PŘÍTOMNOSTI - Diskuze a zkušenosti

inkateo www.pracesesny.cz » medulka krása medulko
krása

medulka Každý okamžik
žijeme tady a teď
i vzpomínku
omotá bušící čas
přítomnosti

je něco
co žene nás
stále dál
je něco
co necháváme
minulosti

ale tady a teď......

inkateo www.pracesesny.cz » ave vše co píšeš v tomto příspěvku já osobně beru jako samozřejmost. stejně jako je pampeliška veledůležitá , tak naše role teď a tady je stejně veledůležitá a přeskakování nejenže je kontraproduktivní a nesmyslné , ale i nemožné. takže je hloupost se o cokoliv takového snažit a žít v takovém snažení.

smysl života je učit se nezištně pomáhat druhým a pracovat na sobě neustále a vyvíjet se.
a to myslím platí na všech úrovních bytí.

dokonce ani to vědomí o kterém hovoříme ve vztahu k sobě , je jen nepatráná část našeho celkového vědomí a určitě si ještě saháme i tam co se už nedá nazvat naše vědomí a přesto jsme to také my. ono ani není kam přeskakovat. my sami v sobě máme nekonečno.

vystihla jsi to velmi dobře a průzračně. máš ten dar. jsi moudrá bytost. jsem moc rád, že tady funguješ a ještě k tomu tak přijatelným a pro lidi akceptovatelným způsobem jsi lidem na blízku a ku pomoci. děkuji ti ave.

ave » inkateo www.pracesesny.cz Moc si vážím Tvého náhledu,je obohacující,děkuji Ti za něj,máš pravdu svět je tak přenádherný až z toho přechází zrak , teda spíš vědomí jak píšeš a je možné naprosto vše,také denně žasnu nad tím vědomím,nelze to slovy vypovědět.

ave » inkateo www.pracesesny.cz samo vědomí je zázrak a proto asi nemá smysl z pozemského hlediska jej nějak definovat. vnímání existuje zcela určitě ještě v mnoha dalších a nám netušených proudech a tocích.

Určitě je to pravda,přesto Energie které ovlivňují vše kolem nás-já je nazývám Bůh se nemýlí.
Když nám dal lidské životy ve formě jakou máme,jsou pro nás i naše vědomí tak důležité,že je musíme brát vážně.A proto,je v pozemském životě musíme brát v potaz tak jak jsou.Nemůžeme skokem přeskočit tak,kam naše vědomí ještě nedošlo,nelze chtít na prvńáčkovi,aby složil maturitu.
Sny nám mohou pomáhat,naznačit,ulevit našemu vědomí od velkého tlaku,který by nás mohl poškodit,Také v nich můžeme dojít ve chvilkovému osvobození od hmoty tam,kde je náš pravý domov,ale pokud nezvládneme úkoly tak jak máme,naše vědomí nebude připraveno na úkoly další a to by mělo pro naši duši nedozírné následky.Vlastně to co píšeš o tom,že již nebude třeba hmota a přejdeme do reality nehmotné-to je realita už nyní,ale stane se to tak,že přejdeme ze života do vědomí....
Nemyslím,že je důvod se tam hnát,ale spíše se snažit prožít ten dar života co nejlépe v soucítění a pomoci a v té tvořivosti o které jsi psal.

inkateo www.pracesesny.cz » ave dnes žiji v úvahách o podstatě světa, které tady ani nemůžu prezentovat. jednak jsou těžko vyjádřitelné, jsou vlastně nepředstavitelné nakolik se vymykají našim zkušenostem a spíš jde jen o tušení a vnímání na jakési mlhavé úrovni.

už kdysi dávno mě napadla jedna zajímavá myšlenka. kde není čas ani prostor a nejsou fyzické překážky a je tam neomezené vědomí, tak v takovém prostředí , je možné z našeho pohledu vše. třeba jako ve snu. tam je také možno úplně cokoliv. a ve snu také nepoznáme na jaký typ reality se právě naše vědomí upíná. a když si představím žáčky jak se chtějí něčemu naučit a povýšit svoje kvality, tak prostředí kde je vše možné , není zrovna vhodná školka nebo škola. vše tam jde opravit, změnit a není možné projít důsledky chybných rozhodnutí.

když ale takové prostředí osekáme a sešroubujeme a omezíme, tak najednou chybná rozhodnutí vyvolávají nevratné důsledky. a ejhle, vědomíčka se už musí najednou snažit bez možnosti okamžitého úniku ze špatného jednání. a skutečné učení může začít.

dokud jsou takové děti vě školce a škole tak se učí a žijí v určitém typu iluze. ti bystří tuší že je to habaďura ale víc neví. a ti nejbystřejší už jsou zároveň natolik moudří , že ti už brzy takovou školu nebudou potřebovat a přejdou do reality nehmotné.

samo vědomí je zázrak a proto ani nemá smysl z pozemského hlediska jej nějak definovat. vnímání existuje zcela určitě ještě v mnoha dalších a nám netušených proudech a tocích.

