Podělíte se o své oblíbené verše? - Diskuze a zkušenosti

Najdise.cz » Levleon Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Klaret, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Levitace - Nezval

Zbavovat těžké věci tíže
Být chuďasem a kráčet si jak kníže
Jak měsíc přítel snů a cypřiše
umět zvedat moře do výše

Dávati lidským ranám včelí křídla
Létat bez křídel a bez kormidla
Nadlehčit lidský úděl, smrt a děs
a pak i s rakví vzlétnout do nebes!

Marhon kdysi dávno jsem si v knihovně vypůjčila knížku "CASSIOPEIA"
už sem jí nikdy nikde nenašla, ale byla tam, krom jiného, třeba báseň do "trychtýře" i tato básnička, kterou jsem tenkrát letmo očima přelétla a do dnes si ji skoro celou určitě s mírnýma odchylkama pamatuju.

Tma jak v pytli,měsíc svítil,
luh se sněhem zelenal.
Kočár se jak ďábel řítil
pěkně zvolna podél skal.

Cestující vsedě stáli
mlčky v živém hovoru,
střelený zajíc v dáli
běží z kopce nahoru.

Na své fialové truhle,
celé pěkně zelené,
černý blondýn hledě ztuhle
na to zvíře střelené.

Háňa* J.V. Sládek
Nic nechci víc než v duši klid
a žádného víc štěstí,
než co ho ptáče může mít
na květné ratolesti.

Když slunce hřeje z vysoka
a zem je pestrá květem
a vítr duje z hluboka
a mír jde celým světem.

A pochybností neznat hles,
jež v duši nesvár nítí,
- jen cítit, jak je krásno dnes,
a dýchat jen a žíti!

Najdise.cz » Levleon Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Klaret, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Klaret, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Dnes se mi vybavil Frost....

TAJEMSTVÍ SEDÍ

Kroužíme v domněnkách jurodiví.
Uprostřed tajemství sedí a ví.

Najdise.cz » Sosna zvlčelý Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Klaret, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
2x

Žabomut!!!!
Jasně když se žabomut vylíhne zakrátko se potká s básničkami.
Všechny nás to poznamenalo, ne že ne. Někomu to holt vydrží celý život

Sosna zvlčelý A občas člověk najde něco někde, co ho pobaví, potěší... A ani neví, kdo je autor, jen pseudonym Kitty:



O třech malých námořnících
Kitty


Na moři v plechové krabici
pluli tři strakatí králíci.

Cestou je potkali piráti,
hned byli z králíků vysmátí:

"Kampak se plavíte, ušáci?
To si snad děláte legraci!"

Nejdřív se králíci mračili,
jeden z nich povídá za chvíli:

"Na vtipy nemáme náladu,
plujeme na ostrov pokladů,

dobře mě poslouchej, piráte,
když se k nám společně přidáte,

najdeme poklady zajisté
dříve než všeteční turisté!"

Tohle když piráti slyšeli,
byli hned náramně veselí,

prý budou ohromně bohatí,
potom si celou loď pozlatí!

Pirátská fregata - spousty děl,
tohle snad ještě svět neviděl:

Copak je tohleto za triky?
Na lodi piráti s králíky!

Tři malí ušatí chlupáči
odvážně kormidlem otáčí,

znalecky koukají do mapy,
nedbají na mořské útrapy:

vlny a bouře a vichřice,
horko jak v tropické Africe,

plavba je opravdu divoká,
před chvílí přejeli žraloka!

Loď se teď kymácí zběsile,
blíží se konečně do cíle,

u břehu ostrova přistává.
Jak je ta štěstěna vrtkavá!

Piráti volají vesele:
"Povězte, králičí přátelé,

kdepak jsou truhlice se zlatem
na tomto ostrově proklatém?"

Králíci ve vestách plovacích
najednou koukají v rozpacích,

jeden z nich nakrčil čumáček:
"Řeknu to bez velkých vytáček,

přísahám, piráti vážení,
o zlatě nemáme tušení,

tady jsou králičí poklady:
mají tu veliké zahrady,

jsou plné sladkého jetele,
piráte, netvař se kysele,

dál jsou tu záhony salátu,
mrkvičky, zelí a špenátu,

tohle jsou báječné lahůdky
pro naše králičí žaludky!"

