Jóga a duchovní praxe - Diskuze a zkušenosti

Bosch » Drahomiluše jo, taky orgie tam vznikaly..
a mnohem více pedofilie než v běžné "neduchovní" společnosti.

Drahomiluše » rigpa Možná to někomu bude připadat legrační, ale sexuální energii ženy dovedou využívat a přeměňovat ve výtvarné činnosti...to je vysvětlení, proč v klášterech vznikaly ty nejkrásnější gobelíny.......

Drahomiluše » rigpa Když ke mně přijde emoce strachu, jakoby se na ten strach "dívám" a říkám mu - "proč jsi přišel?"..........a jak se na něj dívám, on se tak nějk rozustí, rozplyne.

Drahomiluše » rigpa Dějí se kolem nás zvláštní věci, sice se to netýká ani jogy ani meditací, ale mám divnou zkušenost.

Připomělo mi to Heslo, jak píše o nemocech z minulosti.

Starala jsem se asi půl roku o velmi nemocnou paní, byla pak už jen ležící a velmi zlostná....budila nás i v noci....paní nakonec zemřela.
Necítila jsem se moc dobře, bylo mi divné, že jsem začala mít "její potíže" - tedy s vlasama, očima, zuby, dásně, klouby............

Byla jsem zrovna objednána k ženě, co čte z aury............
načetla si mě a dost zděšeně na mne zírala - "vy s něčím marodít ? máte uvnitř v celém těle hrozné chvění" tak jsem jí to vylíčila.
Byla jsem jak magnet a potíže té nemocné paní jsem do sebe natáhla,
naštěstí ta žena, co čte z auty, pracuje s velmi silnými energiemi a vše ze mne stáhla, ovšem trvalo šest týdnů, nežli se mi ulevilo.
Nebýt toho, zřejmě bych se dost vážně roznemohla.

Drahomiluše » rigpa jsme takoví teoretici - pitvalové, možná se ještě někdo další přípojí

Drahomiluše » endymion Rozum jakoby nás někdy brzdil......

jsem ted na cestě..........tedy na cestě na terasu a tam se budu trochu slunit, neboť sluníčko je nyní tak vzácené

endymion » Drahomiluše pretože najprv je potrebné odpracovať si ťažkú-zrelú karmu - počas tohto obdobia sa hodne naučiť...hlavne súcit, pokora...vyčistiť a rozpustiť si podvedomé bloky...až potom - je ukázané a intuitívne zažívané - akou cestou ďalej pokračovať...vôbec to nemusí byť to, čo sme si predtým rozumovo vybrali

Drahomiluše » endymion Tato rada zní jednoduše......ale......asi to bude bude obnášet kapku na sobě máknout a to už jsme zase na "duchovní cestě", proč ale, když tu všechno je

Bosch » Drahomiluše no a proč myslíš že se stále nikam nehýbu?

Drahomiluše » rigpa Děkuji

rigpa » Drahomiluše Ano stává se to i spontánně. Není to totiž nic, k čemu by se člověk měl dopracovat. Je to v něm stále přítomno, je to naše opravdová přirozenost být toho součástí. Zažíval jsem to docela často jako malý kluk. Povětšinou jsem stál na kopci a koukal do krajiny a přišel ten okamžik. Říkal jsem tomu hmotné štěstí. Nebyl k tomu vlastně žádný důvod a nedalo se to samovolně vyvolat i když si to člověk přál :-). Ona celá ta naše pouť je vlastně jen k sobě samému, k návratu do stavu přirozenosti, jehož jsme součástí a z něhož náš odnímá právě všechen ten nános osobnosti a identity.
Tohle není jediný stav, který se objevuje přirozeně. Pokud jsem psal, že je nutné se zastavit a zbavit se myšlenek, pak ten stav prázdna každý zná. Je to ono koukání se "doblba". je to prázdnota bez myšlenky, jen v ní není ona jasnost, tedy uvědomění si toho stavu. To přijde až ex-post. Tenhle zajímavý a přirozený stav po letech praxe zmizí a i když se člověk takto mentálně zastaví, tak si je toho vždy vědom. Už to není to původní koukání doblba :-)

Drahomiluše » Bosch jsi hadí muž ?

Bosch » Drahomiluše to máš dobré. já se třeba nepohnu dál, dokud sám sebe nenakopu do prdele.

Drahomiluše » streep delší dobu vnímám, že bez meditace se nepohnu dál

streep » Drahomiluše len stačí mať viac uvedomenia... a to uvedomenie sa práve dá nacvičiť v meditácii :-)

Drahomiluše » streep Nevím, co to bylo.......je to úplně jednoduché a prosté...........ale když to budu chtít, tak to nezažiju

Drahomiluše » streep Také si říkám, že vše dobré i špatné se jednou změní, ale asi ne dost často a dost důrazně. Hezky jsi mi to připoměla

streep » Drahomiluše tak si to zažila

Drahomiluše » streep Bylo to v krásné přírodě, lesem, horami, nádhera a vše špinavé jakoby
z nás odcházelo a mysl fakt mlčela, protože člověk měl jiné starosti....
aby se vydrápal na další kopec...nebylo to nutné zlo....

