Ked sa zruti cely svet - pokracovanie - Diskuze a zkušenosti

Onirique » MG34 Hádžeš perly sviniam...tu je prítomná bezbrehá slepota
Nemá to význam

Najdise.cz » fantazy Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Koczka.obyczajna, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Ten smutek byl kvůli lásce. Nevěřím, že smutek, strach a stres ovlivnil fyzický vývoj děťátka. Takovou sílu podle mě orgamismus nemá. Mohlo by to mít vliv na psychiku miminka, mohlo by být např. bojácné, citlivé apod.

Takhle silná ale podle mě nejsi, abys v sobě deformovala děťátko a pokud ano, muselo by jít o úmyslnou černou magii, ta z tebe nejde, to se pozná.

Trápíš-li se, ta malá dušička to může vnímat. Chtělas pro děťátko to nejlepší. Zvaž, zda by Verunka přeci jen víc neocenila příjemné energetické napojení od maminky s úsměvem, byť zatím se smutnýma očima.

fantazy » MG34 Kazdy sa snazime zit ako najlepsie vieme. Ja nie som dokonala a nikdy som nebola. O tom sa da vela diskutovat, kto aky je a preco.
Je to ako spytat sa psa preco nie ako macka. Ovplyvnuje nas rodina, partner, spolocnost.. charakter s ktorym sa narodime.

Ja viem na co narazas.. Tu naivitu a zmysel pre dobro mam v sebe. A riadim sa tym, aka som ja k druhym, to sa mi vrati. No neplati to vzdy.

Nebola som silna a ked mi zomrel partner, riesila som bolest z jeho straty a zrady. Dietatko prislo ako dar, no vtedy som si este neuvedomovala. Sedela ponorena v tme a nevidela to svetielko, co prislo. Konala som vtedy tak ako som vedela a citila. Nie je to obhajoba. Teraz uz nic nema zmysel a iluzie ani sny nemam.

fantazy » Koczka.obyczajna Dakujem ti, ze si sa ma zastala.



Ani neviem ci ma zmysel sa obhajovat. Urobila som chybu a platim za nu dusou. Nikto si neviete tu bolest a bezmocnost predstavit. Prist najprv o milovaneho partnera, ktory ma vasu plnu doveru a potom zistit, ze klamal kazdy bozi den, to polozi 99% ludi. Zrazu vsetko padlo a ta bolest bola obrovska. Potom tehotenstvo.. Bola som hodena do hlbokej vody a nemala sa coho zachytit. No trvalo to len par dni. Nikdy by som vedome svojmu dietatku neublizila. Bol to skrat v hlave, bol to iba strach. Rodina mi radila ist na potrat, ale to som absolutne odmietla a prevzala som plnu zodpovednost za zivot co vo mne rastol. Aj ked so strachom, ale tesila som sa potom, ze budem mamou.
No prisli komplikacie a tie si davam za vinu ja. No stale sa pytam preco.. Pochybyla som iba par dni a malo to zavazne dosledky. Je plno zien, ktore piju a fajcia pocas tehotenstva alebo dieta maju nasilu a narodi sa zdrave. U mna to asi bol ten obrovsky napor smutku, strachu a stresu.. Tak sa to prejavilo na telicku. Nemala som oporu. No som iba clovek a neslo to zastavit.
Na potrat som isla nedobrovolne a kto nezazil nepochopi. Bola dom ochotna sa statat aj o postihnute dieta, obetovat svoj zivot. No nikto ma nepodrzal a vlastna rodina sa mi v tomto otocila chrbtom. Lebo ak si ho necham, tak im davam na krk slucku a oni tiez maju svoje zivoty. Chapala som ich, a tak som proste nemala na vyber. Kazdy den to lutujem a boli to moc.

MG34 » fantazy Vypadá to, žes sama sebe nepochopila, pročs to nezvládla - co k tomu vedlo - proto si nedokážeš odpustit. Když se lépe pochopíš do hloubky a podíváš se na sebe s odstupem, pak to půjde.

