Doteky člověčí - Diskuze a zkušenosti

ži.va » maty.k já nevím...mám pocit že zas nic nevím...vůbec nic

prostě už to neřeším, ať si dělá co chce

ži.va » Nuna děkuju, máš pravdu, tohle jsem potřebovala číst...zase bych se v tom moc nimrala...jaký že bylo to heslo HOlic? poslat všechny do prdele???

Najdise.cz » ži.va Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele maty.k, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
To je možné, ale když vystřízliví tak to zapomenou, tak k čemu to je???

ži.va » maty.k s některýma to smysl má, protože jen tehdy jsou upřímní

Nuna » ži.va Je to pryč?
Tak se v tom nemimrej!
Že ses neshodla s jedním neznamená,že všichni jsou stejní.
Právě - máš co dělat sama se sebou, tak se nesnaž pochopit ještě druhé,potažmo takové plémě jako jsou mužští.
Ne fakt,tohle nemá cenu.ˇ
Nebo to chceš vyřešit dřív,než najdeš někoho jiného? Aby se historie neopakovala?
Já Ti v tomhle neporadím,já mám k sexualitě vztah velmi otevřený až amorální,mě už nerozhodí nic mám dojem.
Za prvný a za druhý to není asi téma do debaty.

Najdise.cz » ži.va Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele maty.k, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
S nalitým člověkem se nebav ani po telefonu, nemá to smysl

ži.va » Nuna jj, tu scénu si pamatuju a něco podobného mi říkával mu ex (mimochodem teď jsme spolu mluvili po telefonu, byl nalitej a já s ním debatovala na toto téma.... a je mi děsně...protože se v tom nevyznám, nevyznám se sama v sobě a už vůbec ne v chlapech )

Nuna » ži.va ..Chosé šel na pivo,tak se budem tulit spolu,pojď..

..kde je hranice mezi tím,co je ještě mazlení a co už vyzývavost to Ti nepovím,to asi každej bude mít nastaveno jinak..
..ženská to vnímá a dovede to během vteřiny přehodit,u chlapů mám dojem,že to nechápou vůbec.. partneři.. ale třeba je to jen moje špatná zkušenost..

Vzpoměla jsem si na scénu z Vratných lahví,jak tam říká Macháček Wilhemové "... my když se dlouho jen líbáme, tak nás to pak bolí" ..tak tam asi někde bude ten zakopanej pes, protože mužští myslí tím orgánem co není v hlavě..

ži.va » Nuna asi jo....ale nemluv o tom, bo se chcu už zas tulit

ži.va » atraM jojooo, opičky, a třeba kotě, to se ti cpe na klín a chce hladit, i pes ti strká hlavu pod paži, abys ho hladila...

ži.va » Nuna nemotáš, taky mám svoje dva brášky a rozumím ti....a Rotana, to je prostě mééďa náš, toho kdybych si nemohla otlapkat a skočit mu kolem krku, tak bych asi žuchla do rybníka...a přesně jak píšeš....je zajímavý, že ti kamarádi to většinou chápou ale jak jde o partnera, tak ten to tak nechápe a při sebemenším ťuťuťu, by na tebe skočil...(nevím, možná mám posunutou hranici ťuťuťu, můj ex říkával, že to už není mazlení ale vyzývavá provokace a přitom mě to tak nepřišlo...chjooo )

Nuna » ži.va To už je další otázka - proč se vlastně lidé tulí? Proč máme tu potřebu se otlapkávat,hladit, objímat...
Zklidňujeme svoji vlastní energii,která nás někdy přesahuje a nezvládáme ji.
Hledáme útočiště,pocit bezpečí.
Chceme se podělit o nějakou radost nebo smutek a nemáme na to slova.¨

Asi bychom našli víc odpovědí.

atraM » ži.va Někdy mám takové veselé podezření, jestli to vlastně není něco podobného, jako když si tlupa opiček vzájemně vybírá vešky...

- hlavně při tom ani nejde o ty vešky, ale o to poklidné pouto ve smečce.

ži.va » atraM ty já bych neřekla že to je o erotickým náboji, soudě podle sebe...(a mojí venuši ve štíru, která mi umí dost komplikovat život občas ), ono to bude někde jinde ty příčiny, možná bych se nebála ani jít třeba hledat do dětství, potažmo do minulých životů...

Nuna » ži.va Klasika - mužští si vždycky jakýkoliv náznak přízně či zájmu vyloží jako sexuální nabídku. Jakýkoliv kontakt je pro ně podnětem k tomu,aby rozjeli tu svoji "hru" na dobytí a jejich ješitnost je pěkně sražena,když dáma najednou "couvne". Couvání je ovšem jejich pohled,oni asi opravdu neumí být nalazeni jen na tu duševní vlnu " Je mi dobře,dotknu se Tě a kus toho dobře Ti předám,protože za to vlastně můžeš Ty" Škoda. Ale přiznávám,že dřív jsem to taky takhle nevnímala,to až nyní,poslední dobou. A srazy toho byly jakýmsi stimulem,důkazem,podnětem - či jak to říct.

Kde je kolega Brujo? Ten by mi to potvrdil. Já ho v životě neviděla a přesto jsem měla pocit,že ho znám milion let. Že jsme někde spolu jako duše pluli tím nekonečnem a bylo nám spolu dobře. A tak jsem se na něj vrhla a vůbec mi to nepřišlo divné - a myslím ani jemu ne - a vůbec mi to nepřišlo nijak vyzývavé,natož sexuální. To samé ovšem Plája, Rotan,Bubo... // doufám,že pánům nevadí,že je jmenuju// a já za tím žádný podtext nemám a myslím,že ani oni ne. Proto jsem taky po návratu domů používala slova,že beru najdisáky jako bytosti bezpohlavní, což možná znělo divně,ale bylo to myšleno v tomhle duchu.

