Doteky člověčí - Diskuze a zkušenosti

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Nadarja, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Věřte nevěřte, dle mých učebnic jsme rasa distančního typu! Nechápu. Mně osobně dotyky vůbec nevadí (um, když se mi na krk pověsí individuum, co mne začne hned za rohem pomlouvat, to nepočítám) a tulím se často a ráda.

ži.va » atraM jj, ale jsem tak ráda, že mi to došlo a i díky téhle diskuzi, díky moc astro

už zas vím, na co si mám dávat pozor a na co se zaměřit u sebe samotné, protože je mi jasný, že jsem si je k sobě přitahovala...a pak se divím, že jsem nešťastná a nemám svoji individualitu...tyyyy jo, zapadá to jak puzzle, paráda...ještě jednou dík!

ži.va » atraM ja nerekla ze vsici chlapi ... ale ti, se kterymi jsem mela tu "cest" neco mit ...nevim, ale myslim, ze i hodne dalsich to bere podobne, ale zase ja jsem piskle jeste, takze by to melo byt spis "chlapci to mají jinak"

kvitek je to jak živa voda pohlazeno polibeni nebo se jen letmo dotknout jsme s manželem 18 let a když někam jdeme držime se za ruku někdy jsme asi okoli pro smich řikaji si po tolika letech ale nam to nevadi

rendulka » atraM jo chapu
uz budu hodna

atraM » ži.va -jo a s tím, že to prý "chlapi mají jinak" nějak nemůžu souhlasit...
Je teda fakt, že se jich tu moc neozvalo, ale nakonec - ono k nim víc patří takové to "nerozpitvávat a konat"...

atraM » ži.va To je drsný, ti "přivlastňovači"! Trochu mi to připomíná hafíka, co si občůrává patník, když to tak vyprávíš...

ži.va Jsem spíše tlapkací typ (mimochodem miluju slovo tlapka ), hlavně pokud jsem s přáteli, které mám opravdu ráda, tak prostě objímám a tlapkám, na ženy i muže. Myslím, že to šlo na sraze taky dost poznat...ale zase netlapkám na každého. Když vidím, že ten člověk takovou náturu nemá, byť je to hodně dobrý přítel, tak na něj za každou cenu nešahám. A taky nemám ráda, když už se to s tím přehání, i když mám hranici dost daleko, ale pak v určité fázi, kdy se to přežene, tak ztrácím pocit svobody, pokud je těch doteků už moc a třeba dnes ráno jsem si uvědomila ( na základě včerejšího večera, kdy jsem se byla bavit s přáteli), rozdíl mezi dobrosrdečným tlapkáním, od kterého nic člověk neočekává a mezi držením na uzdě, a dotekem jako formou cedulky: "teď na tebe šahám, a teď mi patříš"... tohle je hodně časté u pánů si myslím a když jsem si to tak přemítla v hlavě, mé bývalé vztahy, tak to sedí do puntíku...přítel neměl rád moc doteky ve smyslu "jen tak", nebyl to jeho způsob projevování lásky moc, nebo možná ano, ale já to potřebovala trošku víc a on to neprojevoval...a když jsem dostala mazlící a tulící náladu, tak on to automaticky bral jako náznak k sexu. Nikdy jsem mu nevysvětlila, (resp. vysvětlila asi, ale on to tak nikdy nebyl schopný přijmout, říkal že ho trápím, a že chlapi to mají jinak, že se neumějí jen tak mazlit, nebo že jednou ještě jo, ale že pořád to nejde a že prostě by to mělo skončit právě tím sexem...a že jsem zlá, že ho jen provokuju a pak nic , ale já to tak nebrala ....a pak jsem si asi dost vybudovala ohledně sexu komplexy, doteď to nemám zpracované v sobě)že já to tak neberu a vznikaly z toho dost mezi námi konflikty...a když na mě sahal ve společnosti, tak teď si zpětně uvědomuji, že to bylo vlastně tak, aby ostatní viděli, "tak a ta je moje"...a v podstatě i další moji ex to tak asi brali...ty jo dost drastický uvědomění takhle při sobotě při ránu...

atraM » hela215

To je pěkně řečeno, s tím, že při fyzickém doteku těm lidem tak nějak víc rozumíš...

