Jóga a duchovní praxe - Diskuze a zkušenosti

rigpa » Drahomiluše Má vysvětlení by byla vždy odrazem jen mé zkušenosti a asi nemám žádnou úplně podobnou. Respektive určitě vizualizace z meditací a nebo očních praxi Dzogchenu, ale nemyslím, že je to to samé :). Nevidím na tom nic špatného. Asi bych tomu nepřipisoval zbytečně důležitost, ale rozhodně bych hledal souvislosti. Kdy to přichází, na co se to váže, s čím souvisí atd atd. Pohrál bych si s tím :)

rigpa » musiúa Mnoho se používá termín Žít v přítomnosti, nicméně málokdo si uvědomuje rozdíl mezi pocitem přítomnosti a stavem bdělosti :)

rigpa » No.4711 Ano je to v pořádku. Není důvod to dělat na potkání, ale má to svou hodnotu ve správný čas :)

heslo Nedávno zde proběhla diskuze o pyramidách našla jsem tam odkaz na zajímavou přednášku pana Valery Uvarova.Myslím že kdo medituje nebo provádí různé duchovní praxe bude velmi překvapen jako já a stojí zato si ji vyslechnout.Hovoří o pyramidách a důvodech jejich využití a mimo jiné o meditacích.Jen zběžně co si pamatuji-když začneme pracovat s energii a začneme ji cítit začíná naše první fyzické tělo rezonovat s prvním tělem energie země a my jsme nadšeni a pracujeme na sobě dál a otvírá se nám druhé tělo a rezonuje se zemí a nám se začne otevírat astrální svět a začneme být štastný ale tam je ta past o které přednáší.Astrální rovinu ve starých textech reprezentuje ďábel který o nás vše ví a začne s námi hovořit.....proto staré texty nabádali lidi aby to nedělali.Vysvětluje co se děje dál a jak toto lze obejít.Nikdy jsem nic podobného nečetla myslím že je to k zamyšlení.....

streep Chcem prispieť a podeliť sa o moje skúsenosti. Stále hľadám, som na ceste. Cca 25 rokov sa zaujímam o rôzne techniky , terapie, rôzne druhy meditácie. Pracujem na sebe. Ale nič pravidelne. Skôr sporadicky. V určitom období som bola dalo by sa povedať duchovne náruživá, ale už ma to prešlo ?
Nerobila som žiadne bojové umenia, joga nič podobné . Len milujem tanec a občas sa idem prejsť a vyčistiť na púti do Santiaga.

Už ani nepamätám presne koľko veľa rokov dozadu si moje telo, bez toho aby ja som dala nejaký pokyn začalo niečo cvičiť. Bez toho, aby som mala akékoľvek základy jogy, čikungu, taiči atd... si moje fyzické telo začalo robiť nejaké ladné cvičenia. Niekedy to bolo 10 min, inokedy ma v tom cvičení moje telo „držalo“ aj hodinu a pol. Nerozumela som tomu, ale nechala som nech „cvičím“len som to pozorovala, čo sa deje.( nie je jednoduché popisovať tieto skúsenosti ? ) hľadala som na kurzoch, na nete.... podobalo sa to trochu na čikung, trochu na jogu v pohybe, ale bolo to niečo iné. Raz niekde pri mori som videla ráno chlapíka a ten cvičil cvičenia, ktoré cvičilo aj moje telo.... povedal, že cvičí staré čínské jogove cvičenia, ktoré boli tajné, alebo zakázané... dynamickú jogu, jogu Soleil.....( moje telo si však evidentne veľmi dobre spomína na niečo, na čo si moja hlava nespomína ?, ale to je fajn.
Okrem toho sa mi stávalo, že napr. pri splne, večer si moje telo začalo cvičiť nejaký súbor asán – potom som z knihy zistila, že som zacvičila kompletnú zostavu pozdrav mesiacu...bez toho, aby som poznala jogu. inokedy si moje telo cvičí ako keby som cvičila s nejakým neviditeľným fyzioterapeutom. A dostanem len v tej chvíli napr. len úplne jednoduchý pokyn – dotiahni, vydrž, môžeš uvoľniť. Ale je to len ako pocit, nie hlas. Inokedy zas sa mi napr. stávalo, že po riadených meditáciach, keď som zas precítila telo, tak som začala chodiť rovná ako sfinga, len ruky si robili nejaké mudry, sprevádzané veľmi minimalistickými pohybmi rúk. Inokedy zas napr. keď som si pustila nejakú tibetskú hudbu, tak sa začali také tie rituálne poklony – doľahunutia celým telom a tvárou na zem a tak a naspäť a tak dookola, tak ako sa modlia v Tibete....vždy všetko bez toho, aby som poznala tieto praktiky.
Vždy pocit po týchto cvičeniach je to zrelaxovanie, energeticky nabitá, veľa vnútorného tepla, veľmi malá potreba spánku, totálne bdelé vnímanie tu a teraz, koncentrovaná, vnímanie silnej energie na tele, hlavne na rukách... neviem to celkom popísať, niekdy asi tranz.. tak rôzne. Niekedy to trvá dlhšie, niekedy kratšie.

