzi...dokud neptunik nepřijme tuhle polaritu, nepřijme i tyto síly, tak bude stále jen útěkář, snílek a ta psychická popelnice pro kolemjdoucí...

Sestra Luna » tajga Narodila som sa s Neptúnom v blízkosti MC, ktorý vrhá kvadrát na Lunu/Asc.
a Saturn/Jupiter.

Keď sa Neptún priblížil k MC a v celej svojej kráse sa doň rozlial, uvedomila som si, že moje vnímanie reality, ktorá doma panovala, je zahmlené rúškom tajomstva. Cez slzy, ktoré pôsobili ako ochranný štít, sa mi zdal byť Svet znesiteľnejším. Objavila som krásu plačúcich očí.

Postupne som začala prichádzať o zrak, dieťa so slabnúcim zrakom si neuvedomuje, že slabo vidí. Rozmazané videnie Sveta považuje za normálne, vyrastá s pocitom, že každý vôkol neho hmlisto vidí.
A tak som teda realitu prestala vnímať zrakom. Zbystrila som sluch, lenže ani nočné výkriky nepôsobia lahodne pre spiacu detskú dušu.....

Moje sny ma držali pri živote. V nočných hodinách sa myseľ rozpustila v nekonečne a zdali sa mi nádherné sny, častokrát nočné mory, nespracované zážitky z uplynulého dňa. Živé sny, astrálne telá. V spánku som videla ostro, každý detail bol zaostrený zrakom orla.


Až keď tranzitujúci Neptún vrhol trojitý kvadrát na Mars/Venušu/Slnko si okolie uvedomilo, že som takmer slepá.

Na školskej lekárskej prehliadke, bolo odhalenie môjho zdravotného stavu sprevádzané hurónskym smiechom všadeprítomných detí.

thééé » aktigram ano, srovnání dětí není vůbec vhodné, tím se může nadělat hodně škody. Taky přehazování zodpovědnosti.
My jsme starší ročníky, dříve se to tak neřešilo...

verka96 » cimi Třeba na příkladu těch růžových brýlí...uvědomit si nebo přehodnotit, jestli ti ty růžové brýle jsou vůbec k něčemu...(protože to není celistvý život...což takhle já vnímám toho neptuna)
Takže na tom příkladu, Neptun může být třeba i ten kdo tě pobízí přijmout celou škálu toho, co se ti nelíbí (venuše)...

Když nad tím s odstupem času přemýšlím, určitě ty růžové brýle měly svůj důvod - ochranný - milosrdná lež, která mě pomáhala v těžké době. Ale teď už v určitém směru ztratila důvod - tedy už dřív, když Neptun kvadratizoval Venuši s Neptunem v 8.d.
Takže bych řekla, že teď se to srovnává. Uvidím, co ještě bude dál.

aktigram » thééé Ten Neptún nám dáva empatiu, radosť zo života, milovanie iných a preto sú tieto deti jemnejšie, pokojnejšie, poslušnejšie, majú radi rozhovory so staršími ľudmi a teda hlavne preto na nich žiarlia súrodenci. Mne vadilo ked moja mama pred sestrou hovorila o mne aká som dobrá kuchárka alebo niečo podobné, mama v tom nevidela nič zlé, tvrdila že to je pravda a nič iné, ale ja som bola postavená do tej role zlej /nenavidenej/sestry.

thééé » aktigram Vlastně jsem sestru zažila podobně. Ona má as ve štíru a lunu konjunkce Pluto. Většinu života mě nenavidela, žárlila..
Vždycky jsem si v rodině připadala jako ošklivé káče v té pohádce. A tak je to s mojí rodinou doteď ..bez podpory.

aktigram » thééé Veľmi je Škorpion, robila mi zle bila ma a chodila večne žalovať aj na to čo som neurobila. Mama aj ked už bola stará vždy povedala aké som bola dobre dieťa a dobrý človek a tak zrejme mala aj dôvod.

thééé » aktigram sestra žárlila?

aktigram » thééé To áno, naozaj som vždy vnímala tu bláznivú silu a rodičia boli super, ale u nás bolo množstvo práce na poli, staval sa dom a na deti veľa času nebolo, zato som bola trňom v oku mojej o 5 rokov staršej sestre no a to sa podpisalo dosť.

thééé » Sestra Luna to já si moc vážím lidí, kteří dobro žijí

thééé » aktigram to ti uran dodával odvahy být svá ... můžeš mu být vděčná... :-)
a rodiče tě podporovali?