Tvůj dosavadní život, přístup ke všemu, atd. - vlastně si vzpomínám, že v té minulé diskuzi mělas nějakou ne úplně OK odpověď na mé obvinění:

"Som zena a mam city. Dala som tomu muzovi svoje srdce a tak..."
přijde mi to jako že obchoduješ něco za něco - v prvé řadě počítalas svou ztrátu a pak teprve prospěch dítěte - tam se stala ta chyba - svoje zisky a ztráty mělas na prvním místě - no a pak pátrej dál, co tě k tomu dovedlo - kde se v tvém možná už dětství stalo to, že si potrpíš na tyhle svoje "zisky" a chceš všechno mít - klidně ve formě iluze

svým způsobem za to nemůžeš, bylas produkt okolností (už možná výchova a rodinné prostředí, to nevím, neznám tě) - pak budeš muset odpustit nejen sobě, že ses takto vyvinula a kam to dospělo, ale i ostatním, co tě formovali - čím hlubší provinění, tím hlubší musí být i to rozklíčování a odpouštění - po hlubokém pochopení souvislostí ti to půjde výrazně snáz

Najdise.cz » MG34 Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Koczka.obyczajna, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Žádná vina na její straně není. To, že jí v těžké chvilce problikla zoufalá myšlenka, z ní nedělá žádného viníka. Těhotenství chlap těžko pochopí, je to ohromná zátěž, změny v těle. I lehký průběh se těžko snáší, natož tu hrůzu, co musela zažít ona.

Já sama jsem v šestinedělí po x probdělých nocích sotva lezla po čtyřech vysílením a když to moje krásné miminko opět začalo brečet, tak mi problikla spásná myšlenka, že ji vyhodím z okna. Na vteřinu osvobozující pocit a potom několik dní, možná měsíců, možná i let zhnusení ze sebe sama, jak mě to mohlo napadnout. Nebylo to žádné mé přání, bylo to jen volání ze zoufalství.

Ona též moc dobře ví, že to nebylo hezké, ale nebylo to žádné zbožné přání a rozhodně to nemělo žádný vliv na ten celkový nešťastný průběh. A promiň, ale nedovolím, aby si o ní nějaký kádrovák otíral hubu a dával té chudince vinu, tam kde není. Neprožils, nehodnoť, nevíš nic.

Jediné za co nese odpovědnost je rozhodnutí jít na potrat. Ano, rozhodla za dítě i za sebe. Musela rozhodnout. Udělala maximum co šlo, no osud nepřál. Pro děťátko zvolila snadnější cestu. Dala dušičce šanci narodit se do jiného zdravého tělíčka. Rozhodla se nenechat bezbranného tvorečka trpět celoživotně na přístrojích a jít proti přírodě, rozhodla se pro lidskost.

Dušičku osvobodila a sama se za to teď trýzní. Ať to protrpí, má na to právo, ale nemá právo se vinit. Ona se neprovinila ničím. Ona nikam nespadla, naopak, popošla dál, zachovala se nejsilněji jak mohla. Nesobecky. Volila tu nejtěžší ztrátu.

fantazy » Mystrál Dakujem ti velmi pekne za podporu.

Najdise.cz » fantazy Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Mystrál, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Neviem vysloviť tie správne slová, ktoré by pomohli zmierniť Tvoju stratu. Urobila si to, čo si v danej chvíli považovala za najlepšie. Čas, len on jediný vie spoľahlivo pomôcť, ak aj nie úplne, ale niekedy aj čiastočná úľava od nekonečného žiaľu je vykúpením.

Posielam Ti lásku

fantazy » MG34 Ja svoju chybu prijimam. Viem, ze za vsetko som zodpovedna ja a je to moja vina. Zijem s tym kazdy den a lutujem to z celeho srdca. Vsetkym som odpustila, ale sebe nedokazem. Nejde to a neviem, ci to niekedy dokazem.

Pochybila som iba na par dni a malo to zavazne dosledky. Dala by som svoj zivot a svoje zdravie za zivot svojej dcerky. Tomu ver.. Proste som to nezvladla a zijem svoj trest.

