Berka se rozhodl zemřít - Diskuze a zkušenosti

MG34 » Bosch duševní stav zůstane asi navždy subjektem - do objektu má zejména v různých složitě uchopitelných patologických situacích celkem daleko, někdy blíže, ale málokdy s objektem komplet splyne

pokud se myšlenky podaří převést do objektivní podoby, nejsou to primárně objektivizované myšlenky, ale naopak jsou to známé objekty (nebo jejich odvozeniny), se kterými někdo svoje myšlenky ztotožní (ne nutně korektně)

"nejvyšší takto dosažený stav" - to je celkem dost zavádějící pojmenování - jednak to nemusí stačit k tomu, aby pozorovatel byl objektivní a jednak pozorovatel může být objektivní i v případě, že jeho pokrok v této oblasti není zrovna "nejvyšší"

Bosch » MG34 Ano sklapnutí futrálu je z tohoto bláznivého pohledu správně.
Pokud by hodlal vědomě zakotvit v bezpříčinném světě, který jak předpokládáš existuje mimo tento svět.
Nemyslím si že berka dosáhl tento filosofický stupeň odosobnění se od světa příčin právě na základě jeho ignorance prostředí proto se lze domnívat že jeho bytostné složky psýché, nevyhaslé tendence které dal najevo tím si léto ještě užít..atd znovu zaujmou nějaké postavení které se může zformovat různým způsobem.
Může se stát například hladovým duchem, astrální entitou snažící se přisát k nějaké biologické struktuře z říše živých, bloudícím duchem či démonem, může se narodit jako postižené dítě kterýžto případ bývá často u sebevrahů popisován těmi kdo tyto zákonitosti studovali.
Nemyslím si že svět a tedy i to co bude po něm je tak záhadné nepředvídatelné a nepoznatelné jak deklaruje bible pod pojmem nevyzpytatelnost. To co nám brání poznání není objektivní realita ale jen naše vlastní nevědomost.
Není zde řeč o nějakém esoterickém převtělování, ale o příčinné objektivizaci složek v rámci cykličnosti projevů jsoucna.

Bosch » MG34 tak myslím že zde o tom že je to v pohodě nikdo nemluvil
za objekt můžeme zvolit různý "objekt"
může to být schod o který nemám zakopnout
může to být třeba i duševní stav který si objektivizuji, v okamžiku kdy jsem záležitost uchopil svým vnímáním stává se objektem který je možné pozorovat
tím může být třeba i myšlenka
myšlenky lze pozorovat jako letící objekty naší myslí
objektivizací vnitřního světa lze dojít k postupnému poznávání vnitřních obsahů do té doby prožívaných v čistě subjektivní rovině
nejvyšší takto dosažený stav stává se stavem objektivního pozorovatele

MG34 » Bosch Ohledně případného pokračování "života po životě" nemám žádné předpoklady. Nelze předjímat něco tak neuchopitelného z oblasti, ze které nemáme žádnou zpětnou vazbu. Tady jakýkoliv úsudek a zejména intuice musí zákonitě selhat.

Tímméně lze předpokládat, že svět mimo nám známou realitu se chová nějak "příčinně". Zvlášť pokud zapojíme neexistenci času - neexistence času totiž znamená, že neexistuje ani posloupnost příčina => důsledek.

Takže tady vidím jedinou možnost Berkovy obhajoby - co když "sklapnutí futrálu" je z tohoto bláznivého pohledu správně? Protože se to ale tady nedá rozseknout, nemá smysl se o tom bavit. Snad jen ta hypotetická varianta přechodu aktuálního stavu mysli do "jiné dimenze" by stála za probrání - a ta si myslím, že vychází také v Berkův neprospěch.

Pokud by vycházel z předpokladu, že nechce do záhrobí přenášet senilního dědka, ale člověka "při smyslech", musí se dost podrobně podívat i na mikrosekundy těsně před smrtí. Pokud použije nějaký jed, tak ještě nebude hned mrtvý, ale už na tom bude posledních pár sekund (v komatu/agónii) hůř než ten senilní dědek. To je podle mne věc, kterou hrubě nedomyslel (když pominu to, že svoji existenci vsadil na tak ujetou možnost, jako je přenos vědomí do záhrobí).

MG34 » Bosch Slovo "objektivita" má to slovo "objekt" přímo v sobě obsažené - takže takové chápání významu toho slova je přirozené.