Sestra Luna » verka96 Áno, máš pravdu, Vierka, teraz to už viem.

Po mojom prvom zážitku v mori, tiež v Taliansku, som viac do hlbokej vody nevkročila.

Mala som len deväť rokov a pečiatku s delfínom v pamäti.

Mamka si ani nevšimla kedy som sa od brehu vzdialila. Neverila mi, nikdy mi nerozumela. Ju by som o pomoc ani žiadať nemohla, moje volanie o pomoc by nebrala vážne. Musela zasiahnuť Vyššia moc. Bolo to veľmi oslobodzujúce zistenie, že predsa len niekomu na tomto Svete, na malom dievčatku záleží.

Preto tie myšlienky a pocity z mora plynúce, som v tej smutnej dobe, mala...

Sestra Luna » thééé Zvieratkám pomáham, kde sa len dá, taktiež to psychicky nie vždy zvládam.

Raz som zbadala na rušnej ceste plnej áut, raneného holúbka. Ľudia ho obchádzali, autá trúbili. Neváhala som ani chvíľu, šoférom som dala znamenie, aby na chvíľu spomalili, rozbehla som sa za holúbkom, vzala do náručia. Jedna zvedavá slečna sa ma opýtala, či sa nebojím možnej nákazy, že holubov je tu dostatok a nič sa nestane, keď bude o jedného menej. Moja oddaná Luna je neustále pri mne, sleduje každý môj krok so záujmom. Či sa mi už darí alebo nie.

Zašli sme s ním na kliniku voľne žijúceho vtáctva, pán Docent sa na mňa i na Lunu so zvedavosťou zadíval. Ošetril ho, vysvetlil mi, že keby som mu priniesla orla skalného mohol by ho na klinike nechať do jeho zotavenia, ale pre obyčajného holuba, ktorý nie je ani poštovým, miesta v klietke plnej holubov nemá. Zdravé holuby by sa naňho vrhli a ubili by ho na smrť. Tušila som aký osud holúbka čaká. Cítila som hrču v hrdle, pozrela sa na pána v bielom plášti a nežne mu odvetila, že každý ranený vták, bez ohľadu na prestíž, má právo na život.

Sľúbil, že sa oňho postará, na druhý deň mi bolo oznámené, že ho museli dať utratiť.

Určitý odstup od ľudí si držím i ja, taktiež som bola mnohokrát oklamaná, vodená za nos.

Mamku som vnímala podobne ako Ty, milá Thééé.

verka96 » Sestra Luna Ještě bych se podelila se svým dojmem s mořem a jeho vládcem. Když jsem byla u moře poprvé, v Itálii když jsem maturovala. Byly velké vlny a daleko široko v dálce jen moře, žádná pevnina. Byl to velký zážitek, ale spíš i varující tím, hned mi přišlo na mysl, že dokáže být zrádné. Přijde vlna nebo nějaké zrádné dno - nečekaná hloubka, ostrý kámen, proud apod. A je zle.
Takže já jej na plavání moc nemám, spíš nasát mořský vzduch, vodu, pozorovat život v moři, sbírat mušle, kamínky, pozorovat vlny, nechat se u brehu unášet...