A já to mám i u lidí okolo sebe poměrně dost. V práci mám dva kolegy,kteří mě přitahují,nikoliv fyzicky,ale jako osobnosti,duše chceš li. Vždycky když se někde míjíme, potkáme, musím se jich dotknout, dát jim pusu, vzít je za ruku...uznávám,může to vypadat podivně a určitě to musí vypadat podivně z pohledu ostatních lidí ve firmě,ale oni už si myslím zvykli. Jsou to takové moje duše. Nebo moji bráškové,ty bych otlapkávala pořád a vůbec v tom není sexualita, jen prostě štěstí,že je mám.

Nemotám se do toho moc?

ži.va » atraM ale jo, když nad tim tak přemýšlím, máš pravdu, ono to nebude jen v těch chlapech, jsem si uvědomila, kolikrát za mnou třeba přišel kamarád jen se tak potulit a nic nechtěl, nic sexuálního v tom nebylo, prostě jen mu to chybělo, objetí...a přitom měl třeba přítelkyni...tak co to sakra je???
upřímně: nenapadá mě odpověď

atraM » ži.va ...zase... pokud se mi kdy kdo svěřoval s takovým partnerským problémem, tak to byli většinou kámoši - chlapi...

(A fakt tam nebyl žádný podtext, že bych jim já jako měla "cosi kompenzovat".)

Asi nejvíc mě zasáhlo, kdy se mi takhle jeden blízkej člověk, co byl u nás po dlouhé době na návštěvě, až lítostí rozbrečel když, jsem nás srovnala na pohovce tak, aby se mi při koukání na film opíral zádama o pokrčený kolena... Ženil se z lásky, znám je oba - moc milí a něžní lidi.
A tenhleten deficit mi hlava prostě nechce brát...

houbařící masér » ži.va Souhlasím s Tebou,že by bylo pěkné, kdyby se pánové nechali jen tak otlapkávat. Zajímal by mě názor ostatních pánů...Ale ty doteky mohou způsobovat určité fyzické pochody a rozumím tomu, že pánové mají tendenci směřovat jinam...než by tulící protějšek chtěl.
Jak z toho ven???

ži.va » atraM jj, ale jsem tak ráda, že mi to došlo a i díky téhle diskuzi, díky moc astro

už zas vím, na co si mám dávat pozor a na co se zaměřit u sebe samotné, protože je mi jasný, že jsem si je k sobě přitahovala...a pak se divím, že jsem nešťastná a nemám svoji individualitu...tyyyy jo, zapadá to jak puzzle, paráda...ještě jednou dík!

ži.va » atraM ja nerekla ze vsici chlapi ... ale ti, se kterymi jsem mela tu "cest" neco mit ...nevim, ale myslim, ze i hodne dalsich to bere podobne, ale zase ja jsem piskle jeste, takze by to melo byt spis "chlapci to mají jinak"

atraM » ži.va -jo a s tím, že to prý "chlapi mají jinak" nějak nemůžu souhlasit...
Je teda fakt, že se jich tu moc neozvalo, ale nakonec - ono k nim víc patří takové to "nerozpitvávat a konat"...

atraM » ži.va To je drsný, ti "přivlastňovači"! Trochu mi to připomíná hafíka, co si občůrává patník, když to tak vyprávíš...

ži.va Jsem spíše tlapkací typ (mimochodem miluju slovo tlapka ), hlavně pokud jsem s přáteli, které mám opravdu ráda, tak prostě objímám a tlapkám, na ženy i muže. Myslím, že to šlo na sraze taky dost poznat...ale zase netlapkám na každého. Když vidím, že ten člověk takovou náturu nemá, byť je to hodně dobrý přítel, tak na něj za každou cenu nešahám. A taky nemám ráda, když už se to s tím přehání, i když mám hranici dost daleko, ale pak v určité fázi, kdy se to přežene, tak ztrácím pocit svobody, pokud je těch doteků už moc a třeba dnes ráno jsem si uvědomila ( na základě včerejšího večera, kdy jsem se byla bavit s přáteli), rozdíl mezi dobrosrdečným tlapkáním, od kterého nic člověk neočekává a mezi držením na uzdě, a dotekem jako formou cedulky: "teď na tebe šahám, a teď mi patříš"... tohle je hodně časté u pánů si myslím a když jsem si to tak přemítla v hlavě, mé bývalé vztahy, tak to sedí do puntíku...přítel neměl rád moc doteky ve smyslu "jen tak", nebyl to jeho způsob projevování lásky moc, nebo možná ano, ale já to potřebovala trošku víc a on to neprojevoval...a když jsem dostala mazlící a tulící náladu, tak on to automaticky bral jako náznak k sexu. Nikdy jsem mu nevysvětlila, (resp. vysvětlila asi, ale on to tak nikdy nebyl schopný přijmout, říkal že ho trápím, a že chlapi to mají jinak, že se neumějí jen tak mazlit, nebo že jednou ještě jo, ale že pořád to nejde a že prostě by to mělo skončit právě tím sexem...a že jsem zlá, že ho jen provokuju a pak nic , ale já to tak nebrala ....a pak jsem si asi dost vybudovala ohledně sexu komplexy, doteď to nemám zpracované v sobě)že já to tak neberu a vznikaly z toho dost mezi námi konflikty...a když na mě sahal ve společnosti, tak teď si zpětně uvědomuji, že to bylo vlastně tak, aby ostatní viděli, "tak a ta je moje"...a v podstatě i další moji ex to tak asi brali...ty jo dost drastický uvědomění takhle při sobotě při ránu...