"Kompenzace" je u postižených taková jakási mantra, kterou se všichni alibisticky chlácholí, že je to jakože něco za něco a tímpádem vlastně v pohodě. Ale některé věci se prostě vykompenzovat nedají a v pohodě to rozhodně není.

Už jen posunout se z toho nulového stavu, kdy dítě je nepopsaný list a učí se popisovat a chápat realitu okolo sebe, je v normálním případě celkem snadné, dítě v jednom roce začíná mluvit, je tu nějaká zpětná vazba, atd. U hluchoslepých neexistuje nějaká přirozená zpětná vazba, dlouhá léta se vaří ve vlastní šťávě - takto snadno vzniknou v jejich vzorcích úplné bludy. V tom konkrétním případu, na který jsem narazil, se znaková řeč (a tedy začátek komunikace) začala praktikovat v 5 letech. Tzn. tady bylo 5 promarněných let, kdy neexistovala rozumná zpětná vazba a korekce bludů, potom následují další léta, kdy se doplňování neděje nijak obzvlášť rychle, spíše se rozdíl oproti vrstevníkům ještě více prohlubuje, už jen slovní zásoba je pro ně obrovský problém. Často se v takových případech přidávají i duševní poruchy a k přechodu na plnou hmatovou řeč třeba ani nedojde. Pokud v ideálním případě všechno jde hladce, tak v 20-30 letech odhaduji, že se dostanou na úroveň asitak 10-letého normálního dítěte. Mluvím o slovní zásobě, základních znalostech o světě a nějaké mentální vyspělosti.

Bosch » MG34 Jasně pokud slovo pojem objektivita vztáhnu jen na "objekt" jako takový je to triviální záležitost.
Objektivita ve smyslu celistvosti je zase něco úplně jiného.

Pokud tam u těch postižených nedochází k jakémusi druhu kompenzace ve smyslu vnitřního prožívání je jejich život asi velice tristní. Víc než si dokážeme připustit či uvědomit.
Jistě to není nic automatického nebo přirozeného ale údajně dochází u téchto lidí k intenzivnějšímu prožívání tzv vnitřních smyslů které se dokáží posílit, jako schopnost imaginace, možná existuje i něco jako sluchová představa, jsou lidé co dokáží barvy chutnat atd, což jim jistě neusnadňuje život ve společnosti ale o jejich vnitřním světě si lze asi jen stěží udělat komplexní obrázek, oni budou také případ od případu.

Ano berka zemřel pro něco co si jen představoval ale nikdy neměl. Mluvil o jakémsi potom které neexistuje. Tím že zhasnu svíčku její světlo nepřenesu do jiné sféry, "tam". Myslím že i nějaké pokračování života pokud nějaké v rámci příčinnosti světa existuje, je podmíněno bojem o jeho prožívání. Nikoli sklapnutím futrálu.

MG34 » Bosch Ano, bez závislosti to nejde a tímpádem je veškerá ta "nezávislá pýcha" (co ji v sobě měl Berka) falešná - zemřel pro něco, co nikdy neměl - jak už jsem psal.

Informace o hluchoslepých jsem čerpal přímo psaním si s jedním - používá hmatovou klávesnici, pročetl jsem si nějakou literaturu, zejména jednu diplomovou práci, která to pěkně shrnuje a něco jsem si i domyslel, když mi začaly docházet souvislosti ohledně té sociální a informační izolace. Kanál pro kontakt se světem je prostě žalostně úzký. I samotný zrak nebo samotný sluch jsou velmi široké analogové kanály. Což občasné hmatování abecedy rozhodně není.

Našel jsem si i nějaké příklady sluchových implantátů pro celoživotně hluché - i to se děje.

Objektivní vnímání světa je celkem triviální věc. Když objektivně vnímám překážku nebo hrozbu, tak se jí vyhnu. Když nevidím ani neslyším, tak do té překážky narazím. Jinými slovy jakási objektivita je potvrzena (nebo vyvrácena - i to je cenný závěr) zpětnou vazbou nebo její absencí.