thééé » cimi no tak ano jsou hranice pomůcka, ale dobrá pomůcka pro ty, kteří se rádi setkávají na společné vlnce, kteří se rádi rozplynou, kteří neví, co chtějí, nemají silnou vůli, nebo ji podrobují ostatním, v touze cítit ty neptunské vody... nebo nebýt sami, nebo nebýt kritizovaní, nebo být oceněni...
To je právě otázka, proč se člověk raději naladí na cizí sračky ,než na vlastní krásné pocity, třeba..
o neptunu se říká, že rozpouští...
"až ta úcta k energii kterou dávám a komu a jak a jestli…prostě to přehodnocování kam ji mám nebo chci směřovat…"
Ano, to je krásný postoj, asi každý si najdeme svůj. Ale pokud preferuji to propojení, tak nechci ani svoji jedinečnou energii poznat...nebo někdo se ji bojí poznat, cítí zákaz atd.
Myslím, že citliví lidé jsou v dětství víc poslušnější, jsou citliví na harmonii v prostředí. A ta poslušnost je prostě takový blokátor v procítění sebe, v prostoru pro sebe.
Ideál je samozřejmě v propojení těch rovin. Těch, kde cítím svoje jedinečné Já a těch, kde jsem v propojení.
Ti bezhraniční mají asi pocit, že budou lepší, když budou v propojení. Pak jsou ty krásné stavy jen útěkem od něčeho, co nedokážu řešit na osobní rovině a ve hmotě. Možná je to následek ještě křesťanství...
no a nakonec mě napadá i myšlenka, že většina lidí, kteří si hájí svoje vlastně své pravé hranice taky neznají, pokud nemají v lásce svoji původní energii..

aktigram » thééé "V podstatě jsem celé dětství dostávala negativní zpětnou vazbu - nesmíš cítit, nepřeháněj, spoustu ponižování a opovržení, posměch. Ale ona je extrémně bez empatie, až psychopaticky - ke mě samozřejmě, protože jí přehrávám to nezpracované."
Toto ja vôbec nepoznám, celý čas ako si to napísala sa nad tým zamyšľam. Ja som nemala nikdy s tým problém v detstve skôr okolo 20 mi to robilo problém.
Už v prvej triede som vedela povedať riaditeľovi že je to nesprávne čo hovorí.
Dieťa ktorému sa vysmievali som nechápala a tak som išla za ním a povedala mu - prečo to dovolíš, prečo sa nebrániš!
Vedela som povedať chlapcom že toto mi nepríde vtipné ale je mi z toho skôr do plaču.
Vadilo mi na deťoch že nechali aby s nimi iní manipulovali.
No na celý život mi ostalo to že ak je množstvo ľudí proti niekomu tak ja sa odrazu postavím k nemu - to nikto nechápal a moje vysvetlenie im toho asi tiež veľa nedalo .
- každý človek potrebuje niekoho a ak sú všetci proti nemu tak to budem ja kto bude vtedy pri ňom stať a neverím že ak všetci tvrdia že je zlý či iný, lebo to už je dávova psychóza ale nie pravda.
Takže aj ked som zažila výsmech ked som tvrdila že som uranovske dietko, myslím že som nepreháňala, lebo si stále uvedomujem že ma viac formoval ako moje Slnko a určite svoje urobil aj Saturn v Škorpionovi a v 8 dome.

cimi » thééé Ještě k těm hranicím a neptunu…což je naše téma…
Já myslím že nechce x) protože ty hranice ve skutečnosti moc neexistují…
A z mé zkušenosti, zkusím to napsat ještě trochu jinak…já to pořád zkoušela dělat jak se to asi dělá (vysvětluj neptunikovi co je to sebeůcta, hranice, sebevědomí haha) takže nějak si ty hranice “vydobýt” “vyzískat” “udržet”….ale zjistila jsem že je to něco s čím se nemohu ztotožnit…tak jsem hledala svou cestu jak vlastně dojít stejného výsledku a v současné době jsem asi na dobré cestě nejen k sebelásce ale k té úctě k životu…takže vlastně jsem zjistila že ty hranice mi opravdu drží až ta úcta k energii kterou dávám a komu a jak a jestli…prostě to přehodnocování kam ji mám nebo chci směřovat…a tedy i přehodnocování postoje k sobě, ke svým talentům a významu vůbec obecně a myslím že co jsem především obětovala, tak svou pýchu : ) (je to takový paradox opět…asi bych to musela líp vysvětlit…)