MG34 Myslím, že s takovým přístupem účet stále ještě není kompletní... vypadá to, že buduješ další iluzi/kult, která tě pohltí a přivede k další tragédii

tímhle to začalo (to jsou tvoje vlastní slova):
"Chcela som zomriet, chcela som, aby to dieta odislo."

takže tu tvou vinu i důsledek tvých činů a přání je třeba přijmout v plném rozsahu a pokorně - s tím, že co bylo, je navždy ztraceno - jsi žebrák, který vlastní vinou přišel o všechno, nejnižší z nejnižších - a pak teprve je možné (a půjde to i snadněji) přijmout odpuštění sama sobě a začít znovu a "správně" - ta šance tu stále je

budováním další iluze tento proces jenom oddaluješ a přivoláváš si další "zkoušky"

pokud takovou "radu" nevezmeš od egoisty jako su já, nech si to potvrdit od ostatních, určitě se někdo najde

fantazy » Nelle Ahoj Nelle,

chcem sa ti uprimne podakovat za tvoje slova. Velmi si mi pomohla a tvoje slova mi prenikli hlboko do srdca. Dotkli sa mojej duse.
Cas ide, dni plynu a niekedy mam pocit, ze ma boli kazdy novy nadych. No viem, ze musim zit dalej. Ten moj novy zivot je uplne odlisny ako ten predtym. Mam pocit, ze dobre uz bolo a stale ma sprevadza ten pocit nezmyselnosti. Snazim sa vela citat o duchovnych veciach, o dusiach deti a zivote po smrti. Je toho hlavne vela v anglictine. Hladach v tych myslienkach utechu a nadej. Tiez som citala, ze dusa dietatka si svojich rodicov vybera este dlho pred pocatim a vlastne o tom potrate vie este predtym. Je to tazke pochopit, preco si to zvoli. V jednej knihe od Michaela Newtona je jeden pribeh o tom ako zena zazila potrat a vlastne to bola dohoda jej duse s tou dusickou dietata este pred narodenim, aby pomohla svojej mame duchovne vyrast. Viem, ze nic sa nedeje nahodou. Ak by mal byt moj zivot nahoda, tak by nic nedavalo zmysel.. Obzeram sa spat a niektore situacie v mojom zivote, aj pocas vztahu s partnerom akoby boli pod ochranou tam hore, presne nacasovanie a planovanie.
Citim, ze s mojim partnerom sme boli spriaznene duse, bola som s nim "doma". Nikto iny mi nikdy ten pocit nedal. A to ze prisla Veronika bol ten najkrajsi dar, aky mi zivot dal. Mozno som to uz pochopila, alebo sa tym iba moja dusa utesuje.. ale az pri nej som nasla zmysel zivota. Uvedomila som si, ze moj zmysel zivota je rodina a byt mamou. Mozno prave kvoli tomuto prisla a pomohla mi najst to. Ak by neprisla tak mozno by som sa po smrti partnera nadobro uzavrela a neriesila by som dalsie vztahy. No coraz viac citim, ze chcem byt mamou. Velmi tuzim, aby sa jej dusicka ku mne vratila, aby som jej bola dobrou mamou. Uz to nepokazim. Niekedy mam pocit akoby mi ten jej hlasok sepkal "mami, ja sa vratim" a aj taky vnutorny pocit, ze moj partner chce, aby som bola stastna a dala sancu niekomu novemu. Takze sa musim zase otvorit a dat sancu niekomu, kto za to bude stat, aby sa Veronika mohla vratit.
Jasne, nie som este pripravena a potrva to dhlsie. Najprv sa mi musia trochu zahojit rany na srdci.
Este raz ti dakujem za tvoje slova. Potvrdili vela z toho co citim a co si myslim. Pomohla si mi pohnut sa v mysleni trochu dalej. Mas pravdu s tym, ze moj zivot sa uplne zmenil. Uz neriesim pri tom vsetkom co som zazila nepodstatne veci. Uvedomila som si aj, ze som si casto o sebe myslela, aka som slaba a zranitelna, no to vsetko co sa stalo ma urobilo silnejsou. Jedneho dna tu bolest pustim a ostane iba laska, ktora tomu celemu dava zmysel.