Bosch » MG34 Co se té závislosti týká je nemožné žít a nebýt závislý. To co jsme schopni sami ovládat a zajistit si ne směšně málo proti tomu jaké jsou naše potřeby a nároky či oprávněné nebo údajné.
Sami nevyrosteme ani zrno jedno rýže sotvatak umyjeme po sobě někdy nádobí ale nezkonstruujeme pračku ani se zcela jistě jako nezávislí v přírodě neuživíme i když odhlédneme od toho že k outdorovému způsobu žití nejsou podmínky.
Ve volné přírodě by byla naše nezávislost rovněž jen teoretická neboť potřebujeme k životu podmínky na kterých závislí opět jsme.

Tu informaci o hluchoslepých máš z externích zdrojů nebo vlastní dedukce?
Pokud takový člověk vyrůstá odmala a plnost smyslů nikdy nezažil, pak je to asi jiné neboť nemá srovnání, pokládá věc možná více za přirozenou. Funguje efekt adaptace.
Pak se asi diví když začne srovnávat jaké je to "tam venku".
Prý je těžší být hluchý než slepý, z hlediska psychologického vyrovnávání se s tím stavem.
Pak existují i lidé kteří po způsobení si slepoty pocítili úlevu a vděčnost, a tento stav by za vidění se stavem dřívějším neměnili. Toto se popisovalo v odborné literatuře.
A dále jsou lidé co nikdy neviděli, a byl jim operativně dán zrak. Jsou popisovány případy kdy tito lidé vnímali nový zrakový vjem jako zklamání, jejich vnitřní představa o "realitě" jim byla zajímavější.

A nakonec možná (zcela jistě) existují stavy vědomí které jsou žádoucí, přinejmenším se tak jeví, ve kterých jsou smysly odstíněny a je vnímáno pouze bytí + vnitřní prostor.
A pak jsou i lidé co se na odchod z tohoto světa docela těšili, hodnocení jejich očekávání jsou problematická jelikož nám chybí mnohé vstupy i zkušenosti které by mohly situaci "objektivně ujasnit".
Otázkou pak zůstává sama objektivita světa. Neurovýzkumy mozku ukazují že něco takového jako objektivita vnímání světa je vyvrácený mýtus.

S berkou výše uvedené případy asi vůbec nesouvisí. Ale osoba berky mně doopravdy vůbec nezajímá. Jeho přístup vnímám jako slepou uličku. Vlastně tu nejslepější jakou si lze představit. V tom nasadil laťku asi "vysoko". Ztěží jej v jeho myšlení někdo překoná. Pochybuju že planeta kdy nosila někoho podobného.

MG34 » Bosch ano, i takový příklad by šel zmínit

já jsem se teď soustředil na ty hluchoslepé - mají obrovsky ztížené úplně všechno, zejména učení se a poznávání světa - mají asi úplně jinak poskládaný obraz světa - myslíme v pojmech - jejich pojmy ale nejsou uchopené přirozenou cestou, jako je vidění objektů nebo slyšení ucelených zvuků

oni mají svůj svět postavený na pro ně dost abstraktních pojmech (pro nás jsou to přitom běžné věci), které si představují bez nějaké zpětné vazby, nehledě na složité lovení souvislostí - chybí obraz i zvuk - informace zvenku se k nim dostávají velice pomalu (hmatovou abecedou) a v dost přefiltrované podobě - jsou vpodstatě celoživotní vězni v dost krutém žaláři

a v tom všem jim žije svým životem velice aktivní mozek, hladový po informacích, kterých se zoufale nedostává - život ve vnitřním světě je nutnost, ale pouze s minimem známých možností jak se zabavit - tu nudu si ani nedokážeme představit - my si máme co představovat, s čím si v mysli hrát, ale oni toho mají tak zoufale málo, že asi dost brzo vyčerpají všechny kombinace a prostě se nudí - jak se zabavit, to je u takových lidí větší problém, než si dokážeme představit a hlavně má dost hluboké dopady na psychický stav - a sociální izolace tomu rozhodně nepomůže a nepomůže ani vědomí doživotní plné závislosti na někom jiném

...a přesto mají chuť žít - a v kontrastu s tím je zde znuděný Berka s malinkým náznakem, že by mohl nýt na někom trošičku víc závislý

Bosch » MG34 typickým příkladem člověka z "druhé strany" je Nick Vujicic
trochu mi na tom vadí že je to spojeno s tou agitačkou ale myslím že mu to lze i odpustit pokud mu to pomáhá dolovat optimismus a i ostatním
myslím si že život sám je dán popřením nicoty jako jeho protipól (satan?), aby život mohl vzniknout muselo být něco popřeno, odsouzeno, vytěsněno do bezživotí

https://www.youtube.com/watch/…

MG34 » Bosch Ano, tak nějak to vnímám a mám to celou dobu stále na paměti. Odsoudím Berku, abych si o to více vážil života.