Tak som v minulom roku začala chodiť na kurzy jogy. V lete som bola na týždenný intenzívny kurz jogy. Od rána do večera rôzne techniky. Rozcvička, očistné techniky, príprava na asány, asány, dýchania, meditácie, dookola celý deň, celý týždeň. Skúšali sme tam aj napr. dervišské tance aj iné veci. Osobných skúsenosti veľa, okrem vyššie uvedených aj veľmi veľa. Ale summa summarum ten pocit je často ako keby ste mali motor od Ferrari v kasni od Trabantu ?. Teda to čo ma postretlo a čo sa mi deje cítim ako nejaký dar, ktorý však ešte neviem celkom dobre využiť. Viem, že by som to mohla na niečo využiť. Dúfam, že nájdem inšpiráciu, informáciu, vďaka ktorej prerobím kasňu Trabanta na niečo iné a využijem potenciál Ferrari, aby som povozila seba, alebo aj iných. Ďakujem Rigpa, že si otvoril tému. A ak máte niekto podobné skúsenosti, alebo nejaký koment k mojim skúsenostiam poteší. Ďakujem

No.4711 No abych nebyla daleko od tématu diskuse, tak myslím, že nenašel jsi možná proto, že je to docela dost osobní záležitost. Já za sebe můžu říct, že se o své zážitky z meditace dělím jen výjimečně (spíš vůbec) a přijde mi to tak v pořádku.

Drahomiluše » rigpa Zajímá mě tvůj názor......chodí za mnou domů takové malé, mihotavé, třpytivé hvězdičky, malé, větší, někdy se zvětšují, roky mne navštěvují, jednou jsem přišla z vycházky a měla jsem jich plnou kuchyň...měla jsem za to, že se mi takto ukazují Andělé. Pak mi bylo vysvětleno, že je to vlastně chyba při meditaci, někdo vidí obrazce, někdo slyší zvuky a pod. a proto dál už mi to nejde v té meditaci pokračovat......Jenomže se objevují a já se v tu chvíli vůbec o meditaci nepokouším...je to pro mne záhada.
Neobtěžuje mne to, naopak, je to milé....i jsem si je namalovala.
Měl bys pro mne nějaké vysvětlení ?

Najdise.cz » rigpa Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele musiúa, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
ano, a neříkám přeci, že člověk nemá dělat nic, spíš jsem chtěla naznačit, že na člověku a na tom co dělá, nebo nedělá, až tak nezáleží - to ego si právě myslí, že ano, že nějakým cvičením, nebo zasvěcením něčeho dosáhne, nebo dosáhlo... pokud má člověk štěstí, Bůh mu to všechno sebere a pokud má člověk štěstí dojde mu, že to nebylo nic.... křesťani říkají, že víra je dar a mají pravdu. Člověk sám nedosáhne ničeho a neudělá nic, může tomu jenom připravovat cestu... sami nikam nedojdeme, Ono to dojde k nám.... je to jako s ohněm, někdo může věřit tomu, že tím, že jej zapálil jej stvořil, ale moudrý člověk ví, že jen umožnil ohni, aby se projevil...