Dakujem za podporu.

Nelle Zdravim..

Rika se, nez se sem narodime, vybirame si rodice a dulezite zivotni udalosti pro to, aby si nase duse prosla necim, co ji posune dale. I z pohledu Veroniky je velmi mozne, ze si vybrala tuto zkusenost. Nekdy duse se chteji narodit, pak si to rozmysleji, nebo se rozhodli nenarodit, ale jen mit tuto zkusenost.

Na druhou stranu, jsem cetla, ze duse ditete uz se chysta k matce, jeste drive nez je biologicky pocato. Z toho vyplyva, ze Veronika vedela o cele situaci, vedela o partnerovi, vedela o vsem, chtela se mozna narodit do rodiny, protoze jeji ukol mohl byt: drzet vas pohromade..jenze udalosti se vyvinuly jinak a duse si tedy rekla, ze tedy neni jeste cas.

Dalsi aspekt je..Pokud si jednou vybrala uz matku, ale nemohla se ji narodit, narodi se bud pozdeji, a nebo se narodi jinde, ale setkate se v tech situacich, pro ktere mate jedna pro druhou urcitou roli. Moje matka napriklad musela jit na potrat, kdyz me bylo 6 let. Do naseho zivota se v mych 11 letech dostala uplnou oklikou divka, narozena v tom podobnem case jako se stal potrat..jeji matka ji dala stejne jmeno jako mam ja.. ma stejnou srdecni vadu jako ja, a moje matka mela ulohu ji byt matkou a ja mela ulohu byt jeji starsi sestrou. Kupodivu, ja jsem ji poznala, kdyz ji bylo 6, kdezto moje matka ji poznala az pozdeji, az kdyz ji bylo 11..ja jsem zila totiz od mych 12 oddelene od matky, a teprve az kdyz mi bylo 16 jsme se vsichni v jednom byte setkaly. Neni to nahoda, ze? Na nahodu je to cele az moc divne. Ackoli nemame stejnou krev a gen, chovani ma no jako moje vlastni sestra, a nekdy mi to na nekterych fotkach prijde, ze je mi i podobna..Takze pokud se ma neco dit, tak se to dit bude, o nic nas nikdo nikde nepripravi. Zde muzes videt nekolik teoretickych prikladu, ze vsechno, co se delo, je tak jak to ma byt. Ackoli ovlivnujeme nase osudy, nase osudy ovlivnuji nas.

Mame totiz predem vse nalajovane, tak jak jsme si to vybrali sami.. nez jsme se narodili, urcite lidi, situace, zkusenosti..samozrejme ne kazdy den a vsechny lidi, ale vsechno jde urcitym smerem, kterym vede hodne cest a my si jen vybirame ruzne moznosti a ruzne cesty. Nakonec se to stejne propoji a zaplete tim smerem, kam potrebujeme, jedno jakou oklikou k urcite zkusenosti jdeme. Pokud bys mela moznost nebyt ve stresu, stalo by se treba to, ze by te napadl nejaky virus a plod by poskodil..nebo jina moznost, porodila bys postizenou dcerku a treba by to dlouho neprezila, proste a jednoduse neni to tvuj osud mit postizene dite, nebo, neni tvuj osud jeste mit vubec nejake dite, treba to je planovane az na dalsi rok nebo za pet let..

Ta dusicka si to mozna i vybrala a ty take, nez jsi se narodila.
Je to pro ni dulezite a mozna pro tebe tez. Dnes nemuzes videt proc a zni to divne, ze takovou hroznou zkusenost sis vybrala nebo ona, ale bohuzel muze to tak byt. Proc a kam te tohle dusevne posune, to se dozvis az bude ten spravny cas. Je to smutna udalost, a ver, ze pro to, ze sis prosla trpkym zalem, a nizke vibrace ovlivnily rust bunek nebo vyvoj energetickych center plodu.. podivej, za to prece nemuzes. A Veronika tohle urcite chape take.