už jen představa jak a kde vznikají myšlenky je naprosto šílená a nepředstavitelná (my se zřejmě na ty které myšlenky už jen ladíme , ale nevytváříme je , stejně jako nevytáříme třeba všechny možné matematické výpočty, ale ony existují všechny a to nezávisle na tom jestli je uskutečníme nebo ne) ale kdo tento komplex myšlenek nachystal , to je skutečný zázrak.

svět je tak přenádherný až z toho přechází zrak , teda spíš vědomí

ja@aja » inkateo www.pracesesny.cz Tiež to beriem tak, že najprv bolo vedomie, potom myšlienka a tá dala vznik hmote. Keď to takto pojmeme a povieme si, že hmota je len ilúzia, niečo, čo len dáva tvar a ten tvar je len naším výplodom a fantáziou, potom to všetko je len hra vedomia. Niečo, čo si nahovárame, čo vieme popísať, keďže aj my sami sme momentálne v hmote a je nám to z tohto pohľadu najbližšie. Potom o čo teda ide vedomiu?

inkateo www.pracesesny.cz » ja@aja Myslím že záleží na schopnostech vědomí. To je alfa a omega protože vše se zřejmě skládá a tvoří a strukturuuje z vědomí. Třeba hmota je tvořena z něčeho co hmota není. To už dnes ví i věda. Proto je hmota iluzí. Hmota dělá jen dojem hmoty , ale není tvořená hmotou. A ten dojem vzniká kde jinde než zase ve vědomí. Vědomí nemá zdroj ve hmotě. Záleží tedy na tom , jaké schopnosti má vědomí aby prohlédlo ty clony a hry iluzí a dojmů.

Modelový příklad. První polibek v 15 letech. Tehdy vyvolal polibek komplexní prožitek. Byl to tehdy přítomný prožitek. Tento prožitek jsme si nějak uložili a zaznamenali. Dnes když si jej chceme vybavit tak už neumíme prožít stejnou a plnou šíři komplexního dojmu. Jen si přečteme data ano bylo to , a cítil jsem toto a toto. Ale to už je silně ořezaná suma dojmů oproti originálu. Proto tam asi dosadíme iluzi zkušenosti ano to bylo když mi bylo 15 let. Kdybychom ale uměli spustit plnou šíři komplexního zážitku už bychom asi nedovedli rozlišovat co je a co není „realita“ , vždyť ve snu kdy se nám zdá o prvním polibku nevíme že to je sen a není to "realita". Šíře vnímání je tak komplexní , že to je realita nejreálnější.
Záleží co vědomí stíhá a zvládá vnímat , jak kvalitně a jak komplexně. A přesně tímto se mohou dít z pohledu hmoty zázraky. Třeba stírání času. Ale ony to jsou reality hlubší než iluze hmoty samotné.

Je těžké to prokouknout skrze hmotu , ale směřujeme k tomu. Pomalu ale jistě.

tož asi tak nějak

inkateo www.pracesesny.cz » ja@aja děkuju

já ho hodně vnímám. četl jsem všechny jeho knihy a právě on mě navedl na jednu důležitou stezku hledání. podle mě je génius.

ja@aja » inkateo www.pracesesny.cz prikladám odkaz na stránku Cotterella (odkaz dal dr. Faustroll v jednej mojej diskusii)

http://mauricecotterell.com/

ja@aja » inkateo www.pracesesny.cz To "v přítomnosti znovuvnímáme zápis PŘÍTOMNOSTI" je dosť ťažko chápateľné, nakoľko ako píšeš ďalej, čas ako taký vnímame cez hmotu v priestore, čiže oddeľujeme minulosť od prítomnosti aj budúcnosti. A áno, sú popísané zážitky najmä v ohrození života, kedy sa premietne ako film celý život pred očami v jednom okamihu.. to keby sme vedeli vedome spustiť, to by bolo To vedomé pozeranie na svet s tým, že je len tu a teraz, chce nácvik, neustále pripomínanie si toho, jednoducho kontrolu a to je dosť obtiažne. Nehovorím, že to nejde, ide a naozaj to otvára uvedomelé prežívanie a naučí dávať každnému tomu okamžiku zmysel, aspoň sa o to dá viac snažiť.

"Všechny okamžiky života se totiž mohou stát vůči sobě minulostí, přítomností i budoucností současně" - no a toto by som nazvala priesečník.

inkateo www.pracesesny.cz » ja@aja to ano , ale jde o ještě jednu podstatnou věc , že vše co zapisujeme do svého vědomí je prožitek přítomnosti , takže když ho kdykoliv jindy vylovíme abychom si ho opět uvědomili tak v přítomnosti znovuvnímáme zápis PŘÍTOMNOSTI.
my v sobě ani jiné zápisy nenosíme, než zápisy přítomností a nikdy jindy je ani nedokážeme znovu prožívat než v přítomnosti.

Dnes už proto vím, že minulost není ve své hlubší rovině pouhou neaktivní minulostí. Moje minulost přece neexistuje někde v minulosti. Pokud existuje, tak jedině pouze v mysli a pouze v přítomném okamžiku jejího uvědomění.