"Ani ne moc Sebe, ani ne moc Boha" moje oblíbená věta z oblíbeného filmu

jinak líbí se mi cos napsal a tak nějak není co dodat

rigpa » musiúa Jedno tibetské přísloví říká "dokud to není všechno, není to nic". To je aplikováno zejména na cestu poznávání a hledání a nalezení. Zejména zde, na západě, se projevuje, já tomu říkám názor ega, přístup, že všechno tu je v nás již obsaženo a tak není potřeba nic hledat a nic dělat. Je to možná podobná krajnost, jako onen určitý fanatismus duchovna, jak o něm píšeš. A s tím určitě souhlasím. Každá krajnost je nerovnováha. Je velkým klamem naší oddělenosti, že vlastně nic nemusím, že to všechno již mám. Píši to jako člověk, který se tím také určitý čas opájel. A byl to odraz jen mé vlastní lenosti a pohodlnosti, nic víc. Ano prostota života vytváří dobré prostředí, ale nijak bych si to neidealizoval. Ona posedlost sebou sama se ukazuje všude. V tom skromném prostředí mnohdy naopak o to víc touhou a závistí. Strach, identita a oddělenost, ego. Ono se to ukazuje všude a v mnohých formách. "Ani ne moc Sebe, ani ne moc Boha" říká jeden šaman v jednom filmu :-). A něco na tom bude. Najití harmonii a rovnováhu. Nesednout si na zadek ze sebe, z duchovnosti, ze života. Být toho součástí. A tak každý je na cestě a každá cesta je jiná a pro mne je opravdovým ukazatelem stavu bytosti to, jak laskavý dokáže zůstat ve vztahu k okolnímu prostředí ve chvíli, kdy ono prostředí je nelaskavé k němu. .

Drahomiluše » rigpa Píšeš "Je to cesta ne samotný cíl"....roky mi zůstala v hlavě věta z jedné knížky "Cílem je cesta...."./Cesta pokojného bojovníka/.
Ano, přesně, mysl mám hodně rozptýlenou....
Halucinogenní prožitky mi chodí, jsi druhý, kdo mi to takto pojmenoval, všichni ostatní tvrdí, že jsou to Andělé........dopíšu to odpoledné.....

rigpa » Drahomiluše Já si nedokážu představit, že se dá vůbec definovat co je pravá meditace. Jeto cesta ne samotný cíl a tak asi nejde kodifikovat kudy jít. Je to asi jako s ásanou v joze. Tam kam se dostaneš a jak to právě děláš je nejlépe, jak to v tu danou chvíli a pro tu danou osobu jde.
Jinak samotná meditace na svíčku je starý zenový trik pro ty, kteří začínají a jejich mysl je natolik rozptýlena, že není schopna se zcela vyprázdnit. (Tady je patrné, jak je to vyprázdnění důležité :-), že?). Svíčka tak vytváří jednobodovost pro vědomí, které se soustředí na plamen a dech. A jak se říká u této praxe než myslet na mnoho věcí, je lepší se upnout k jedné - což je plamen svíčky. Z vlastní praxe vím, že je velice vhodné pohled (cca 1 m od očí v jejich výšce) trochu rozostřit, respektive zašilhat. Ale opravdu jen mírně, aby aura ohně byla stále jeden objekt. Důležitý je opravdu dobrý hluboký dech (jako u všeho) ustát až přijdou halucinogenní prožitky. prosto to nechat být :-).

Bosch » rigpa ranní stolici nečistíš. to je ta nečistota sama.
ta odchází jako tamas z těla.
ale dá se ten proces dobře podpořit, v podstatě je celý závislý na správném druhu spalování potravy ve střevech. jedno s druhým souvisí. jedná se o agni. a kdo má silný agni je vítěz. v józe jde především o agni.
základní agni je jednotka vědomí. něco jako bajt vědomí. kdo cvičí jógu má mnoho agní jednotek. a je dobré když jsou vázány na tělo podporuje to celkový duchovní vývoj člověka když cvičí jógu.
ale bez jamy a nijamy to jde všechno pak do kytek když se k ní nepřistoupí v praktické oblasti. jóga se cvičí především prakticky i tak že se čistí tělo. není to nic druhořadého je to součást našeho bytí. proto fyzická očista pránájáma a očista stolice (jak říkáš) totiž centrum hoření-střeva. k tomu patří i průplach vody nosem oškrabání jazyku stejné jako mytí zubů. každodenní praktické úkony. ale u toho střevního hoření jde o něco mnohem většího než o ten "akt" na míse.

