Životní bič - Diskuze a zkušenosti

Áta22 » MG34 Tak jo, máš pravdu. Hranice se šoupou sem a tam, lidi taky. Za předpokladu, že žiju jedno století a ne 10 - 100, tak se budu starat o to území, na kterém právě žiju. A můžu se přestěhovat na druhý konec zeměkoule, přijmout jinou kulturu, zákony, to je jedno; Pokud bych žila za Marie Terezie, tak moje vlast bude Rakousko - Uhersko, pokud budu žít v době kamenné, tak moje "vlast" bude teritorium, které obsáhnu a na kterém bude pobývat moje tlupa. A o tohle území bych se měla starat a ochránit ho stejně, jako lidi kolem mě. Možná to slovo vnímám jinak, než ty a má jiný obsah? A jinak; slova jsme si vymysleli proto, abychom se nějak domluvili. Takže za mě zrada je zrada, vražda je vražda, invaze je invaze, krádež je krádež, půjčka je půjčka, dar je dar, dohoda je dohoda, slib je slib atd. Samozřejmě můžu polemizovat a hledat proč, z jakých důvodů, za jakých okolností k čemu došlo...dokonce i chápat důvody jednotlivých činů, porušování pravidel a filozofovat, jaký to má vše smysl. Ovšem pokud jedno slovo vnímáme všichni rozdílně, tak je to situace, která vede do chaosu a k neporozumění. Jsem optimista a doufám, že vnímáme podobně. Ne stejně, ale podobně. Ano, jsem úplně stejný člověk, jako lidožrout z kmene Korowai, jen jsem se narodila někde tady, takže když dostanu hlad, tak ti nesežeru děti, ale zajdu si do obchodu. Hlasuji pro řád oproti anarchii; možná by se mi víc líbila anarchie v mezích řádu... :D

"Manželství je velmi dobrý příklad. Je tam úplně všechno jako u té vlasti. Třeba jeden si střihne nevěru a druhý spoléhal na celý život bez nevěry a hroutí se mu svět - jsu tu děti, provázanost příjmů, atd. Píšeš"

Není; na co kdo spoléhá je jeho problém, že si staví vzdušné zámky a maluje si celý život na růžovo. Věrni až do smrti; touha vlastnit jiného člověka navždy, jako majetek je blbost. Změna názoru na situaci a vývoj v manželství nebyl eufemismus. Děti, příjmy, společný majetek, bydlení, hypotéka... ve finále jde o dohodu; není to nic příjemného, ale není to násilné ovládnutí druhé strany. Prostě nepůjdu a nezastřelím manžela, protože chci jít jinou cestou, nebo obráceně on mě (doufám). Nevyhodím děti na ulici z bytu, nikoho nepopravím, nepřevezmu ti střechu nad hlavou lusknutím prstů, protože proto, jen tak z rozmaru, z megalomanství ovládnout vše a řídit zeměkouli...

MG34 » Áta22 Kousek země se posunuje sem-tam a občas nafukuje o různé spojence, občas osekává a dělí, lidi se někteří vyženou, jiní se sem navalí. Je vlast naše pradávná země Slovanů někde na Ukrajině? Nebo patří do naší vlasti Sudetští Němci, Kelti či Langobardi či lid popelnicových polí nebo množící se Turci co tu mají stánky s kebabem - prostě kdokoliv, kdo se tu někdy vyskytl? Patří do naší vlasti Slováci a Slovensko? A co Rusíni?

Nene, nic takového jako vlast není, je to celkem obskurní konstrukt. Na tom, jak je to neohraničené, je vidět ta iluze. Nic tak morálně zásadního (jako se vlast proklamativně staví) nemůže mít tak volné hranice, kdy je možné jednu situaci díky nim posuzovat úplně opačně. Je někdo vlastenec, protože bojoval proti odtržení Slovenska anebo je vlastenec protože ho podporoval? A vlastí toho Moravce byla 3. říše (jejíž jsme se stali součástí) - takže striktně vzato nikoho nezradil a byl celý život vlastencem (tedy až na pobyt v legiích - tam jedině zrazoval Rakouskou monarchii, což byla jeho tehdejší vlast).

A k té anarchii - pokud neexistuje žádný smysl tady toho všeho, tak není mezi anarchií a řádem vůbec žádný rozdíl - něco jako když máš v jednom kýblu špinavou modrou vodu a ve druhém špinavou červenou vodu a vyliješ to do záchoda. Není rozdíl, jestli tomu dáš nějaký řád a vyliješ to zvlášť nebo to smícháš do jednoho a vyliješ tam fialový hnus. Navíc je ta anarchie skrytá právě v těch nejasných hranicích - problém se přesunul jinam a není o nic menší.