V kontrastu s Berkou jsem vyhledal kontakty a příběhy lidí z "opačného konce" - jsou tam ti, co neměli takové štěstí na dobré životní podmínky a přesto mají obrovskou vůli žít.

Bosch » MG34 Berkovy životní náhledy byly nihilistické. Postrádaly jakékoli myšlenky svědčící ve prospěch života. Vědomí hodnoty života jak tomu bývá u lidí. Nejspíše to člověk vůbec nebyl.
Vše co z něj zbylo je kromě toho popela mentální pachuť.

MG34 » les osika Máš pocit, že Berka je člověk? Není - není nikdo, je to mrtvola, možná už ani to ne, možná už jen hromádka popela.

Máš pocit, že jsi tu podemnou jako pod dozorcem? Nejsi, můžeš kdykoliv odejít.

Máš pocit, že tu provádím bití - fyzické násilí? Neprovádím, to je technicky vyloučeno. U Berky dokonce i jakkoliv vyloučeno.

Tak si ty svoje přirovnání (resp. vlastně soudy - to je paradox, co? ) o mně jako o dozorci nad vězni a o bití, laskavě strč za klobouk. Je to lež.

A vůbec - proč bych něco ještě víc odůvodňoval než jak to dělám (a já důvody většinou celkem uvádím) na výzvu někoho, kdo zásadně neodůvodňuje a přitom kupí jednu logickou a argumentační chybu za druhou - tedy zrovna tebe? To mi pověz. Podívej se na ty svoje výmysly o dozorci, schématech fetech atd. - máš u toho nějaké důvody? A to nemluvím o chybách z tvých předchozích příspěvků.

Nemá smysl hlouběji odůvodňovat něco někomu, v kom není špetka nějaké reflexe. A tím myslím zase tebe - žádnou z těch tvých zjevných chyb zatím nějak nereflektovals.

les osika » MG34 ...třeba něčím odůvodnit svá tvrzení, která zní jako kletby, ať už se tím snažíš zaklínat do něčeho mě, nebo sebe, nebo vůbec realitu, která je ti na dosah, právě pod vlivem toho schématického nazírání, když už ne té závislosti na emocionálním fetu.

Jako dozorce ze snímku „Das Experiment“, kterému je umožněno bít, nakonec bije a nerozlišuje, tak i ty rozjíždíš své lehkovážné soudy o lidech, které neznáš.

Bosch » MG34 Zanechal zde stopu svého ega v prostoru.

MG34 » Bosch Tento svůj dluh předchozím (a vlastně i následujícím) generacím Berka "velkoryse" přešel mlčením - nepřipouští si jej. Možná si naivně myslel, že ty firmy a vydělané peníze mají nějakou skutečnou hodnotu...

Bosch » MG34 A toho jídla co vlastně bezúčelně snědl..ošacení a rodiče jej živili prdélku utírala maminka..že by si jeho otec nejspíše raději vzal kondom kdyby to věděl co se z něj vyklube..

MG34 » Bosch Ano, to mne také napadlo. Sice to asi technicky není ideálně proveditelné - muselo by se složitě domlouvat místo transplantace vers. místo asistované sebevraždy a formální (a rychlé) předání těla mezi institucemi (není to asi papírově úplně snadné). A asi by musel zvolit jiný způsob sebevraždy - injekce nebo prášek/nápoj by nepřipadalo v úvahu. Takže by v tom pro něj bylo jisté "nepohodlí"...

Nicméně kdyby se na něj někdo (čekatel na orgány) adresně obrátil po tom "oznámení o záměru odejít", tak by odmítnutí nějak korektně asi nevyargumentoval.

Další věc je ta, jestli jeho orgány nejsou rozšířenou součástí toho jeho strachu ze závislosti. No, škoda, že se někdo nepřihlásil nebo se o tom alespoň neví.