Piráti strašlivě zakleli:
"Přece jsme nepluli pro zelí,

co jsme to, pánové, za bandu?
Králíkům budeme pro srandu!"

o o o o o o o

Snad ti ta básnička, čtenáři,
vykouzlí úsměvy na tváři,
teď už jsme na konci příběhu.

Piráti statečně u břehu
chroupají mrkvičku se zelím.
Poradím dětem i dospělým:

Vybíráš z rozličných laskomin?
největší poklad je vitamín!

Sosna zvlčelý Já jsem ujel asi v 16 letech na Skácelovi a to pro mne byla vždy srdeční záležitost. Mám rád i jiné básníky, třeba i básníky - muzikanty (Křesťan, Redl, Nohavica, Plíhal - to vše jsou básníci, kteří své básně zpívají). Ale Skácej je Skácel. A úplně nej jsou jeho uspávanky. Už se těším, jak to jednou budu žabomutíkovi, co už nebude v tu dobu žabomut, povídat na dobrou noc. Tu podle mne nejhezčí zde přidávám:




Uspávanka s bývalými anděly a modrým ptáčkem
Jan Skácel


To bylo dávno, dávno, dávno
a tenkrát dávno svět se dělil
na lidi,
kteří jen tak byli,
a potom ještě na anděly.

Co bylo dávno, bylo dávno,
nás zajímá dnes,
co je dnes,
a v místech, kde dnes kouří město,
stál kdysi dávno hustý les.

Ten les tam ale dávno není,
dva stromy všeho všudy jen,
ostatní lidé přiložili
v kuchyni doma do kamen.

A zatímco především jídla
tak náramě si hleděli,
andělé měli krásná křídla,
a proto byli anděly.

A lidé běhávali pěšky
a sotva popadali dech,
andělé pluli nad vodami
a vznášeli se na křídlech.

A k tomu pojídali slívy
a pěli písně,
troubili,
až se to v lese rozléhalo
a docela i v obilí.

To bylo dávno, dávno, dávno,
dneska už nejsou andělé
a svět se dávno jinak dělí,
na lidi hodné a ty zlé.

A kdo má troubu, pilně troubí,
a kdo má chuť,
ten švestky jí,
nad ním pak poletují ptáci
a z plna hrdla zpívají.

A hodným dětem, věř, či nevěř
(a přikryj se a zataj dech),
přilétne ve snu modrý ptáček
se zlatým pruhem na křídlech.

Proto Ti radím, rychle usni
a velmi spi a spinkej moc
a ptáček zapůjčí ti křídla
a můžeš létat celou noc.

A nad cé uděláme čárku
a bude z něho dlouhé cé
a ptáček,
co ti půjčil křídla,
vyspí se ve tvé postýlce

a ty se zatím budeš vznášet
a budeš výš,
než bývá věž.
Ráno ta křídla zase vrátíš
a nikomu nic neřekneš.

Najdise.cz » Jaňajs Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Klaret, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
To vůbec nejsou marnosti, když si člověk zapamatuje co mu udělalo hezky, co mu pomohlo, když si to připomene a když to pošle dál. Ať je to třeba jen útržek. Třeba to pomůže zas někomu jinýmu.
Víc se zabýváme tím co nám ubližuje, co se nám nelíbí. Tak je potřeba se taky občas pohladit
A já se už třetí den těším co si tu zase na dobré ráno přečtu

il*ča Jacques Prévert

Paris at night
(v Kroupově překladu ) .
Tři sirky jedna po druhé škrtnutá do noci
První abych viděl tvůj celý obličej
Druhá abych viděl tvé oči
Poslední abych viděl tvá ústa
A tma pustopustá aby to vše mi připomněla
když ležíš v objetí mého těla.


Paris at night
(ve Skarlantově překladu) .
Tři zápalky jedna po druhé vzplanou uprostřed noci
První mi posvítí na celý tvůj obličej
Druhá mi posvítí jen na tvé oči
Poslední mi posvítí na tvá ústa
Pak přijde tma hustá a všechno mi to připomene
až se mé tělo nad tvým sklene.
(tenhle překlad mám raději)

Najdise.cz » tulačka Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele tulačka, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Využiji vlny a přidám ještě Krchovského.