U mě to asi funguje jinak - pokud nemám ty lidi dřív pořádně ošahané nějakým jiným svým neviditelným způsobem, tak mám pocit, že mě ty hmatatelné doteky spíš ruší v tom ,abych se na ně mohla opravdu soustředit.

Dost zajímavej zážitek v tomhle směru mám třeba z období, kdy jsem měja jednou týdně ve výtvarce skupinku předškolních dětí.
Vždycky jsem se na sebe vzájemně moc těšili...
Jenomže některé ty robátka byly tak spontánní... a otlapkávaly mě jak blázen.
Jedna holčička dokonce dělávala to, že když šla do třídy, brala to s rozběhem a vrhala se mě obejmout na přivítanou.
Na jednu stranu to bylo moc milé, dojemné a srandovní, těšilo mě to, ale stejně jsem to musela chvíli nějak vnitřně "vyrovnávat"...

atraM » Ilon spí s měsícem Taky vystřelíš, když dojde na věc?

atraM » KOZLÍK

atraM » Nuna Jo, ale tomu páru, o kterém jsem mluvila, funguje tělesná chemie jak blázen - a přitom slečna "netlapká"...


Že by ten komunikačně - fyzicko - srdeční kanál otevíral jen jeden z nich a pro druhého to byla spíš jenom smutně fyzická záležitost?

atraM » Nuna To je fakt rébus, tohleto, protože doma jsem absolutní tulič otlapkávací...
Taky třeba nejradši maluju přímo prstama, rovnou do barev bez štětců, o hlíně ani nemluvě,
ale přitom se se cítím líp, když si k sobě zbytek světa můžu fyzicky pouštět vemi, velmi zvolna...
A to jsem se to vlastně ještě "vědomě" musela učit (teď už třeba vůbec nemám problém udělat hodinovou masáž téměř cizímu člověku a bude mi to i příjemné).

Ale právě mě napadlo, že tu možná může hrát roli něco takového, jako mechanismus nebo způsob, jakým člověk vlastně navazuje kontakty.
(Něco jako používání živlů... nebo...asi mě ještě nenapadlo, jak to vlastně označit)

Když se třeba seznamuju s materiálem, se kterým zrovna pracuju, potřebuju si na něj šáhnout téměř okamžitě, smyslově si ho vychutnat.
U lidí zřejmě začínám s nějakými jinými čidly či co, takže to fyzično zřejmě přijde na řadu až nakonec...

atraM » Ladislava*eL

atraM » Nuna To musí být síla, když má člověk vedle sebe takové kontrasty... Mirek mi zrovna vykládal, že takhle úplně protikladně to měli odmalička nastavené jeho synovec a neteř.
Tak snad tam opravdu hraje roli něco vrozeného...

Nuna » atraM Duševní soulad a fyzická přitažlivost jsou dvě rozdílné věci.
S někým Ti bude tak dobře,že budeš mít pocit,že Ti praskne srdce a přitom fyzicky Ti takový člověk neříká vůbec nic.
A obráceně - někde funguje chemie a ty duše jsou mimo toho.

atraM » janey82 No, to by mě taky zajímalo, jestli se to člověku může proměnit... Možná snad v závislosti na tom, jestli to bude nějak u sebe měnit i protějšek? Těžko říct.
Znám třeba lidi, kteří se sešli a jsou celí paf z toho, jak jim to spolu klape po fyzické stránce, ale mimo to se "za běžného provozu" ne a ne jen tak asexuálně dotknout či pohladit...
Jednomu z nich začíná pomalu ale jistě krvácet srdce a druhý je tak spokojený...
Tak právě přemýšlím, čím to všechno vlastně je.