thééé » cimi Moje milá hluboká cimi
ano, všechno v tom 12. domě je těžce vykoupené a chce se po nás nějaká oběť, jak jsem tu už psala.
Přesto jsem přesvědčená, že když si to připustíš, uznáš to, tak okamžitě na té svojí vlně jedeš tam, kde jsi minule skončila. Určité aspekty to rozproudí.
Ostatně to prosakuje ze všeho, co píšeš...
Osmý dům, tak to je něco jiného. Myslím, že tady podvědomě prosakují vzpomínky na utrpení a násilí, bolest, ztráty...
A já myslím, že co ti ubližuje, je spíš ten úplněk a 8. dům.
Psychická popelnice je totiž i ve mě. A dlouuuho se snažím to uchopit. Popelnice se vytváří myslím tehdy, kdy nejsou silné hranice. A hranice se vytváří silnou vůlí, silným solarem a sluncem.
Ostatní aspekty "dovolí" tu hranici nemít proto a tamto, kvůli tomu tamtomu. To dovolí i ten neptun. Ale dovolí, anebo chce? to je právě otázka, jestli v touze po propojení radši ty hranice neobětujeme jestli mi rozumíš. Takže kéž to jde propojit.

thééé » Sestra Luna Jste milá
jinak já taky přitahuju všelijaké čuda (tento slovenský výraz se mi líbí), taky mám pochopení pro všechny ale už jsem to zkrouhla...už jsem se naučila si držet víc odstup, kvůli sebezáchově, ať se nezamotávám do cizí energie. Mám problém se svýma hranicema.
...
myslím, že takové typy lidí jako vy/ty - můžeme si tykat, my si tu tykáme...jsou dobří třeba do útulků. Což byl jednu dobu můj sen, ale já bych to emočně nedala, to bych právě potřebovala víc takové tvojí beranské energie

cimi » thééé Díky
No…ono to má vždycky dvě strany mince…ta cesta je krásná…ale obsahuje mnoho bolesti, protože ta vnímavost se úplně vypnout nedá…jen se učím přijímat vše tak jak je…a jakoby nemám jiné cesty…ta moje kombinace 8.dům/12.dům je nekompromisní…
Svět je pro mě multidimensionální, mnohovrstevný…a přestože je tak silně polaritní, nejde jej hodnotit…jakékoliv hodnocení mě vždycky házely do silných emocí…jediné co mi zbývá a to je ten dar - život který mnou proudí…
Pro mne není těžké se stát médiem. Na energie utrpení jsem jako magnet… kdyby v místnosti byl jediný smutný nebo trpící člověk, já o něm vím a cítím ho… jakoby nemám úplně identitu a přesto už se mi i v tomhle daří najít svůj střed…
V nějakém výkladu bylo psáno, že neptun ve 12 domě je taková psychická popelnice…souhlas naprostý…
Ačkoli to mám takto determinované…skrz meditace atd jsem našla úctu k té energii života a je mou zodpovědností jí nemrhat…je to jiné než dřív…něco dokážu už jen bez hodnocení pozorovat a nehroutit se z toho…nevstupovat do toho dramatu..
Všechno je to prostě cesta…

Taky jsem moc ráda za tuhle diskuzi

aktigram » Sestra Luna To s tymi ľudmi poznám, taký je celý môj život ale z bezdomovcami som to skončila, jednoducho ma začali využivať a tak som musela prehodnotiť vzťahy aj k takým.

cimi » Sestra Luna

verka96 » thééé To ano, mám.
Ale myslela jsem tu vyšší senzitivitu, která v praktickém životě může dělat spíš potíže. Něco jsem už odhalila, právě si myslím, že se mi to projevilo na tělesných obtížích, které také s Lunou souvisí. Pak tomu více rozumím a dokážu si sama i trochu pomoci kromě lékařů. I tím pochopením obtíží (že se je uvědomím), tak ty obtíže dá se říct někdy zmizí. Nevím však, jak to bude dál, co ještě vyleze na povrch...

Sestra Luna » aktigram Na alkohol, tabak, drogy a určitý druh liekov som tiež alergická. Dokonca ani kávu piť nemôžem. Telo reaguje silnou alergickou reakciou na akýkoľvek druh omamnej látky.


Neviem prečo, ale mnoho bezdomovcov, alkoholikov, čudákov už od útleho detstva vyhľadávali moju spoločnosť. Stačil im len jediný hlboký pohľad do mojich očí a presne vycítili, že ja ich od seba neodoženiem, keď mi prerozprávaju, čo im leží na duši.
Ani raz som nikoho od seba neodohnala, nechceli byť súdení, iba vypočutí.
Vypočula som si mnoho smutných príbehov, keby ste len videli tie oči plné radosti, keď si uvedomili, že ich niekto skutočne vníma.