Drahomiluše » rigpa Moc oceňuju, když je někdo na nesrovnatelně vyšší úrovni v určité oblasti nežli já, ale diskutuje se mnou tak, že tomu rozumím....... a nebo i nerozumím, ale není to na závadu diskuze.
A víš, že ta "svíčka" mě prve zarazila, tak jsem ráda, že ji zmiňuješ, miluju meditaci /která není tou pravou meditací/ nad plamínkem svíčky, ale i je pro mne důležité očišťovat si ruce nad ohněm......
O tom, co píšeš, slyším prvně, ale někdy fakt jsou prosté a jednoduché
věci ty nejlepší a není potřeba nic zlehčovat nebo zatracovat.....

Bosch » rigpa ano to je největší očista.

rigpa » Bosch A to ano, nejdůležitější je dobrá očista ranní stolice. V tom jsme zajedno ????

Bosch » rigpa nerozumím co jsi chtěl říct.
já jen tvrdím že ranní očista a kontrola dechu je důležitá.
na prvním místě je podle mně ale stejně pravidelná kvalitní ranní stolice.

rigpa » Bosch Mohl bych se pustit do spleti diskusí a argumentovat desetiletím praxí swarajogových technik dechu, nebo Tonglenových praxi odevzdání a jejich dvacetiletou praxí. Nebo vychvalovat Mahamudru podle Geše Rabtena :), jenomže to je přesně to, co si myslím, že sem nepatří. Že je fajn sdílet s tím svou zkušenost, ale nepřesvědčovat okolí o tom právém. K čemu bude někomu Magamudra, pokud nemá zkušenost a zasvěcení do Rigpy? Asi k ničemu, jen ho to zmate. A moje zkušenost? Když jsem se vrátil z chrámu LerabLing, kde jsem obdržel hluboká učení na Vnitřní postoj, tak paradoxně nejmilejší se ukázala obyčejná zenová meditace na tu zlehčovanou svíčku. I proto bych se neodvažoval to hodnotit

rigpa » Buddha/2 Ano to je meditace podle Patandžaliho, tak jako lze pojmenovat Oshovu meditaci a mnoho jiných pravdou asi zůstane, že meditace není ničí tak jako jóga, respektive je všech :). A asi to ani není důležité. I meditace je jen cesta a nikoliv sám cíl. Prostředek, který ne bezesporu nenahraditelný. Vlastní meditace bezejména bude však vždy lepší než cizí s velkým jménem a to je také asi důvod, proč se nám praxe jiných nejeví jako ty naše vlastní :)

rigpa » Drahomiluše Rád používám "uvnitřnění", ale pravda je, že pokud je uvnitřnění takové zastavení se a zalezení do sebe sama, pak je to taky jen a jen kus cesty. Opak toho dnes ulítaného bez vztahu ke svému nitru. Pak zase stejně musí člověk vylézt ze sebe a smazat to rozdělení mezi venku a vevnitř. Mezi já a něco jiného, nebo někdo jiný. A tak nějak se dá očekávat, že ten impulz bývá to "být na dně". Taky to pro mne byl mnohdy impulz spojený s iniciací

Drahomiluše » rigpa Hned jsem si řekla, není to náhoda, že jsem narazila na tyto stránky a nyní tu získávám i cenné rady.Výraz "uvnitřnění" často slyším od mého syna, nejdříve začal s Thai-či......vlastně ne..nejdříve byl "na dně", pak přišlo cvičení a vše ostatní.........ještě mi často zdůrazňuje "uzemnění"...hodně je to důležité u těch bojových sportů, ale i obecně.
Nikdy dřív jsem nepřemýšlela nad tím, co to je být na duchovní cestě, ale pak jsem také "byla na dně" a v tu chvíli jsem udělala "radikální rozhodnutí", že být neštastná odmítám....to odstartovalo sérii...jak to nazvat "malých zázraků" - nových přátelství...příležitostí.........