Dneska je krásně, slunko pálí
Sanitky slyším houkat z dáli…
Jo, je moc pěkně, je tam hezky
Lidi dnes padaj jako švestky

------------------------------------


Divný sen… Jak z něj ven?! Jdu mezi lidi
Ač žádné nevidím, oni mě vidí
Ženy se křižují a muži diví…
Zdá se mi živý sen, že nejsem živý

---------------------------------------

Poněk nesvůj, úd skryt věncem z chvojí
Ty jsi tak krásná (- možná proto…) nad jiné
Od rána nevim, kde mi čurák stojí
Jak ale vidno – teď a právě – tady ne

bluemotylek jestli můžu ,tak moje vlastní skládanka slov)))



srdce mé žije život svuj
a každý den dává svěžest
do hlubin modrých
očí mých
kdy pohledy nachází jak krásný je svět
kdy pochopíš
že stačí jen najít v každém kroku svém vděk
za to co máš
a oblázky nejsou chladné
a křídla mi dává
poznávat tebe
jako fata morganu
objevit část své
v duši tvé..................

Jaňajs Od malička jsem milovala tyto bláznivé..


Cestička k domovu krásně se line,
lepší je moudřejší než všechny jiné ,
i kdybych ve světě Bůhvíkam zašel,
cestičku k domovu vždycky bych našel.

Je to na prd, je to špatně, ale já si to pametám takto halt z dětství.

A pak další , která mi ve školce utkvěla v téj mysli méj darebnéj



Položili maličkou na vyhřátou mez a nad její hlavičkou
šumí, šumí les.
Není to les jako jiný,
jsou to samé kopretiny.


Jsou to jen kousky , co já si pamatuji .....Ale daly mi něco do života tyto kousky.



No a nemohla bych pominouti Křišťálovou studánku od J. V. Sládka



Znám křišťálovou studánku , kde nejhlubší je les
(ta mě dostala moc)



A ještě jedna (slibuji, že poslední)

Jan Čarek

Tuším že se to jmenovalo " Jak je krásně na světe" ( A také tuším, že už z toho vím prd, přitom jsem ju měla tak moc ráda)



Jen se lidé rozhlédněte, co tu kolem kvítí kvete,
a co studánek tu je
co tu ptáčků poletuje,
a co je tu dobrých lidí,
co si štěstí nezávidí....

Ona byla a je delší , ale celou bych ju už nedala. Moc a moc mě ovlvnila ale, to zas jo. Jsem si dítko bláznivé naivně věřila, že jsou lidi dobří a že nezávidí a přejí druhému jen to dobré. No jo no. Halt je to vše jinako.
Ale tyhle básničky , ty šly mým žitím poráde a asi mě hodně nalajnovaly kamsi. Prostě paráda

Vy tady všici jste znalí moc a já tady písnu takové marnosti... Musím se tomu smáti . Jste halt znalci a já klobúčisko smekám před vámi . Jste halt dobří, že si to vše pametáte.

Najdise.cz » Freja Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Klaret, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Kainar.... :-)

Trošku tý lásky dej mi
věrný srdce mý
věčně tu káru táhnout
to je šílený
šílený
Sevři mě jemně ty jseš jediný
co na svý cestě mám
A jako blues tě na svých ústech
vyzpívám

Freja » Klaret Kainar, Hrabě, Seifert, Šrámek, Nezval...

A třeba Wolker má taky pár krásných
třeba Oči

Nejširší moře lidské oči jsou,
celý svět na sobě unesou,
celý svět v tisíci lodích po jejich hladině pluje:
hvězdy, květiny, ptáci, města, fabriky, lidé,
všechno, co bylo, všechno, co tu je,
všechno, co přijde.