Kdyz odejde clovek, nebo opusti, umre, nebo jinak ho ztratis, vzdycky to duse musi napred prijmout, zpracovat a projit urcitym dulezitym procesem, ktery trva mesice a mesice..Je to naprosto prirozene, jsi jen clovek, ne masina, a to ze se to promitlo na plod, je naprosto pochopitelne, ze to tak je, bylo to nevyhnutelne.


Co to znamena pro tebe?
1.Ty se ucis prijimat ztratu (nejbeznejsi ukol nas vsech tu na zemi),
2. ty se ucis prijimat sama sebe i v takovych situacich..tez muzes videt, ze ty jsi uprimne a prirozene sama sebou v tehle hmote, v takove situaci, coz je naprosto v poradku vyvoj
3. Ty zde a svemu okoli sdelujes svou cennou zkusenost, po tom co sis tim prosla, budes schopna druhym v takove situaci pomoci,az to bude dobre.
4. Tou svou zkusenosti velmi pomahas lidem, kteri maji jine, daleko daleko mensi problemy se ztratou, ale nezvladaji to..tim chci rict, jsou tu lide, kteri se hrouti z rozchodu, nebo opusteni rodicem, ale kdyz si prectou tvuj pribeh, tak si uvedomi, ze oni jsou na tom uplne dobre, a ze tak mohou projevit vdecnost za to, ze je tohle nepotkalo.

Zde vidis, jmenovala jsem jen male 4 body, ktere jsou velmi dulezite ve tvem zivote, ve vyvoji tve duse..a tez ve vyvoji jinych kolem tebe..urcite je tech bodu mnohem, mnohem vice a stejne tak ma Veronika tyhle body take, I pro ni toto muze mnoho znamenat, i kdyz z naseho pozemskeho pohledu se to jevi jenom jako strasna katastrofa.

Treba sama se rozhodla, ze se nenarodi, protoze chce napred videt tatu, nez pujde sem na zem, treba mela uplne jine duvody, a nebo prave o to jde, ze chtela zazit potrat. A nebo si ona vybrala, ze se narodi jako postizena, protoze tu zkusenost potrebuje, ale to treba neni v planu tveho zivota ale v planu matky, ktera si rozhodla tim projit..
Ver tomu, ze vsechno, co se delo melo svuj duvod a neni to zrovna jenom jedna konsekvence tveho smutneni nebo citeni..jsou v tom dalsi jine velmi dulezite faktory, o kterych my nemame ani tuseni.

Ja hlavne preji, aby se bolest zmirnila co nejdrive, a ver tomu, ze Veronika ma pro tohle vsechno pochopeni. Brzy od ni dostanes nejake znameni, ale nyni stojis stale na zacatku tve dusevni transformace..napred tim musis projit.

fantazy » tulačka Dakujem ti za podporu.

Odpustit si este nedokazem. Nejde to.. mozno casom. Je to este stale dost cerstve.

To s tym pustenim mi radila aj psychologicka. No nedokazem sa s miminkom rozlucit. Nejde to.. Aspon takto sme spolu. Neviem ju pustit, lebo to boli a stale tuzim, aby sa jej dusicka ku mne vratila. Vsetky jej veci som dala do jednej velkej krabice a su to moje najvacsie poklady. Boli ma divat sa na ne.. ale maju pre mna velky vyznam.

Dobre bude asi az na druhej strane.. tam uz asi nic neboli.

fantazy » Klaret Mila Klarion, dakujem ti za podporu.

Je to tazke. Priznam sa, ze netusim ako mam dalej zit. Kam smerovat svoje kroky. To ukaze asi cas. No uz nikdy nebudem ta zena predtym. Je to rana vypalena do srdca a ta nezmizne.
Ja som dost introvert a nedokazem sa len tak niekomu otvorit. No mam teraz to stastie, ze sa dokazem otvorit najlepsej kamaratke a psychologicke. Viem, ze ma neodusia a mozem im povedat, aj tie najciernejsie myslienky.