Jako jedinci podle tvé lokální morálky ti to nepřijde v pořádku. Ale jsi stejný člověk jako ti divoši někde v pralese - pravda je jenom jedna a s největší pravděpodobností ji "naše civilizace" nemá. Ani se jí neblíží, jsme skutečně úplně mimo.

Manželství je velmi dobrý příklad. Je tam úplně všechno jako u té vlasti. Třeba jeden si střihne nevěru a druhý spoléhal na celý život bez nevěry a hroutí se mu svět - jsu tu děti, provázanost příjmů, atd. Píšeš "změna názoru, vývoj" - to jsou nějaké eufemismy? Totéž se dá napsat i o případu Česko-Slovensko nebo protektorát-říše. Není v tom rozdíl.

Áta22 » MG34 Vlast pro mě není iluzorní; za tím slovem vidím kousek země a hlavně skupinu lidí, která se řídí mezi sebou dohodnutými pravidly. Jestli rozumnými, dobrými, špatnými není k tématu. To je ten životní bič, jestli dobře chápu - zákony, normy, kulturní zvyklosti, morálka, etika atp. Nebýt takového biče, to by byla dobrá anarchie

Planetě a celému vesmíru to opravdu může být jedno, kde se kdo z lidí vraždí a masakruje; jako jedinci už mi takový přístup nepřijde v pořádku. Asi proto, že žiju v Evropě a ne plácnu třeba na Papui NG. Tam jsou ty normy a zákony zas hodně jiné.

Manželství není moc dobrý příklad. Je to smlouva mezi dospělými jedinci, kteří mohou kdykoli změnit názor a dohodu zrušit, nebo upravit podle potřeb – to není zrada, to je změna názoru, vývoj. Ani na jednoho není "delegovaná" moc, tj. iluzorní, kterou by ovládal a rozhodoval o tom druhém (jako třeba v případě politiků). Oba mají "moc" rozhodnout/se.

Asi jsem mimo...

K těm přesahům a smyslu života; právě čtu už starší knihu Kdo se bojí smrti - J. van Helsing a tak si tak nad tím přemýšlím... a stále nevím.

MG34 » Áta22 I když jsem film neviděl, tak mezery ve znalosti dějin nemám, jen jsou to takové "dějiny matrixu" - čím dál víc zjišťuju, že se v nich klade důraz na nepodstatné věci - zejména na domnělou moc.

Pro mne je nesmyslná už ta vazba (vůči vlasti např.), takže potom ta zrada (třeba té vlasti) je nesmyslná tuplem. Jak je možné zradit něco iluzorního? Slovo závazek je pak celkem zavádějící a zase uměle naplněné - když má někdo nějakou moc, tak ji prostě má bez ohledu na to, co může a nemusí způsobit a nikomu se reálně nezodpovídá. Nějaké domnělé omezení domnělé té moci je jedině v tom, že když si ji dotyčný chce podržet, tak ji používá buď moudře nebo naopak velmi tvrdě. Ale není v tom žádný závazek vůči nikomu. Takže není v tom ani žádná možnost zrady čehokoliv.

Dá se to představit i na uchopitelnějším příkladu než je vlastizrada - na manželství. I to je dost umělá vazba, i zde se vyskytuje moc tu vazbu porušit a ani zde není nic, co by tu vazbu nějak posvětilo a udělalo by z ní něco víc než jen dočasné seskupení, které je úplně na vodě. Ale lidé prostě nezvládají tu nejistotu a neurčitost, takže si vytváří všechny ty bezobsažné konstrukty, jako je právo, závazek, zodpovědnost, zrada, přísaha, atd.

Áta22 Anatomie zrady je název filmu; mě zaujalo herecké ztvárnění role Emanuela Moravce a také to, že jsem si uvědomila mezery ,které mám ohledně dějin, historie; co se dělo, jak to probíhalo, kdo byl kdo... a ono to není tak dávno. Slovo zrada je už jiné téma.Takže vlastizrada je podle tebe nesmyslný pojem? "Obskurní entity, jako národ a stát" jsou miliony živých lidí; a pokud mám tu moc o nich rozhodovat, tak je to sakra závazek, jestli je pošlu k záhubě, nebo se za ně postavím ; to je hodně velké osobní rozhodnutí. Proč je pro tebe slovo zrada absurdní? Nevíš, co je to někoho zradit? Jinak ten filozofický kontext s přesahem a tak...chápu.