EDIT: tak mne napadá, že nejstylovější by to bylo jateční pistolí a na ty transplantace by to nevadilo

Bosch » MG34 K vrcholu by svoji filosofii prospěšnosti dotáhl kdyby se podaroval na orgány.
Třeba by si dal inzerát typu..podaruju vyzkoušené ledviny bez vady, zn nebaví mně to tady. Nejen se bezúčelně podříznout jako ovce bez přidané hodnoty. Vlastně i ta ovce se v jistém smyslu daruje na orgány a nezemře bezúčelně.
Takže se nepřiblížil svým myšlením ani té ovci.

MG34 » MG34 Tak mne napadá - Berka si o sobě myslel, že nemá ani cenu šrotu, tak se daroval na vrakáč - ale neuvědomil si, že má solidní auto s doživotně platným techničákem.

MG34 » les osika Ne - zase děláš další chybu v úvaze - není potřeba znát a říct všechno, aby člověk udělal korektní rozhodnutí/výrok.

Není potřeba se autu dívat na tachometr, když ho kupuješ jen za cenu šrotu...

les osika » MG34 a nezapomněl jsi něco?

MG34 » les osika pravda je pravda - ať už ji vyslovíš s láskou, s nenávistí anebo s nezájmem - to si dobře zapamatuj

a stejnětak si dobře zapamatuj, že ať už si z pravdy odvodíš (klidně nekorektně) cokoliv, na té pravdě se nic nezmění

zases uhnul od přímé odpovědi... a zase se místo toho nimráš v mých metodách ...a zase mi podsouváš přesně to, čím jsi sám postižen - chaos, nekoncepčnost, nedomyšlenost, zkratka.

a asi mi to i něco připomíná - kdo tak jako ty většinou mluví - na takové je nejlepší vzít právě ten zápisník chyb - proškrtat všechny ty zkratky, myšlenky, jejichž otcem bylo přání, lži-do-kapsy nebo "jen" nějaká zobecněná velmi omezená parciální zkušenost, případně zrcadlo vlastní nedokonalosti - i s Berkem se to tak dalo udělat, také v něčem asi jel V jedné diskuzi mu to tam někdo takhle i seškrtal a on z toho utekl jako malé děcko, schoval se za trapnou frázi "díky, ale já na to mám jiný názor"

a k té LDN, které se zjevně tak bojíš, jako se bál i Berka - tak co s tím uděláš? myslíš si, že jsi něco víc než ostatní a chceš se tomu vyhnout? nedokážeš přijmout osud?

les osika » MG34 Prvním krokem, který můžeš udělat, aby mělo smysl pouštět se do dalších, je přestat pobíhat myslí za účelem jakési těžby. To způsobuje její neklid. Očekávání formy výsledku. Buď jsem našel zlato, a nebo hovno. Se mnou si moc povrchních věcí neužiješ. Jestli chceš jít touhle cestou poznání, bude tvá výtěžnost pořád nula.
-----
Nijak zvlášť se za pravdou neženu, a tak mi asi ani tolik neuniká...ale to už jsem ti psal. Dokonce jsem ti nabídl i jinou cestu poznávání než skrze emocionální, (či jiný) fet-: Mnohem jednodušší je načítat zkušenosti, které ti život jakoby sám přivane do cesty, a na jejich základě dělat vnitřní rozhodnutí, kam zaměřit pozornost.
-----
Nakonec právě to, jak člověk naloží s informacemi, jak to ovlivní „okolní realitu“, je oč tu běží. Mnoho dnešních (západních) lidí je úplně posedlých sterilitou, čistotou, pořádkem ve svých „okolní realitou“ zabezpečených „soukromých realitách“.

Dalším krokem může být přiznat si, že bez šablon, které ty neovládáš, nedokážeš ve stavu pobíhání ani určit kdo je „dítě“, kdo „nesvéprávný“.
Pak se můžeš sám sebe ptát, jestli nepřijímání rozšířené odpovědnosti za běžné lidi a její přijímání za děti a nesvéprávné, není náhodou také šablona, která z tebe dělá neautentického člověka, i kdybys v hlavě žádný chaos třeba neměl.

...stačí neopatrný krok a domeček z karet se zřítí, a chaos, který je venku, vtrhne dovnitř.

Lepší než pobíhat se zápisníkem chyb, je učit se milovat, sebe i druhé. To je lepší, tak nějak bych to viděl.