Viděl jsem věci šťastné a líbezné,
jež pro vzdušnost nikdy neztroskotaly.
Viděl jsem hvězdy a květiny, viděl jsem ptáky,
když před zimou do krajin jižních přelétali,
to byly lodě nákladů lehkých, štíhlého boku a labutí šíje,
jež do očí šťastně vždy veplují a šťastně přeplují je,
to bylas i ty, milenko s bílým plachtovím,
přišlas a odešlas, - viděl jsem tě
a už tě neuvidím.

Však znám také věci těžké a nejtěžší,
jež marně vypluly na cestu k ráji,
znám nemocnice a předměstí, lidi, které bůh netěší,
znám koráby z olova, které vždy ztroskotají.
Znám lodníka, který se nesměje,
vraky, vězně a galeje,
jež tíhou svých břemen se rozpraskly v půli
a do očí vpluly mi, aby v nich utonuly.

Nejhlubší moře lidské oči jsou,
dnem svým až k srdci dosáhnou.
Co v očích ztroskotá, k srdci se propadne,
do srdce zaroste a srdce ovládne,
aby v něm hluboko kotvilo
v jiné a strašlivé kráse,
jež ze všech krás světa nejsilnější je,
protože nelaská,
ale nabije
všechny tvé smysly nesmělé
střelami ohně a ocele.

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Klaret, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Mám velkou radost. Skácel, Ovidius, Lermontov, Villon, Verlaine, Holan, Prevert, slovenská poezie a další......
Dobrá společnost

Sosna zvlčelý světlušky mají lucerničky
a křesadélka když je tma
vykřešou jiskru posvítí nám
a tma je často tma nás má

(Jan Skácel)

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Argyll, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Vladimír Holan

V PELYŇKU

Sunutím zdí a odrhováním
větví, jepic a mraků
našel jsi dnes hřiště po mrtvých dětech...
Bylo už zpustlé, zarostlé a k poslednímu
pochopení, a tím tedy jaksi
menší a jako vehnané do úzkých...
Ale v pelyňku a v hluchavách
dosud ležel zakutálený míč...
A také tam byl perleťový knoflík...
A bylo třeba celé lůny, aby jej ozářila... Neplač...

* * *


V KUCHYNI

Nebyls tu málem rok... Bál ses sem vstoupit..
A jen jsi tak udělal, prázdnota kdysi žadonící
a potom zhrzená zanevřela teď na tebe
a svéhlavě se dožaduje, abys odpykával
svou přítomnost svou přítomností...
Všechno je tady k tvému pohanění:
linoleum, třísky na podpal, vyprahlá moucha,
chlebová plíseň, zabřesklý ocet trhlin
a šťavel skvrn a tříslo staženého vzduchu
a z čihadla koutů prskající pavučiny
a docela vespod ticho, zrovna tam,
kam svítí měsíc jenom ve dne...
Však mezi těmi věcmi spatříš náhle
(s krutou, nejvšednější, a tedy nejtajemnější
a jakoby doživotní určitostí)
kávový šálek a na něm stopy po líčidle,
kde přitiskly se kdysi naposled
rty té, která tě opustila...

* * *


SETKÁNÍ VE ZDVIŽI

Vstoupili jsme do kabiny a byli tam sami dva.
Pohlédli jsme na sebe a už jsme nedělali nic jiného.
Dva životy, okamžik, úplnost, blaženství...
V pátém patře vystoupila a já, který jsem jel dál,
jsem pochopil, že už ji nikdy nespatřím,
že je to setkání jednou pro vždy a už nikdy víc,
že i kdybych šel za ní, šel bych za ní jako mrtvý,
a že i kdyby se ona vrátila ke mně,
vrátila by se už leda jen z onoho světa...

* * *

UŽ BY TU MĚLA BÝT

Vrány táhnou. Pero skřípe.
Déšť překládá oblaka do řeči zdí.
Kůň začíná prsa v hudbě.
Ženy vědí o všech šatech,
které nosily od dětství do panenství
a přes krev dál.
Pád vzbouřených andělů váhá,
co si počít se zmrtvýchvstáním,
jež vyloučilo instinkt hmyzu...
Ale už by tu měla být noc,
neboť pro oči hladových
je lůna lívancem
přes celý plech...

* * *

ZEĎ II.