Čas je omezením vnímání hmoty v prostoru. Když uvážíme, že lze vědomě prožívat všechny prožité okamžiky současně (různé zážitky třeba před hrozící smrtí kdy se promítají nejrůznější scény ze života v nulovém čase) , tak se nám tím otevírá obrovská studnice poznání. Všechny okamžiky života se totiž mohou stát vůči sobě minulostí, přítomností i budoucností současně. Myslím, že z takového nazírání na svět a jeho souvislosti by se dala těžit neuvěřitelná ponaučení, vedoucí k vyššímu typu moudrosti, než jakou si jen umíme představit.

ja@aja » inkateo www.pracesesny.cz Takže som z toho vydedukovala, že spojnica. Čo prežívame, to je vždy prežívané v prítomnosti, aj keď si spomenieme na niečo, čo sme síce zažili v minulosti (to je z môjho pohľadu tá spojnica minulosť-prítomnosť) celé to spomínanie sa deje znovu tu a teraz, čiže zas len v prítomnosti.

inkateo www.pracesesny.cz » ja@aja jak jsem psal eau-číně:

...
každý vnímaný okamžik se dá prožívat pouze v přítomném čase a tudíž jeho prožitky jsou vždy pouze přítomné. a kdykoliv na ně opět pomyslíme a je jedno kdy , tak to neumíme udělat jinak , než že na ně pomyslíme opět pouze v přítomném okamžiku. VŽDY TEDY V PŘÍTOMNOSTI VNÍMÁME POUZE VJEMY A ZÁPISY OKAMŽKŮ PŘÍTOMNOSTI.
...

jde o to , že vše s čím pracuje naše vědomí je vždy jen a jen přítomnost, ať už ji právě prožíváme , nebo si ve vědomí promítáme vlastní zápisy jiných okamžiků. tyto zápisy jiných oklamžiků jsou ale vždy zápisy prožitků přítomnosti , protože jinak prožívat neumíme , než v přítomnosti.

ja@aja "bořím zámku času jeho zeď
čtením zápisů přítomností"


.. priesečník a či spojnica ? (ach, znovu sa na to pozerám matematicky )

inkateo www.pracesesny.cz » Zitto já také pane, protože píšete moc hezky

Zitto
smekám

inkateo www.pracesesny.cz » Edwand ahoj Edwande
děkuju za milé hodnocení

Myslím, že nejde jen o Toltéky, celá stará jihoamerická „indiánská“ kultura vykazuje stejně záhadné a úžasné vědomosti, které nás vysoce převyšují. Olmékové, Mayové , Inkové a další.

Nádherně vystihuje Toltéckou moudrost bytí ve vztahu sebe vůči světu DON MIQUEL RUIZ ve svých všech tuším asi pěti knihách. Mě se líbí třeba „HLAS POZNÁNÍ“ Jsou to návody jak objevit podstatu sama sebe , pravdu v sobě, jak se smysluplně vyvíjet. RUIZ to je Tolték jak vyšitý.

Kniha, moudrost o stvoření světa , která je zakódovaná do mýtů se jmenuje POPOL VUH. Je to klenot a zázrak mezi knihami , ale člověk už musí mít hodně nastřádáno, aby v mýtech a legendách této knihy našel a viděl kódy kosmické moudrosti.

Naprosto geniální jsou knihy badatele MAURICE COTTERELLA , doporučuji ZTRACENÝ HROB BOHA VIRACOCHY. Až uvidíte rozluštěné transformery kamenného víka sarkofágu , pochopíte , jakou nezemskou technologii ovládal vládce PACAL a jeho lidé.

Jsem nesmírně rád, že dnes existují úplné hromady úžasných knih.
Jirka

Edwand » inkateo www.pracesesny.cz je to super
zrovna začínám číst knihu -cesta za svobodou-která se zabývá toltéckým učením,kdyby jsi mi mohl poradit další knihy o tomto učení budu rád.Dík

inkateo www.pracesesny.cz » mitea Toltékové říkají, že svět ve kterém žijeme je pouhým stínem reality.

myslím , že je to moudrost sama.

prvotní příčinné a nejhlubší je zřejmě zcela nehmotné vědomí a informace, z toho se profiluje a vzniká energie a ta se přelévá do jemné hmoty a časoprostoru a hmoty.

různé vrstvy do sebe vsazené a provázané.

inkateo www.pracesesny.cz » <bobule> Ano.je to šílené. Ale tak skutečné.

inkateo www.pracesesny.cz » alassea Děkuji moc.
Jirka

mitea
Ja neviem,ako reagovat..moja dusa nemá slov... je to tak citovo cisté...dakujem

Práve dnes to prislo,ked pochybujem o vsetkom,pochybujem nad realitou,pochybujem nad vsetkým,co som doteraz vnímala ako realitu,dnes
si myslím,ze zijem vo sne,ze vsetko je len hra a ilúzia...
ach jo,pochybujem...a neviem,co dalej..neviem sa toho zbavit...

<bobule> Nádherné,přelétl mi mráz po zádech.

alassea