P.S.
Případ toho američana je jenom víc vidět, než podobně násilná praxe v našich LDN a jim podobných ústavech, kde je s lidmi pomocí chemie prováděno také ledaco. Příprava na vědomý odchod z fyzického bytí, jako vyjádření úcty k životu v jeho souvislostech, to asi nebude. Spíš na tu totální závislost na tvůrcích šablon.

MG34 » les osika tak předně: "Jestli tě něco o mě zajímá, klidně se můžeš zeptat rovnou" - to jsem udělal a výtěžnost zatím nula - navzdory té proklamaci reaguješ až na určitou formu nátlaku - bylo to předtím a je to i teď - zeptám se tedy podruhé - jak to máš ty s fetem a pravdou? Potom teprve přijdou schémata a šablony, až pochopím první krok.

Myšlenka s komunikací ve 2 lidech vers. ve 3 lidech je částečně správná. Ale má svoje výjimky - když ti dva budou mít dostatečnou sebereflexi a otevřenost (a nebudou moc padat do emocí), tak to jde velmi dobře i ve 2 lidech. Emoce můžou být na začátku, jako iniciační faktor, ale pak by měly opadnout. Další věc je zdejší situace - 2 lidé jsou "pod kontrolou" ostatních - tedy si musí dávat pozor, aby je pak někdo neopravoval při nějakých školáckých chybách v úvaze. Měli by se snažit psát korektně. Nicméně bylo by zajímavé Berku postavit před více různých lidí (matky s dětmi, invalidé a různě jinak omezení a závislí, kteří moc-moc touží žít) - co by to s ním a jeho argumentací udělalo. Pochopil jsem, že tomu se asi celkem vyhýbal.

K mým metodám (proč? cožpak jsem zatím nepsal pravdu? tento odstavec je mi proto velmi nemilý, když já jsem chybu v úvaze neudělal, ale přesto já bych měl obhajovat svoje metody a ostatní tu udělali pár chyb - myslím včetně tebe - a prošlo to bez pitvání metod ) Chaos... možná ho někdy způsobím na "druhé straně" - přiznám se, že to neřeším a je mi to celkem jedno - nepřijímám za to rozšířenou zodpovědnost - tu má každý sám za sebe a je chybou si ji nakládat za druhé (pokud věci píšu správně, jen jsou pro druhou stranu příliš složité). Výjimka jsou děti a jinak nesvéprávní. A když se někdo mou "vinou" uvržený do chaosu zeptá na vysvětlení, tak většinou nemám problém odpovědět (ovšem rozhodně ne za každou cenu). Ale já sám za sebe celkem přesně vím, kam směřuji - mám před sebou toho Berku (a teď je skutečně jedno, jestli je reálný nebo ne) a srovnávám s ostatními, se sebou. V mé hlavě chaos nenajdeš, ale nebudu to obhajovat (to ani nejde) jinak než činem, tedy že píšu obsahově korektně (na formu celkem kašlu). Jinými slovy pokud uvidíš řád ve zdánlivém chaosu, tak je ti úplně šumák, že je ten řád pro někoho (zdánlivým) chaosem. Pobíhání s fotografickou deskou - tohle je individuální - možná ty to neumíš, ale já třeba ano - není na místě paušalizovat, co je pro koho lepší. Když s něčím máš problém ty, neznamená to, že s tím musí mít problém i někdo jiný, kdo vnímá/uvažuje prostě jinak A HLAVNĚ dělá z informací závěry úplně jinak. V tom je klíč - jak s informacemi naložíš.

Berkovo odsouzení je zde víceméně většinové a to mne nezajímá (když už vím, že je většinové), to všechno chápu a souhlasím. Ale zajímá mne právě ta opozice, tedy ta Berkova obhajoba - ale jen nějaká konstruktivní, ne (šablonovité ) výkřiky do tmy typu "má na to právo" atd. Sám se na jeho obhajobu nechci stavět, ale myslím, že existuje směr, kterým stojí za to uvažovat a nechat ty myšlenky zaznít. Třeba někdo ten prapor zvedne.

Ještě se zastavím u toho odkazu, co sem dals - Američan s chemií vypláchnutým mozkem, kterého jeho věznitelé pustili až když to měl za pár (hodně zkresleně zestručněno). Proč? Kam tím míříš? Je tu nějaké srovnání k Berkovi? Já jsem oproti tomu dal odkaz na lidi, co neřeší žádná schémata a snaží se prostě žít (byť v totální závislosti na ostatních). Jako protiklad Berky.