Tato zeď s rychle uzavřeným
kusem prostoru je také
plná zarudlých trhlin
po mrtvici cihel...
Málo pozorné k nepřítomnosti slunce,
stíny skrývají dorozumění s člověkem
až po úklad...
A zrovna tady jste se mě ptala
je-li život sen, vy,
tak živoucí právě když spíte,
celá ve snu... Ale ta zeď!
Došla k vědomí sebe samé?

* * *

Najdise.cz Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Klaret, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
......poet maudit

Mé první setkání s Villonem umožnil major Zeman

Já začnu den čínským klasikem

Tři kumpáni - Li Po

Jasmínu loubí. Sedím u vína,
zve dobré druhy dobrá hodina --
a já jsem sám. Vtom náhle nad strání
kulatý měsíc se mi uklání,
já jemu. Se mnou v nebes modrý klín
můj kývá stín.
Společnost poklonami nešetří --
tak byl jsem sám, a teď jsme tři.

Chce měsíc pít. Jak mám ti podat číš ?!
Stín zdvíhá pohár. Copak nevidíš,
že dneska za vás oba
pít musí moje hříšná nádoba ?

Co je to ale, chlapci rozmilí ?
Já piju -- vy jste z toho opilí!
Měsíc se motá, žvatlá ke stínu,
ten se snítkou zas tančí jasmínu,
jen já tu sedím klidně při víně,
jim připíjím a v dobré hodině.

Tož loutnu sem, a píseň se mnou notˇte,
pak na kutě mě, chlapci, doprovodˇte,
vždyť do jedné se vejdou postele
kumpáni světlé noci veselé.

A zejtra navečer, až první hvězdy vzplanou
u vína v loubí, chlapci, na shledanou!

Najdise.cz » Freja Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele tulačka, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
PAUL VERLAINE - ZÁPADY SLUNCE

Něžný soumrak sluší
Polím bez vánku
A žal stoupá v duši
Z tichých červánků
A žal zpívá duši
Divno - ve spánku
Sotva sebe tuší
Tišší červánků
Přelud za přeludem
Tančí ze spánku
Rdí se něžným studem
Tichých červánků
Na pobřeží rudém
Tichem bez vánku
Tančí z červánků
Přelud za přeludem

Marhon » Klaret Toulavej byl úžasnej. všechno co napsal, bylo krásný. netušim proč tenkrát zmizel a přestal psát.

Toulavej
Kupte si křídla Andělů
V krámě na křídla, prosilo malý děvče prodavače o tureckej med. Ale já tu neprodávám med, prodávám Andělská křídla. Chceš, jedny Ti dám? Děvče jen zavrtělo hlavou a trochu smutně se ohlédlo po výloze. Opravdu, jen samá křídla.. Ten pán co se vždy mračil na celou ulici před chvílí odlétal veselej. Chvíli tam stála a dlouze se dívala na prodavače. Myslel si o ní, že je malá nechápavá holka a ona zas nemůže pochopit, proč ji nerozumí (dva odlišné světy). Víš děvče, jedny Ti dám a uvidíš, že budeš veselá. Každý chce křídla Andělů, aby mohl lítat. Je o ně velký zájem a mám zde i pro malé děti. Děvče zavrtělo hlavou a smutně řeklo, že chce jen kousek medu. Prodavač byl starej dobrák a sám byl uvnitř ještě dítě, vždyt prodával křídla Andělů a to by dospělej nedělal. Víš co, zajdu naproti do cukrářství a kousek Ti donesu. Děvčátko se usmálo a přikývlo. Prodavač šel naproti do krámu, koupil deset deka sekanýho medu a s úsměvem ho podal děvčátku. To co prodavač uviděl, ho doslova zarazilo. Tolik štěstí a radosti v tak malejch očích snad neviděl. Celej krám se úplně naplnil sluníčkem. Za malou holkou se zaklaply dveře a prodavač si smutně sedl za pult. Já tu prodávám Křídla Andělů a té malé stačil kousek medu a byla tisíckrát štastnější než všichni co z mého krámku odlétaj? Celý život prodávám jen sen-iluzi a ted na sklonku života vidím, že štěstí a radost není v křídlech, ale uvnitř srdce a kdo ji tam nemá, ani křídla mu nepomůžou. A k tomu, abych si to uvědomil, stačilo udělat něco navíc než musím, pro jednu malou holku.. Zavřel krámek a na výlohu napsal nápis: "zavřeno. Křídla máte každý, ale bez Lásky, radosti a pomoci druhým, se Vám neotevřou a ty ode mne budou jen umělá"..Toulavej

