Kompromisy - Diskuze a zkušenosti

vuvuzelka » dan162 Néééé, já asi přesně potřebovala, abyste takovou diskuzi rozjeli

Mě prostě jen zajímalo, jak ho vnímáte... protože mně třeba přijde, že kompromisy přinášejí do vztahu tu nespokojenost jednoho nebo druhého, nebo spíš obou. A v tom dlouhodobém horizontu vztah, kde je mnoho kompromisů, ústupků, musí jít zákonitě do háje, protože prostě když jsem nespokojenej, frustrovanej, tak nemůžu bejt ani šťastnej...

dan162 vuvuzelko, cos otázkou myslela ? Nezaplevelili jsme ti diskuzi jinam, než jsi chtěla ?

tronco Davno se jiz za Tebou nepachtim me zlato,
vsak nestihal jsem z mych bot smyvat blato.
Prec povetsinou kdo takovou touhou trapi dusi,
A nakonec jen zizni, hubkku susi.

Takovou touhou po lasce a rozkosi v huste koncentraci
umira, krece v klece i na sve matraci.
Nez pochopi, ze jeho sneni
v cynicke brany pekla se mu zmeni.

Vzdyt v dnesnim svete se uznava laska
uz jen tim, kdyz penis v pochve mlaska.

Mnozi se tez mylne domnivaji,
kdyz jeden ma a vlastni druheho,
ze se tim vyvaruji mnoheho
a dojdou spolu k lasce, ke stesti,
ale pritom svou zavislosti se riti v nestesti.

Laska, ta musi byt v pohybu
a ne jeden s druhym pojidat stale stejnou koblihu.
Vsak zij a nech druheho take zit,
jinak z toho nikdo nebude nic mit
a u spolecneho stolu jen budou hnit.

Zapomeneme na zrcadleni,
kdyz druhemu jiz nevidime na tvari
jak v nem zivotni energie nezari.
Pochopir lasku k druhemu musime,
ze on nema problem,
ale jsme to my, kdo to v nem dusime.

Cpeme do nej jen o nem nase predstavy
a o jeho rozvoj duse nemame obavy ?
Zahazujem v dal sve spontalni povahy.

Nechme druhe rozkvetat, rust
jinak nase srdce zakusi pust.

Nebude to nahodou tim,
ze nas druhy pritahuje, laka, ohromuje,
kdyz nevime presne, co vse obsahuje,
cim nas prevysuje ?

Tak i nadale to musi mit
a my, kdyz s nim chcem zadobre byt,
za zadnou cenu nesmime mu to vzit.

Jelikoz to nedokazu,
tak se Ti uz neukazu. ;)

player To máš tak.

Budeš-li sólo piko a budeš si to umět za pomocí občasných milenců vychutnat - vyhráváš. Nemusíš dělat kompromisy , jsi nevázaná , volná jako pták , navíc permanentně vzrušená - ovšem nesmí tě samota tlačit na osrdí . Musíš to zbožňovat.

Ve vztahu - ba i volném se dělat prostě musej , protože jinak by jeden totálně dominoval a druhej byl v podstatě ujařmenej ocásek. Jde o to , jak moc těsně spolu dva dotyční fungují. Lidé si přejí vztah , ale paksi s tím dost často neví rady - logicky. Protože kompromis je v zásadě složitá věc. Jinak souhlas s Danem , předržování vztahu - to je tak založit si na rakovinu. Přijde stres a frustrace. A to jsou hodně škodlivé aspekty.

Není to žádná prdel , když se opačná pohlaví maj na něčem shodnout.

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele :):):), který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Kompromis ano pokud to není potlačení sebe sama a je tudíž dobrovolný. Přizpůsobovat se neustále partnerovi, nevěstí nic dobrého a když je to jednostranně, tak to už je vůbec průšvih.

dan162 To by chtělo příklad, to je moc obecné. Co si myslím:
1) kompromis je například dočasně použitelná metoda, jak spolužít s někým, kdo je v nějaké oblasti zabedněný, má strachy / nevyřešené staré příhody, které ovlivňují až znemožňují schopnost být sám sebou.
2) Někdy ženy vztah předržují, kdy "kompromisy" jsou jen na jejich úkor.
3) podle Deidy bych pojem kompromisů silněji přiřadil do vztahu 50/50, kde dva nezávislí nebo možná nepropojení lidé hledají společnou řeč. Každý ze svého ustoupí, aby dostal co nejvíc je možné. Ve vztahu, kde partneři sdílí sebe, tam kompromisy neexistují, alespoň si to myslím, protože každý je sám sebou a nepociťuje své jednání jako kompromis, tj. jako dobrovolný nebo vynucený ústupek.
4) kompromis není řešení partnerského problému, spíš bych ho viděl jako pokus o odložení partnerského boje. Neříkám, že boj je špatně, ani že kompromis je špatně - voda má sklon ke kompromisům a oheň k boji.

Myslela jsi něco z toho ?

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele ., který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Pro někoho samozřejmost, pro někoho nemožná věc. V obou případech se dá ale slušně existovat ve vztahu.

Já stojím tak někde mezi - přiznám se, že na kompromisy moc nejsem - ale proto jsem se vždycky snažila zařídit tak, aby na ně nemuselo dojít. Ať už to znamená kompletní proměnu mé osobnosti v daném tématu, nebo těžce perfekcionistický výběr protějšku, s kterým se shodnu ve všech těch oblastech, kde neustoupím ani za zlatý prasátko. Díky tomu vlastně nikdy v mých vztazích nikdo nemusel dělat ústupky, aby vyhověl tomu druhému. Oba se prostě vždycky přirozeně sejdeme na tomtéž.

Každopádně lehčí cesta to teda není ani náhodou a nikomu bych nedoporučovala, aby se mnou inspiroval. Jen dodávám, že to neznamená, že se s kompromisy nesetkávám a nejsem schopná je dělat. Jen se jim spíše vyhýbám, protože mi to z nějakého důvodu nepřijde přirozené. Samozřejmě se tím radikálně snižuje počet potenciálních partnerů.. Někdo mi už kdysi řekl, že si na sebe zbytečně pletu bič. Já si ale nemůžu pomoct - mně se to prostě vyplácí

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele koczka.zlobywa, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Když dostanu logický argument, tak na kompromisy velmi ráda přistupuji. Dalo by se říct, že je až zbožňuji, neb v nich vnímám schopnost pružné partnerské koexistence.

Edit: tedy preferuji spíše konsenzus, ale kompromis též beru. Nějak to mou povahu nefrustruje, když si to prostistrana šikovně vyargumentuje.