Kdo vlastně byli Sumeřané?prý to byli první zakladatelé astrologie vůbec... - Diskuze a zkušenosti

miluška medvídková Sumerové jako národ byli první, kteří nám zachovali písemné zprávy o své civilizaci. První písmo bylo nejprve obrázkové, teprve na počátku 3. tisíciletí se přeměnilo v klínové. První bezpečné zprávy říkají, že se v mezopotámské nížině už před pěti tisíci lety staré vesnice rozrostly natolik, že z nich vznikaly první známá města. První města zakládali Sumerové. Protože zdejší obyvatelé již používali zavlažovací systémy, dokázali vypěstovat více potravin, a mohlo zde tedy žít více lidí ve větších komunitách — městech. Rozvoj měst přinesl také převratné změny společenského, politického a hospodářského života. Důvody, pro které vlastně města začala vznikat, dosud plně nechápeme. Jistě zde však hrála svou úlohu řada faktorů. Každé jaro přinášely řeky Eufrat a Tigris úrodné bahno a zemědělci museli budovat složitý systém kanálů, aby každoroční záplavy udrželi pod kontrolou. To vyžadovalo promyšlenou organizaci a dobrou spolupráci mnoha lidí. Půda poskytovala v různých oblastech různou úrodu a společnost se začala diferencovat podle majetku do různých společenských tříd. Komunity, v nichž se vydělili zemědělci, řemeslníci, dělníci, obchodníci a dokonce i první úředníci, již nemohly existovat bez určitých zákonů. Jinými slovy vznikly podmínky pro centralizované rozhodování.

S těmito dynamickými změnami ve společnosti souvisí již dříve zmiňovaný vynález písma. Písmo se objevilo kolem roku 3300, nejstarší záznamy byly objeveny v Uruku. Písmo vzniklo z jednoduchých obrazců symbolizujících předměty a čísla. Psát však uměli pouze písaři. První texty, které lze číst a které jsou napsány v určitém jazyce, jsou v sumerštině.

Ve stejném období nastal i rozvoj stavitelství. Koncem 4. tisíciletí už v Sumeru existovala řada měst s ústředním chrámem nebo chrámovým komplexem a každé město mělo své hospodářství soustředěné kolem chrámu tj. chrámové hospodářství. Základem chrámového hospodářství bylo zemědělství, pastevectví a rybolov.

Sumerské městské státy prožívaly dobu největšího rozkvětu ve 3. tisíciletí, kdy Sumerové zdokonalili svou organizaci společnosti. Rozšiřovala se znalost zpracování kovů, objevená nedlouho před tím, ale vedle prvních zbraní a nástrojů z mědi a bronzu se stále ještě užívaly nástroje z opracovaného kamene. Je to období přechodu od doby kamenné k věku kovů. Rozvinula se směna výrobků, obchod a zemědělská výroba. Mezi nejznámější sumerské městské státy patří Ur, Uruk, v němž žil opěvovaný hrdina Gilgameš, Kiš, Nippur, Erid, Lagaš, Umma a další. Svět starého Sumeru zahrnoval asi dvacetinu plochy dnešního Iráku. Jeho jádro tvořila oblast mezi dolním Eufratem a Tigridem, obklíčená pouštěmi a močály. Na tomto území, měřícím kolem 10 000 m2, vzniklo a zaniklo asi deset sumerských městských států.

Nejpřístupnější a zároveň nejstarší sumerské město se jmenoval Ur. Leželo na březích laguny ústící do Perského zálivu a bylo ve 3. tisíciletí významným námořním přístavem, kterým procházel celý dovoz mědi. V polovině 3. tisíciletí ovládl Ur velkou část Sumeru. Nyní je celý v troskách a vládne mu mohutný zikkurat. Jinak se skládá jen z písečných dun, bludišť příkopů, zdí z nepálených cihel a úděsného ticha. Nic tu nepřipomíná život a ruch. Trosky Uru dokazují, že jsou skutečně troskami metropole: troskami výstavných chrámů a paláců, lidnatých ulic a mohutných opevnění. Uvnitř hradeb Uru bylo nejméně 8 chrámů, 6 rozlehlých paláců, několik pohřebišť a skladů obilí.

Nejjižnější město Sumeru bylo Eridu. Dnes je Eridu úplně opuštěné. Jeho zikkurat je menší než urský, ale má svůj půvab.