Najdise.cz » Marhon Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Klaret, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====
Nejsou potřeba rýmy aby vznikla poezie. Je to krásný. Toulavej určitě věděl že: "Nikdy nespi s holkou, kterou nemáš rád"


Blues pro bláznivou holku (Blues v modré a bílé)

Pánové
věčně skeptičtí a přezíraví
kteří své smutky vážete do kytek
a znáte už život nazpaměť
jako verše svých kultivovaných přátel
upozorňuji vás
tohleto není přípitek
na vaše zdraví
Pasáci poezie
Koštéři metafor
To není pro vás
to co tu dávám do placu
To jen pro skutečné lidi které jsem poznal
budu teď chvíli dělat paňácu
Toto jsou verše pro dělníka Petra
který mne naučil dělat s lopatou
a dělit se o chleba a cigarety
Pro dědu socana
ani v smrti nebyl bohabojný
Na památku mé tety
která sedm let od rána do rána
čekala až se ten její vrátí z vojny
Pro muže z Ukrajiny který prohlásil že války už nemusejí být
Pro jednu bláznivou holku kvůli které jsem se naučil hrát jazz
toulat se po nocích nebýt spokojený nemít klid
Pro betonáře Albertýna Vidím ho jako dnes
říká: "Nikdy nespi s holkou, kterou nemáš rád"
Pro mistra z rybárny - poznal Paříž
Josephinu Bakerovou
a hlad
Pro Miles Davise pro ten večer kdy jsem poprvé uslyšel
trubku plnou vzlyků
Pro prodavače červených a žlutých limonád
v kiosku na Perštýně
Pro krásnou ženu která strávila své mládí v Ravensbrucku
pro její předčasné vrásky
pro jednoho malíře jeho šašky a krasojezdkyně v černém flóru
Pro dělníky kteří dláždili ulici mé lásky...
Pro vousatého Fidela který řekl: "Demokracie - to je rozdat zbraně lidu"
pro rudoarmějce zabitého u nás 10. května tisíc devět set čtyřicet pět
pro dívku s plavým copem které se nevrátí z takové dálky
pro všechny kdo ve svých rukou nesou tento krásný
ztřeštěný a jediný svět a pomáhají mu kupředu přes klatby
papežů a sliny velkozlodějů přes všechny strejčkovské demokracie
mory
a
války

Marhon a další moje oblíbená básnířka tady Mihulka, ale ta už tu asi neni, pak to byl Virgonaut a do třetice, když už jsme u toho vykrádání, tak tato.

Freja

Trafika.

Celičkou noc se milovali
a ráno koupili si los
v trafice na rohu.
A každou další noc
si věrnost slibovali,
když sledovali spolu noční oblohu.
Doufali ve výhru
co zajistí jim štěstí
a každé ráno
cestou přes náměstí
si v té trafice naději kupovali.
Hodně se milovali
málo spali...
A jak šly roky
tak pořád žili z mála.
On skládal hudbu
ona se často smála.
A jednou uviděli
na nebi hejno létavic
v té chvíli pochopili,
že nepotřebují už nic
Ona se usmívala
a on si tiše zpíval.
Nepřišlo osvícení
a ani citů příval
jen tiché souznění
jim zahřívalo srdce.
Spojili svoje ruce
a cestou přes město
se ani neohlédli
po staré trafice.
Už na los nenaláká
kometou osvícené milence.

Freja » tulačka I moje
Mám ale radši překlad G.Francla....

Michaela168 JIŘÍ OULÍK
POVZDECH NYMFOMANKY

Často je mi těsná kůže
A chci muže! Muže!! MUŽE!!!

Jenže místo MUŽE najdu
Vždy jen kmeta nebo zajdu -

Poslední MUŽ prý byl spatřen
Loni v létě na Sumatře