Mozno bude zivot ku mne milostivy a skrati moj cas na tejto Zemi alebo sa objavi nejake to svetielko.

Dakujem, vazim si to.

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Klaret, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Velmi dobře si pamatuju tvůj příběh.
Většině lidí pomůže, když se svěří se svou bolestí a tak zjistí, že je hodně dalších, kteří prožili a hlavně zvládli podobné věci.
Já se o svém životě moc nerozepisuju, ale spoustě příběhů a tomu co cítím z lidí velmi dobře rozumím.
Je hodně těžké si připustit, že to, co je pro nás nejhorší má svou velkou cenu. Člověk po takových zkušenostech a prožitcích hodně pochybuje....o sobě, o lidech, o životě vůbec. Někdy i nějaký čas nenávidí, vzdává se, ztrácí smysl proč jít dál.

Nakonec stejně přijme, že má jen dvě možnosti. Zatratit sám sebe, nebo podržet sám sebe.
To druhé je těžší.
A je jedno jak to pojme. Někomu pomůže obrátit se ven...pomáhat lidem, obklopit se přáteli.
Někdo se víc uzavře a je mu dobře mezi knihami, s hudbou a tak.
Neuzavírej se ale do výčitek a očekávání trestu. To by měl řešit jen ten, kdo staví vědomě a záměrně svoje ego a svůj prospěch nad životy druhých.
Držím ti pěsti ať vše zvládneš a najdeš brzy klid.

fantazy » Buh je tlak Dakujem za podporu.

Mas pravdu, bol to dar. Aj napriek vsetkej tej bolesti, moja dcerka bola ten najkrajsi dar.

fantazy » Anna83 Dakujem ti Anička, vazim si tvoju podporu.

fantazy » . Mila Khalia,

dakujem ti velmi pekne za tvoje slova a podporu.

Mrzi ma, cim ste si vo svojej rodine presli. Moja stara mama z otcovej strany, ktoru som ale nikdy nepoznala, tak tiez prisla o 3 miminka. Zili iba par dni alebo tyzdnov po narodeni. Nikto nevie dovod, preco odisli. Vtedy este medicina nebola na takej vysokej urovni. No mali este dalsie deti, no stara mama odisla skoro v 45-tich rokoch.
Neviem ci to ma nejaku geneticku suvislost s Veronkou, alebo karmicku. To sa uz nedozvieme.

Veronka mi dala velmi vela. Bola pre mna zazrak, dala mi zmysel zivota. Uvedomila som si, ze to najkrajsie, co zena moze citit, je byt mamou. Tesil ma kazdy jej kopancek. Konecne som bola stastna. Bola pre mna vynimocna aj tym, ze bola spojenim mna a mojho partnera. Bola spojenim nasej lasky. Citila som naplnenie, ze mi tu nieco po nom ostalo. Dal mi ten najkrajsi dar na rozlucku, aky len mohol. Nase dievcatko.

O to viac ma boli, ze som sa jej musela nedobrovolne vzdat. Ten pocit prazdnoty, je hrozny. Nic ho nezaplni. Mozem zit dalej, ale ten pravy zmysel zivota, uz mi bude navzdy chybat.

Mas pravdu, ze ma to velmi zmenilo. Ten den ked som o nu prisla, tak zomrela ja cast vo mne. Veci co mi dovtedy prisli dolezite, teraz stracaju vyznam. Ovela viac si uvedomujem hodnotu rodiny, pomoci inym. Pomohla som v mene Veronky aspon financne jednemu postihnutemu dievcatku a budem dalej pomahat.

Mozno si casom dokazem odpustit. No este to nejde. Je to prilis cerstve.

Neviem, ci este budem mamou. No Veronka navzdy bude moja dcerka.

Dakujem za podporu.