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Luboš1, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
krásné téma je docela zajímavé kdy se potkají dva typy jeden otlapkávací u drehej neotlapkávací. Viz já a moje teta mám ji moc rád ale vždycky se radši držím kousek dál ty její výpady nezvládám U partnera mi to nevadí to jsem taky v modu otlapkávání řekl bych až moc. Ale jinak mám rád ten svůj metr kolem sebe. Pro některé jedince dávám přednost jednotce km

hela215 ahoj.tak osobně to mám nastavené tak,že pokud se někoho dotknu,tak nějak mu víc rozumím.ty svoje dvě zvířata bych otlapkávala a muchlovala stále,hlavně když zlobí,to mám chuť je zmáčknout trochu víc jinak třeba v běžném chování,mám tendence chovat se takhle přirozeně,tak se nechám osahat třeba od starých babiček,pro ty jsem tady objektem zájmu s manžele je to horší,prostě tam to odcizení nebo netykavství je a velké.prostě to nemá rád.tak si to užiju jinde.kdybych na vás na nějakém srazu nějak moc sahala,tak nejsem úchyl jen komunikuju

už zase ocelová žena Ahoj!
Jsem otlapkávací, my jsme vůbec taková zvláštní rodina, s touhle situací mi vyvstala v mysli ještě jedna věc: mávání při loučení. Jsme totiž fakt mávací rodina...
Kdybych nemohla mít fyzický kontakt, jsem úplně vykolejená. A kdybY partner nebyl otlapkávací nebo by mu to vadilo, zbláznila bYch se. Co to ale je?
Na druhé straně moje mamča je studený čumák. My obě se ségrou jsme prostě jiné a jsem za to ráda. Připadá mi to takový víc člověčí...

Ilon spí s měsícem Jsem netýkavka nedůtklivá/impatiens no-li tangere/

bojka-new Jako každá bytost i já miluji doteky a také je ráda rozdávám.Někdy příjemý dotek a pohled do očí řekne víc jak tělesné splynutí.

Nuna » atraM Ono už to i na těch srazech je znát - kdo je "otlapkávač" a kdo ne. Někdo se na Tebe nadšeně vrhne aniž by Tě znal a někdo si drží odstup i od lidí,kteří jsou mu vlastně blízcí.
Z Tebe to "kouká",že Ti to moc pod nos nejde,ale to mě neodradí,na příštím srazu Ti zase skočím po krku.

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Ladislava*eL, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Myslím,že u mě netřeba slov.Viděla jsi na vlastní oči.

Nuna Jsem tzv.kontaktní typ.
Ale na druhou stranu přiznávám,že ke všem lidem tu potřebu dotýkat se jich necítím.
I když jsem vypozorovala poslední dobou,že i tam,kde neproudí energie,nebo kde je energie vyloženě negativní a jdu a dám tam ten dotek,rázem se to jaksi zklidní.
Rada by tedy mohla znít - "Šahejte i na své "nepřátele"

Ještě k tomu partnerovi - nevyberu si jako partnera člověka,který takový není naturelem. Asi taky jedna ze "zásad" při výběru,protože i tady by mohla časem vzniknout třecí plocha a v tomhle směru by to bylo obzvláště bolavé pak.

Bohužel tohle neovlivním u dětí,velkej synáček je nekontaktní až běda / nepřičítám to jeho pubertě,kdy v tomhle věku děti nemají potřeby svoje matky objímat,byl takový vždycky/ zatímco malý syn by mi visel na krku neustále. To je sice pro mě jakási kompenzace,ale vůči druhému synovi pak mám jakési "pocity viny".Zbytečné samozřejmě,pokud on tu potřebu nemá,proč já bych se s tím trápila? Ale není to prostě příjemný stav,kdy dva se mazlí a jeden sedí opodál jen je pozorujíc. Navíc je to podivné,ale přesně takhle jako on jsem se v pubertě chovala já taky. Zoufale jsem chtěla a přesto jsem to nedokázala. Pak jsem tu fyzickou lásku hledala u svých partnerů a vedlo to dost k bouřlivým stavům a vztahům.
Ale to už jsem kapku odbočila.