Znám ženu, je to Mág....říká/z legrace/ - si myslíme, že jsme na duchovní cestě, ale z pohledu celého vesmíru jsme takové malé en-ono u cesty......

Hezky se mi s Tebou povídalo, v téhle diskuzy nás provázejí příjemné energie

rigpa » Drahomiluše Asi každý, kdo najde smysl v těchto diskusích potvrdí, že vše se děje tak jak má a někdy to chce jen tomu nechat volný průchod :-) Tolik snad k tomu nakopnutí a dobré energii. Problém s meditací měl určitě někdy každý, kdo meditoval. Asi jako problém s autem u toho, kdo ho má :-). Možná, jsi jen nedospěla k technice (neboť opravdu jde o techniku určitého stav), který by tě naplnil a zaujala reflektoval právě ten tvůj jedinečná stav :-). Ono to myslím nejde jinak, než hledat a zkoušet a furt a stále. Někdy to je tak náročné, že se z toho člověk dokonale unaví a dojde takového uvolnění, že ho to trhne samo :-). Já například neměl nikdy problém s uvnitřněnm, ale právě to mne přivedlo k joze. Od dětských let jsem dělal nevědomé praxe, v šestnácti letech pak začal vědomě pracovat. No a pak přišel extrém ve čtyřiceti letech, kdy po týdnech ústraní a meditací jsem zjistil, e tělo potřebuje také fungovat. No a našel si jogu aby vytvořila harmonii těla a harmonii spojení s niternou praxí

Drahomiluše » rigpa No dobrá, ráda bych se vrátila minimálně k tomu, co jsem dělala jako dítě .....a pak se uvidí.......jednak tato diskuze mne tak nějak "nakopla", ale ještě je tu jedna věc.
Mám ve zvyku koncem roku na příští rok vytáhnout tři karty "Nanebevzatí Mistři" a kupodivu jsem vytáhla Ganéša, Joga, Medituj......je to jasné a Ganéša, ten mi bude nápomocen. Totiž s meditací mám problémy....a nebo, zcela jednoduše řečeno, jsem k ní ještě n e d o s p ě l a

rigpa » Drahomiluše No vidíš a já myslím, že tohle je přesně To, o co tu jde .Ano pro někoho, kdo nepraktikuje moc dlouho se může zdát, že ti dlouho praktikující jsou někde jinde. Možná i ano. Minimálně v tom, že je praxe naučila, jak je to nesmyslná hranice, kdy laik má pocit, že to je jen pro vyvolené. Nebo pro Ty, kteří pro to mají ideální vnější podmínky. Postupně se člověk naučí, že ty vnější podmínky jsou jen a jen odrazem toho vnitřního stavu a odhodlání, které to vnější prostředí využije a transformuje. A velká pravda je, jak moc spolu souvisí meditace a joga

rigpa » tiferett Hezky jsi to napsal. Já bych nicméně nerad nějak odsuzoval i jen to tělesné cvičení jednou za čas. Každý z nás nějak začínal a nikdo neví, kde ta něčí cesta začíná, že? Někdy možná i tím, že se i jen "popreťahuje". Pamatuji se, jak jsem před třiceti lety začínal pouhou relaxací o půlnoci s Československým rozhlasem, kdy mne vedl hluboký hlas pana Moravce. Vtáhlo mě to a mé vědomí prožilo zážitek, které mne táhl dál k hledání

player Já mám jedno životní štěstí. Nemusím se meditativně připravovat. U mě stačí tohle - pustit si nahlas nějaký vokální soubor. V tu chvíli se moje mysl vypíná a meditace probíhá s neskutečně osvěžující intenzitou. Zpravidla to doprovází slzy štěstí.

Nejedná se ale o mantry nebo východní melodie. Prostě jsou to melodie , kde v refrénu zpívá nějaký (nejlépe černošský) sbor. Přihodím malou ukázku.

https://www.youtube.com/watch/…

https://www.youtube.com/watch/…

Ale vím , že tohle funguje na málokoho ,ale zažil jsem už minimálně 3 , 4 takové lidi.