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Buh je tlak, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
ahoj, kdysi jsem přeneseně zažil stejnou situaci.
je to šok a velká bolest, ale i když to tak zezačátku nevypadá, je to i dar.

jen to může chvíli trvat vstřebat ho..

tak ať se ti to podaří, držím palce.

fantazy » Sivá Dakujem ti za povzbudenie. Budem sa snazit.

fantazy » tajga Dakujem ti za uprimne slova. Vazim si to.

fantazy » :):):) Dakujem ti za podporu.

Ja som nespala pri porode. Je aj taka moznost, ale lekari pre moj vek (31) a perspektivu do buducnosti urobili vsetko pre to, aby to bol prirodzeny porod. Aby sa mi vnutri nic neporusilo a mohla som mat este deti. Ak by urobili sekciu, tak uz by sa to bralo ako operacia a mohli by byt komplikacie.


Aj ked som ponorena v tme, tak predsa len mam nadej, male svetielko, ktore mi sepka, ze mozno bude raz dobre. Mozno..

Veronka mi dala ten najkrajsi dar, zobudila vo mne materske city a dala mi zmysel zivota.

fantazy » bubobubo Dakujem za podporu. Vazim si to.

Anna83 Souhlasím s tím, co tu psali jiní přede mnou, vezměte si to k srdci.
Nemyslím si, že Bůh za něco trestá, jen asi musíme prožít nějaké lekce... někdy je nechápeme, někdy si jejich význam uvědomíme později. Někdo může říct, že co prožíváme může mít provázanost s minulými životy... karma... ale aj to může být diskutabilní.
Taky je možné, že duše dětí ví, do čeho jdou, třeba i jak to dopadne a určitě se můžou v pravý čas vrátit.
Přeji hodně sil.

Anička

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele ., který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Drahá fantazy,

moc mě mrzí to, co píšeš. Už tehdy mi to bylo všecko líto, ono se na to i těžko reaguje, protože člověk ví, že vlastně nemůže pořádně pomoct. Ale chci Ti projevit soucit a dát Ti sílu aspoň na dálku.

U nás v rodině se takové děti objevovaly velmi často. Spousta dětí, které se nestačily narodit, nebo které nás opustily hned po narození... věz, že vím naprosto přesně, jak se cítíš. Ale taky vím, že ta malá (velká) dušička moc dobře ví, co dělá. I když to moc bolí.

Hlavně si nic nevyčítej. Já jsem přesvědčená, že jsi udělala to nejlepší, co jsi mohla, rozhodla ses v každé situaci tak, jak jsi nejlépe dovedla a Verunka to moc dobře ví. A moc dobře ví, co k ní cítíš.

Jen dodávávám (a myslím, že Ty s tím zrovna problém nemáš, ale jen mne to napadlo, tak to připíšu) - neboj se truchlit, být smutná. Dovol si to, všechny emoce, i hněv. Znám i to, co se stane s člověkem, když si to nechce připustit. Když se uzavře a stáhne a stane se ztělesněním chladu. Třeba moje babička, ta přišla o tři děti. O některé z nich způsobem, že se mi o tom nechce ani psát. Nicméně její nezpracovaná bolest se táhla dál a dál... a pak se její přístup samozřejmě odrazil na dětech, které měla potom. Zkrátka přístup "Hlavně se k nim moc nepoutat, nic necítit, abych to už nemusela zažít"... ale to je asi normální obranná reakce organismu. Nelze jí to vyčítat.

Chci jen říct - někdy se prostě nedá nic dělat. Je to strašně těžké téma a já budu nadosmrti obdivovat každého, kdo si takovou bolestí musel projít. Na těch lidech je to pak znát - ale v pozitivním slova smyslu. Jsou to neskutečné silní lidé, a když přijmou vše, co se stalo, jsou i neskutečně milující a plní vnitřního klidu a míru.

A já věřím, že Ty budeš po tom všem opravdu úžasným člověkem. Neboj se ničeho. Nic jsi neudělala špatně - právě naopak. A jednou se Ti miminko vrátí - uvidíš.