Drahomiluše » rigpa A mohlo by se stát, že by se člověk trošičku, spíš asi nepatrně přiblížil tomu stavu, co tu popisuješ.....na malou chvilku, ale při tom
v tomhle směru na sobě nepracuje ani v životě, ani v tu chvíli ?
Ta chvíle mi nejde z hlavy a jak čtu tvoji odpověď, připadá mi,
jako bych to zažila včera a tvoje slova....kdy se prázdno spojuje s jasností, ta mi to hodně připoměla. Ve mě prázdno a ticho, nic nemusím, jenom jsem....
Dalo by se to nazvat také jako takové samotné prosté bytí, jenom ...já jsem a už nic...?
Ale nebylo to naprosté nic, bylo tam hodně zvláštní silné štěstí.....
Byla jsem na vycházce v přírodě, seděla na lavičce a kousala do svačiny...taková prozaická situace....
Ještě jsem se nikoho na tohle neptala, nebylo koho.

streep » Drahomiluše nelpění treba trénovať... mne pomáha filozofia, že všetko čo má začiatok má i koniec, a že všetko čo máme aj tak raz stratíme. mladosť? krása? všetko časom stratíme, pominie to.to sú fakty a nielen pekné a príjemné veci, ale aj tie "zlé" - rôzne problémy, bolesti - všetko ma začiatok i koniec. Tak je zbytočne na tom lipnúť. všetko čo existuje má začiatok i koniec... a ak sa s tým zmierime, tak to je asi to osvietenie :-)

streep » Drahomiluše ...byly jsme záměrně "vláčeni" po horách....proto, aby se nám vyčistila hlava a zastavila mysl......moja skúsenosť je, že áno, dá sa to v pohode dosiahnuť a áno takéto "vláčenie" po horách môže byť veľmi očistné . Podľa mňa len závisí koľko v tom bolo vnútorného odporu, alebo možno nútenia sa do niečoho, možno strachu, kritiky atd.neviem.. ak si to vláčenie "vychutnáme"a príjmeme s tým spojene veci( mokré šaty, boľavé nohy, pľuzgiere a pod. - to netreba nejako zvlášť riešiť, lebo momentom zastavenia sa vymeníme šaty, bolesť sa zjemní - to utrpenie vlastne končí )....takže ak si to vláčenie sa po horách užívame, sme sústredení na svoje kroky... vnímame tú nádheru hôr...v určitej chvíli tá myslel proste stojí, nekecá, je tu len to vnímanie seba, okolia krásy ...len uvedomenie....
ale ak to vláčenie berieme len ako nutné zlo, ktoré si vôbec neužijeme.... tak asi k tej očiste nedôjdeme :-)

rigpa » Drahomiluše No u nás běžných lidí, jakožto i u těch výjimečných :-), je lpění nebo odpor vždy základem přístupu k vnějším věcem. A pak je tu ještě to, čemu nevěnujeme pozornost, ale to jde v tomto ohledu mimo nás. A tomu lpění, nebo oporu se říká ego v pojetí hlubokých nauk buddhismu. Ego jako dualita a nejednota, nikoliv jako projev nějakého našeho negativního vztahu k něčemu, sobě a nebo někomu tak, jak se to mnohdy vnímá zde na západě. U obého, jak lpění tak odporu, je to vždy odrazem toho, že vnímáme svět odděleně, na pozorovatele a pozorovaného. A právě tady se ukazuje nezastupitelná zkušenost stavu, který přichází skrze meditaci, kdy se prožije stav bez této duality. Stav a zkušenost, kdy se prázdno spojuje s jasností a mizí ona individualita a rozdělení na pozorovatele a pozorované. Tomuto stavu se v buddhizmu říká Rigpa, prvotní stav, ve kterém se nachází mysl. Nebo Brahma v hinduizmu :-)

Drahomiluše » rigpa Ve tvém dlouhém článku na konci čtu o "lpění"......to je velký problém nás "běžných" lidí, to lpění je tedy strašná zátěž, nebo jak to vyjádřit,
jak se člověk něčeho pustí, to je opravdu velká úleva, ale proč to jde tak ztěžka ?
Už dávno jsem si někde opsala:
"Vše, na čem příliš lpíme,
musíme ztratit.
Protože nic pozemského
nemůže být cílem,
může to být jedině prostředkem."

Ne že bych tomu dokonale rozuměla, hlavně tomu konci, ale přesto to mám u pc, protože to "lpění", to mi dost vadí.......

rigpa » Drahomiluše No ano, dá se tak unavit tělo, že se na chvilku zklidní i mysl. To je ta krásná chvíle po dlouhé manuální práci :-). Je to nicméně extrémní přístup ve vydání energie. Samo mlčení nemá s tou tůrou co dělat. Je to extrémní změna vědomí. To můžeš aplikovat na jakýkoliv smysl. Rád jsem experimentoval s tmou, nebo jen se zavázáním jednoho oka, třeba na několik dní. Nebo s dechem. Už po hodině se vědomí začne měnit a bouřit :-). Změnu vědomí zažíváme přece mnohokrát za den. Když se najíš, když máš hlad, když se unavíš, když spíš, když medituješ, když si dáš alkohol, když více nebo méně dýcháš. Jsou to jemné změny vědomí a tak si je nepraktikující člověk málokdy uvědomí a nebo zařadí. O to více na začátku fascinuje velká změna vědomí extrémní formou jako to o čem píšeš, nebo třeba holotropní dýchání nebo drogou. Takové extrémy však nepřinášejí trvalou a hlubokou změnu vědomí, se kterou se pojí změna vnímání a chování na trvalé úrovni :-)